Román francouzského spisovatele Honoré de Balzaca Otec Goriot (1835) vypráví příběh o starci, který tolik miloval své dcery, že se pro ně vzdal všeho, co měl. Ony to však braly jako samozřejmost a vůbec oběti svého otce neocenily.
Příběh se odehrává ve světové metropoli. Zdroj: sxc.hu
Kniha Otec Goriot je součástí cyklu Lidská komedie. Balzac jím odkazoval na Danteho Božkou komedii. Lidská komedie obsahuje na sto třicet sedm děl. Autor se snažil zobrazit tehdejší společnost a její mravy. Jednotlivé postavy se objevují v různých knihách a jsou tak vzájemně provázané.
Realistický román zobrazuje pařížskou společnost
Děj se odehrává v Paříži v první polovině devatenáctého století. Zobrazuje mravy pařížské společnosti. Vládne v ní jediné, a to peníze. Stejně jako teď. Peníze a majetek vždycky vládly světu a pořád tomu tak i bude.
S otcem Goriotem se seznamujeme, když už je z něj úplná troska. Býval bohatým prodejcem nudlí. Teď však bydlí v penzionu paní Vauquerové jako ubohý stařec. Celý život bezmezně miloval své dcery. Vzhlížel k nim jako k bohyním. Poté co se provdaly a on jim dal věno, přestaly se o něj zajímat. Goriot to však neviděl.
Nešvary v Paříži
Román není jen o otci Goriotovi. Obsahuje také další linie příběhu, které se ale ke Goriotovi vztahují. Jedná se o příběh Evžena Rastignaca a pana Vautrina. Evžen, student práv, pochází z jihu Francie a život v Paříži je pro něj pohádka. Chce se dostat do vyšší společnosti skrze svou urozenou sestřenku.
Procházky po Paříži jsou krásné v každé době.
Při této snaze však zjistí, jak to v Paříži chodí. Kdo se chce někam dostat, potřebuje být úlisný, vypočítavý a podlézavý. Jen tak získá přízeň bohatých a postupně i jejich bohatství. Pan Vautrin chce Evženovi pomoci splnit jeho sen. Evžen to ale odmítne, protože by tak porušil své mravní zásady.
Nehynoucí láska otce Goriota
Při vstupu do urozené společnosti Evžen pozná obě Goriotovy dcery, baronku de Nucingen a hraběnku de Restaud, a když se s tím svěří otci Goriotovi, odhalí celý smutný příběh. Otec Goriot se s Evženem domluví, že mu bude podávat veškeré zprávy o jeho dcerách. Sám totiž není v jejich domovech vítaným hostem.
Evžen zjistí, jak jsou obě ženy ovládány penězi. Obě jsou rozmazlené, protože jim Goriot vždy všechno dopřával. Neumí hospodařit s penězi a tak se zadlužují kvůli šatům, zábavě a milencům. Přes to všechno se Evžen zamiluje do Delfíny de Nucingen a stane se jejím milencem.
Láska k dcerám ho přivedla do hrobu
Pravou tvář obou dcer však poznal, až když otec Goriot smrtelně onemocněl. Evžen ihned uvědomil obě dcery, ale ani jedna z nich se neobtěžovala za svým otcem přijít. Nechtěly si nechat překazit své radovánky.
Na konci života si i otec Goriot uvědomil, že ho jeho dcery využívaly a přicházely za ním jen pro peníze. Miloval je však tolik, že by pro ně klidně i zabíjel, jen aby se neměly špatně. Nesnesl by pomyšlení na to, že nebyly šťastné.
Otec Goriot zemřel sám a nemilovaný.
Otec Goriot zemřel sám, byl u něj pouze student Evžen Rastignac. Zaplatil mu ten nejubožejší pohřeb a jeho dcery se neukázaly ani na hřbitově. Tak skončil milující otec Goriot.
(…) V této době Rastignac prohrál a zadlužil se. Student začínal chápat, že nebude moci pokračovat v takovém životě, nebude-li mít stálý příjem. Ačkoli však trpěl pod ostrými ranami svého osudného postavení, cítil se neschopen vzdát se přemrštěných požitků tohoto života a stůj co stůj v něm chtěl pokračovat. Náhody, s nimiž pro své štěstí počítal, se stávaly přeludem, zatímco skutečné překážky vyrůstaly. Když se obeznámil s rodinnými taji paní a pana de Nucingen, poznal, že má-li se láska stát prostředkem k získání peněz, musí člověk kalich potupy vypít až do dna a musí se zříci vznešených zásad, které jsou rozhřešením omylů mládí. (…)
(BALZAC, Honoré de: Otec Goriot. Praha: Odeon, 1975.)
Inspirace vlastním životem
Když se podíváme na biografii Honoré de Balzaca, najdeme jisté podobnosti s postavou Evžena Rastignaca. Stejně jako on i Balzac studoval v Paříži práva a chtěl se dostat mezi aristokratickou společnost. Neustále se topil v dluzích, ale i tak psal svá nejlepší díla.
Realismus je umělecký směr literatury, který se snaží zobrazit svět takový, jaký opravdu je. Vyznačuje se dlouhými popisnými pasážemi, které mohou působit zdlouhavě a nudně, ale jsou důležité pro přesné vykreslení situace a zachycení okamžiku.
Román Otec Goriot je přesně takovým realistickým románem. Zobrazuje bez příkras, jak peníze dokáží změnit charakter a vyvrací tak staré rčení, že láska zvítězí. Tentokrát láska přivedla Goriota do hrobu.
Zdroj: BALZAC, Honoré de: Otec Goriot. Praha: Odeon, 1975.