Práce stojí za prd, upírská spolubydlící vám téměř doslova pije krev a váš úhlavní nepřítel vesele vraždí cincinnatské čaroděje a směje se vám do obličeje. Co s tím? Rachel Morganová našla řešení. Povolala Hodného, zlého a nemrtvého.
Ilustrace na obálce knihy Hodný, zlý a nemrtvý Autor: Dorothea Bylica
Z problémů, v nichž se v prvním díle čarodějka Rachel Morganová koupala až po uši, se relativně vyhrabala. Teď už se jimi brodí jen po kolena. Práce soukromé vyšetřovatelky za moc nestojí, její lidský přítel si hraje s démonickými silami, kterým nerozumí, upírská spolubydlící Ivy si na Rachel pořád činí jakési podivné nároky, ale alespoň, říká si Rachel, jí nejde o život. To se ale tahle chaotická neurotička velmi, velmi mýlí.
Vzhledem k tomu, že potřebuje zaplatit nájem, nechá se Rachel zatáhnout do případu FIK (federální inderlandská kancelář), která vyšetřuje zmizení jednoho čaroděje. Jak se ale ukáže, mužovo zmizení je součástí mnohem většího případu několikanásobné vraždy, a než stačí Rachel vycouvat, stojí přímo v centru dění. A na mušce vrahovi.
Aha moment jako stavební kámen
Kim Harrison pokračuje v ději na místě, které v prvním díle opustila. Úspěšně rozmotala několik otazníků, které nad příběhem zůstaly viset s poslední stránkou Mrtvé čarodějky a místo nich přihodila pár nových. Vypadá to, že Rachel Morganová bude i pro příště řešit problémy ex post. Což na jednu stranu pěkně rozčílí každého, kdo se prokouše až na konec knihy, na stranu druhou ho to ale neodolatelně přitáhne k dalšímu dílu.
Hodný, zlý a nemrtvý není žádná akční bojovka. Nejdůležitější a zároveň nejakčnější momenty se odehrávají na prvních a posledních čtyřiceti stranách. Zbytek tvoří sonda do Rachelina života, do její minulosti, dětství, vztahů s rodiči. Více také pronikneme do tajů jejich schopností či spíše neschopností. Spousta prostoru se věnuje Rachelinu problematickému soužití s Ivy, živou upírkou, která už si tři roky nelokla lidské krve. Konečně čtenář pochopí to, co mu v prvním díle proklouzávalo mezi prsty, aniž by se autorka k ději první knihy nějak přebytečně vracela.
Autorka poodkrývá systém magie a genetiku jednotlivých nadpřirozených bytostí, aniž by působila nějak křečovitě nebo přednáškovitě. Souvislosti a pojítka vyplouvají na povrch v rozhovorech, vzpomínkách a myšlenkách, ale nemají podobu dvoustránkových monologů hlavní hrdinky ke čtenáři. Velmi hezky také Harrison pokračuje ve vztahu Rachel a jejího úhlavního nepřítele, radního Trenta Kalamacka. Kniha příjemně ilustruje skutečný život, kde žádný zloduch není jen zlý a absolutně nic není černobílé.
Lážo, plážo, není kam spěchat
Všechna pozitiva knihy shrnutá výše jsou však zároveň jejími největšími negativy. Je sice moc fajn, že konečně lépe chápeme schizofrenní chování upírky Ivy, poznáváme rodinné zázemí hlavní hrdinky a prohlubujeme si znalosti o každé z postav, ale to bohužel už samo o sobě jasně signalizuje, že stejně jako v prvním díle se čtenář nemůže těšit na nějakou mohutnou akci.
Na začátku autorka načrtne, jakým směrem se bude příběh ubírat a jaká bude jeho hlavní zápletka, ale v průběhu se zastaví a rozplývá nad detaily takovým způsobem, že v půlce knihy už ani čtenář netuší, proč to vlastně všechno hlavní hrdinka dělá. Drobnosti, které mohly být zpříjemněním svižného děje, se naopak stávají hlavním bodem celé knihy a akce je jen jejich občasným doplňkem. To by bylo všechno v pořádku, kdyby se kniha neprezentovala jako akční dobrodružství s kvanty černého humoru. Ten taky nikde nehledejte. Ani lupou, ani elektronovým mikroskopem.
Na to, jak složitě autorka vyřešila nezodpovězené otázky z první knihy, je také zarážející, jak jednoduše rozřešila velkou otázku kolem radního Kalamacka. Minimálně se dalo čekat, že jeho tajemství bude námětem samostatné knihy, a ne, že ho Rachel rozluští na ploše dvou odstavců jen tak mimochodem. Navíc, když si sama autorka dala do ruky zbraně, s nimiž si mohla s radním vesele pohrát do zbláznění, a přesto je všechny hodila za hlavu, jako by se jí nechtělo namáhat.
Pokud pominu ohavnosti, za které Harrison nemůže, jako je divná obálka, místy skřípající překlad a sem tam i nefunkční korektura, je Hodný, zlý a nemrtvý trochu lepší než jeho předchůdce. Sice není rychlejší ani dynamičtější, ale nezůstala po něm tak velká pachuť nepochopení a zklamání jako po Mrtvé čarodějce přichází. Pokud vás na prvním díle ságy odradila nelogičnost, zmatenost a nedostatek potřebných informací, pak směle do toho. Informací se vám dostane požehnaně. Pokud vám naskakovala kopřivka z tun popisu, pak se zasmějte nad nemožnou obálkou jako vystřiženou z pornografické počítačové hry a jděte dál.
Název originálu: The Good, the Bad, and the Undead
Český název: Hodný, zlý a nemrtvý
Autorka: Kim Harrison
Překlad: Kateřina Niklová
Obálka: Dorothea Bylica
Počet stran: 304
Vazba: vázaná s přebalem
Rozměry: 150 x 210 mm
Vydal: Fantom Print, Ostrava 2010
Doporučená cena: 249 KčHodnocení: *** (60 %)
