Myslíte, že všechna témata dětských komedií už byla vyčerpána? Tak to se pletete. Hotel pro psy má originální scénář se spoustou napětí a vzrušení. Není to sice tak tragické a nepředvídatelné jako třeba Hamlet, buďme ale shovívaví – je to přece jen pro děti.
Sourozenci Andi (Emma Roberts) a Bruce (Jake T. Austin) přišli v dětství o oba rodiče, a tak jsou nuceni přebývat u pěstounů (Don Cheadle, Lisa Kudrow), kteří ale výchovu dětí nemají zrovna v krvi. Obě děti tajně ukrývají malého psa Pátka, který je pro ně nejbližším přítelem. Při jednom z několika útěků před policií děti náhodou narazí na opuštěný bývalý hotel, v němž najdou dva toulavé psy. Rozhodnou se z tohoto hotelu udělat jakýsi „útulek“ pro všechny toulavé psy z města, o které se starají spolu s dalšími třemi kamarády, kteří se k nim v průběhu děje s nadšením připojí. Celé vyprávění provází silné přátelství a láska ke zvířatům.
Prvních pět minut filmu si říkáte: „Co tady dělám?“, ale později se děj rozeběhne a ani záběry už nejsou tak kýčovité, jak se ze začátku zdají. Příběh má vcelku spád, jedna událost střídá druhou, rozhodně je schopen vzbudit v diváku zvědavost, co se stane dál.
Popularita Emmy Roberts (zde v roli odhodlané Andi) se v poslední době zvyšuje závodním tempem. Někdo by mohl namítnout, že to bude „další z těch mnoha hvězdiček“, které se objeví a zase velice rychle zmizí, osobně si však myslím, že to Emmin případ nebude. Dramatický talent očividně podědila po své tetě, světoznámé Julii Roberts. Krásný úsměv a veselá gesta mají herečky nepopiratelně v rodině.
Hotel pro psy je sice film spíše pro děti, musím ale podotknout, že není příliš výchovný. Úmysl dětí – totiž zachránit všechny opuštěné pejsky – je sice hezký a šlechetný, bohužel ale prostředky,
které ke svému záměru používají, nejsou úplně ideální. Nechci tvrdit, že všechny děti po shlédnutí tohoto snímku začnou krást a podvádět, aby uživily své kočky, poníky, rybičky a bůhvíco ještě, některé by ovšem ten podtext ovlivnit mohl. Na druhou stranu několik pasáží může v dospívajících dětech vzbudit tvořivost (pozor ale, aby nebyly příliš zklamané, když se jim nepodaří sestrojit automatický stroj na aportování psa nebo krmení rybiček).
Režisér nešetřil napínavými a dobrodružnými scénami, mnoho situací diváky jistojistě rozesměje. Naproti tomu se zde vyskytují i citlivé a možná lehce laciné pasáže – např. srdcervoucí loučení Andi a Bruceho, když mají být umístěni každý do jiného dětského domova. Dojemná je také vyvíjející se láska mezi hlavní hrdinkou a jejím kamarádem Davem. Při tom si člověk nostalgicky vybaví své dětství, první lásky a následná zklamání… a neubrání se soucitnému úsměvu.
