Prášek snů ví, co se skrývá ve tvé duši. Třináctiletá Jenna Rinková nejvíc touží po tom být koketní a úspěšná třicítka. A na přáních bývá nebezpečné hlavně to, že se mohou splnit.
Tohle rozhodně není moje! Jaké to asi je probudit se v těle o sedmnáct let starším? Zdroj: Columbia Pictures
Jenna Rinková (Jennifer Garner) je učebnicovým příkladem obyčejné holky ze střední, která se snaží hlavně zapadnout. Anebo ještě lépe – být populární. A jako obvykle je tady ta partička povrchních spolužaček, jež si razí cestu chodbou jako filmové hvězdy a dávají ostatním najevo, jak jsou podřadní. Jenna přesto touží být součástí Šestikoček, jak si tahle parta v čele s Lucy alias Tom-Tom (Judy Greer) říká. Nebo skočit rovnou do věku třiceti let, který je podle časopisů ten nejúspěšnější.
Když jí její nejlepší kamarád Matt (Mark Ruffalo) věnuje k třináctým narozeninám vysněný domeček pro panenky a Prášek snů odněkud z čínské čtvrti, ani náhodou by je nenapadlo, že by mohl fungovat. Další den se ale Jenna probudí ve svém třicetiletém těle. Zpočátku to bere jako splnění svého největšího snu a život koketní a úspěšné třicítky si užívá plnými doušky.
Jenže svět dospělých je plný intrik, na které Jenna doposud nebyla zvyklá, a brzy se jí začne stýskat po bezstarostném životě puberťačky. A taky po nejlepším kamarádovi Mattovi, který se má zanedlouho oženit, a ona překvapivě zjistí, že k němu cítí něco víc. Romantická komedie Přes noc třicítkou vám svými trefnými hláškami ze světa dospělých i dospívajících může zpříjemnit odpoledne už dnes v 15:40 na Nově.
Hlášky z filmu
Matt: „Nemůžu uvěřit, žes pozvala ty klony.“
Jenna: „Jsou to kámošky!“
Matt: „Šestikočky nejsou tvé kamarádky.“
Jenna: „No, skoro. I já jednou budu Šestikočka.“
Matt: „Je jich šest, Jenno, v tom je ten vtip. Nemůžeš být sedmá Šestikočka. To je matematicky nemožný. Jsi mnohem lepší, jsou neoriginální.“
Jenna: „Nechci být originální, chci být jako ony!“
Jenna: „Počkej! Poslouchej mě, prosím tě. Je mi třináct!“
Lucy: „Jenno, jestli začneš lhát o svém věku, doporučuju sedmadvacet. Tomu se ještě dá uvěřit.“
Lucy: (podá Jenně její mobil) „To nás nejspíš volá Richard.“
Jenna: „Kdo je Richard?“
Lucy: „Moc piješ! Richard, šéf. Hnědý vlnitý vlasy. Brit.“
Arlene: „Eminem volal, chce okamžitě vaše rozhodnutí.“
Jenna: (absolutně netuší, o čem mluví) „Ehm, obyčejný…“
(Arlene se na ni zaraženě podívá)
Jenna: „Oříškový! Obyčejný!“
Redaktor: (podbízivým hlasem) „Dvě slova – léto, Karibik.“
Lucy: „Letos nepojedeš domů k rodičům?“
Richard: „Sedmý měsíc po sobě nás předběhli. Je to jako by měli kamery ukryté v našich stěnách.“
Lucy: „Richarde, instalujeme hesla, do všech počítačů zavádíme firewally, Jenna včera propustila Charlottu…“
Richard: „Doopravdy? Fajn, určitě má ve Sparklu známé. Vždycky si psala poznámky.“
Lucy: „Byla to sekretářka.“
Být třináctkou je těžké… Ale být třicítkou je mnohem těžší. Zdroj: Columbia Pictures
Jenna: „Matty, říkám ti, děje se něco divného. Včera jsem měla třinácté narozeniny a dneska jsem se probudila a jsem tohle. A ty seš tohle, chápeš to?“
Matt: „Fetuješ? Kouříš trávu? Extázi? Ztrácíš pojem o čase? Bereš drogy?“
Matt: „My už nejsme kamarádi.“
Jenna: „Jsi můj nejlepší přítel.“
Matt: „Ne.“
Matt: (při pohledu na hroutící se Jennu) „Dobře, to nic. To nic.“
Jenna: „Je tu teplo?“
Matt: „Jo, je. Možná bych měl otevřít okno.“
Jenna: „Potřebuju čerstvý vzduch a sklenici vody a nadýchaný polštář.“
Matt: „Posaď se, já ti ji přinesu. Chceš sklenici vody? Chceš do toho led?“
Jenna: (hystericky křičí) „Chci nadýchaný polštář!“
Jenna: „Jsem Jenna, kdyby něco.“
Becky: „Jo, já vím. Já jsem Becky.“
Jenna: „Kolik ti vlastně je?“
Becky: „Třináct.“
Jenna: „Mně taky! (Becky se na ni podívá jako na blázna) Bývalo…“
Šéfredaktorka Sparklu: „Naše číslo s Lopezovou jde na dračku, co to vaše?“
Lucy: „Proboha, Trish, to je to tak zlý, že jsi musela přijít na náš večírek, aby ses zadarmo najedla? Strč si do kabelky pár krabů na potom.“
Mít svou spřízněnou duši je ta největší výhra. Ať už je vám třináct nebo třicet.
Arlene: „Nesu vám naléhavé vzkazy.“
Jenna: „Povídejte.“
Arlene: „Ehm, dobře. Emily Prattová volala, že mám vyřídit: Nemohu uvěřit, žes mi ukradla příběh o Vivienne Tamový, ty malá záludná mrcho. To byl nový stupeň hulvátství. Doufám, že chcípneš v jednom z jejích kalhotových kostýmů.“
Jenna: „Bože, to je sprostý.“
Arlene: „Volala slečna Lewis a vzkazuje: Doufám, že se udávíš vlastní žlučí, ty snobskej záludnej hade.“
Jenna: „Ehm, měla bych si to asi přečíst sama.“
(Matt a Jenna skočí z houpačky do písku a přistanou na sobě)
Jenna: (pohladí ho) „Hele, máš chlupatý ruce.“
Matt: „To mi ještě nikdo neřekl.“