Válka nevěst dokazuje, že nejen v lásce se protiklady přitahují. Také kamarádky od dětství mohou být rozdílné jako noc a den, a přesto jejich přátelství vydrží po celý život. Nebo alespoň do svatby.
Mám ji! Boj o kytici je teprve předehra k pravé válce. Zdroj: 2000 Fox Pictures
Liv (Kate Hudson) je jako velká voda – hlučná, nerozvážná, cílevědomá a občas si je až příliš jistá sama sebou. Její nejlepší kamarádka Emma (Anne Hathaway) oproti ní působí jako neprůbojná a až příliš přizpůsobivá osoba, která vždycky myslí jen na ostatní, i na úkor sebe samé. Ani jejich přátelství není vždy vyvážené, ale dohromady je pojí společně prožitá léta a také životní sen – červnová svatba v hotelu Plaza.
Jak už to v romantických komediích bývá, obě jsou samozřejmě šťastně zadané a zanedlouho také šťastně zasnoubené. Když se ale díky omylu naplánují jejich svatby na stejný den, rozhoří se boj o nejlepší písně, tanec, občerstvení a šaty a kamarádky na život a na smrt najednou nemohou té druhé přijít na jméno. Jestli Válka nevěst jejich pouto upevní, nebo naopak dojdou ke zjištění, že je jim lépe samotným, to se dozvíte už dnes v 15:35 na Nově.
Hlášky z filmu
(Emma i Liv jsou na svatbě své kamarádky)
Fletcher: (ukáže na ledovou sochu na stole) „Ta ledová husa je skvělá! A víš co ještě?“
Emma: „Jít domů a zkouknout super film?“
Fletcher: „Mám to snad napsaný na čele?“
nevěsta: (pěkně nahlas do mikrofonu) „Bože můj, Emmo Allenová, jsou to ty samý šaty, cos měla před milionem let na vejšce na tom dobročinným večírku?“
Liv: „Bývaly jsme baculky. Teď jsme na dietě a soběstačný. My to přežijem!“
Liv: (vběhne Danielovi do kanceláře) „Tak vezmeš si mě konečně? Copak ty to nechceš? Protože já jo a musím vědět, že to taky chceš. Chceš si mě vzít.“
Daniel: „Ehm, lásko, to probereme potom.“
Liv: „Ty sis to rozmyslel? Viděla jsem krabičku ve skříni, víš?“
(Daniel se odmlčí a zatváří se rozpačitě)
Liv: „O můj bože. Není to prsten? Jestli je to přívěšek, tak se zabiju a přitom tebe taky, abys věděl!“
Marion: „Svatba, to je jako první den vašeho života. Dosud jako byste byly mrtvé. Uvědomovaly jste si to? I teď jste mrtvé.“
Marion: Angela spletla datum, měly byste se obě vdávat 6. června. Další volné datum je 15. června…“
Emma: „Super, tak já to beru!“
Marion: „… až za tři roky.“
Zasnoubit se dřív než Liv? To by Emmu mohlo stát i život!
Fletcher: „Ahoj, lásko. Tak co roztleskávačky?“
Emma: „Já je nenávidím! A hlavně ne trhlý, rozjuchaný puberťačky, co furt na všechny ječí: Snažte se! Holky, snažte se! Jako kdyby snad člověk nemohl ničeho dosáhnout jinak.“
Emma: „Víš, Liv, tvá svatba bude ohromná. Tak jako tvůj zadek na škole.“
(Emma a Liv se snaží telefonicky sehnat jinou družičku)
Emma: „Ó, drahá. Jsi nejlepší kamarádka mé sestřenice z druhého kolene, ale vždycky jsi u mě byla na prvním místě.“
Liv: (v kanceláři) „Erin? Ne, kdepak. Já jsem s ním nespala. No tak jo, tak jo, přiznávám. Jednou. dvakrát. Ale co na tom, byl to ubožák a v posteli poleno. (odmlčí se) Vzala? To jsem nevěděla. Dvě děti? Páni, to musí být úžasný. Hele, zrovna mi přijel taxík, tak já se potom ozvu.“
Liv: (vybírá barvu látky na šaty) „Ukaž kanárkově žlutou. Pampeliškovou. Kanárkovou. Krucinál, mezitím už nic není?“
Kevin: „Co osmahlej kanárek?“
(Liv přidá Emmě barvu na soláriu, po které má kůži jako pomeranč)
Debbie: „Páni, co se ti stalo? Vypadáš jak výstražnej kužel!“
Skutečné dámy bojují slovem, nevěsty ovšem neváhají použít i fyzické násilí.
Emma: „Někdy jsem důležitá, jasný? Ne vždycky, ale tu a tam ano. Všechno je o mně. Třeba dnes. A jestli se ti to nezdá, klidně běž. Jestli tu zůstaneš, budeš dělat to, co máš. To znamená budeš se usmívat a mluvit o tom, jak jsem krásná.“
Amanda: „Já půjdu k Liv na obřad a k Emmě na hostinu.“
Marissa: „Mrknu, kolik kde bude svobodnejch frajerů a uvidím.“
Liv: „Jaká byla dovolená?“
Emma: „Byla nádherná.“
Liv: „Musíš mi všechno vyprávět. Nebo vlastně ne. Ne, vzala sis mýho bráchu a to je divný. Už nic neříkej. Připijeme si na svatbu?“
Emma: „Já vlastně nepiju.“
Liv: „Já taky ne.“
(zarazí se)
obě najednou: „Jsi těhotná? A kdy… kdy to čekáš? Řekni mi to první!“
(odmlčí se)
obě najednou: „Třetího března!“