Hlášky z dokumentu Dělníci Bulváru. Když hledá redaktorka krásu na hřbitově
Vendula Kadlecová
21. 4. 2014
Dokumentární snímek Víta Klusáka se snaží objektivně ztvárnit život bulvárních novinářů, kteří přináší čtenářům kromě uvolnění hlavně to, po čem nejvíc touží – po skandálech, nahotě, nevěrách, trapasech a pomluvách. A jsou skálopevně přesvědčeni, že je to tak v pořádku.
Dělníci bulváru, jak už název napovídá, mapují osud českého bulváru i jeho zaměstnanců. Kamera, která novináře provází v práci i doma, se snaží podat reálný obraz toho, jak bulvární média pracují, co je potřeba vědět, aby mohl vzniknout článek (překvapivě stačí opravdu málo), a co všechno jsou celebrity ochotné udělat, aby se bulvár přizpůsobil jim, a ne ony jemu.
Celý dokument provází (často ne příliš) přesvědčivé argumenty, proč bulvár k životu potřebujeme, a pomyslný hlavní hrdina Pavel Novotný diváky postupně seznamuje s běžným pracovním dnem v redakci. A ať už se člověku praktiky bulváru zdají sebehorší, aktéři se přesto snaží zoufale očistit prach na jméně pokleslých médií. I když nakonec asi bezvýsledně. Podívejte se na následující perly a slovy populárního večerního pořadu ze zahraničí – Věřte, nevěřte.
Hlášky z dokumentu
Pavel Novotný: „Dobrý den, u telefonu Pavel Novotný pracuju jako šéfredaktor druhého největšího bulvárního online média u nás, jmenuje se Extra.cz. Píšu článek, ze kterýho opravdu nevycházíte dobře, především Marek a váš podnik. Je mi jedno, kdo se mi vyjádří a jak, ale znova konstatuju: včera u vás v podniku rapper Ektor napadl dívku a měl se smát do obličeje členům vaší ochranky. Hm, pěkný den, na shledanou. (zašvitoří do telefonu, jako by dělal anketu, a obrátí se na kolegyni) To jsme jim pěkně zkurvili čtvrtek, co?“
Ne všechny zprávy ale vznikají na bázi takto příjemných telefonátů. Následující hlášky vám osvětlí, jak přesně by měl bulvární článek vypadat, jak funguje takový výběr ilustračních fotografií a že není vůbec od věci zaprodat vlastního otce.
Pavel Novotný: „Čecháčkové milujou čokly. Čili cokoli s čoklem je super. Třeba oběšenej pes, na tý fotce je oběšenej pes, ještě šahá nohama na zem a má erekci. No prostě hrůza, větší hrůzu jsem v životě neviděl. Tak jsem dal hvězdičku přes celýho čokla, a kdo chce vidět oběšenýho psa a je takový prase, ať se podívá do tý galerie. Pedofil. Výborný! Pedofil je výborný! Oběšení dítěte je téměř… je to hrozný. Nesnáším utrpení dítěte, ale stejně si to přečtu.“
Veronika Kratochvílová: „A když mě napadne něco skvělýho, co se děje tady u nás, ale nebude to vyloženě celebrita. Třeba taková Alena Kupčíková dělá obrazy z chlupů z ohanbí.“
Pavel Novotný: „Když tam budou chlupy z ohanbí, tak je to úplně jedno. I kdyby je dělal nějakej No name z Konga. Pecka!“
Pavel Novotný: „Jsme národ rasistů. Absolutní národ rasistů. Fakt nesnášíme cikány. Čecháčkové to nikdy nepřiznaj. Cikáni zmlátěj hospodskýho při rabování hospody a udělám z toho šest článků – a furt píšu. Zákon nám teď neumožňuje psát… no, naznačím, že to je Rom za každou cenu. Když zmlátí bílej bílého, když zmlátí bílej Roma, ne! Až Rom někoho zmlátí, tak se Čecháčkové můžou posrat. Slovo Rom a slovo facebook v titulku zvyšuje čtenost až o čtvrtinu.“
Pavel Novotný: „To je strašně vtipný psát ten onlajn z auta před kostelem. Ono to vypadá, jako bych tam seděl, a ve skutečnosti sedíš tady a mrdáš to tam, protože víš, co se uvnitř děje. To prostě popisuješ, jako bys byl uprostřed toho dění. Můžeš psát, že novináři koukají na Macuru, na Pepu, na Ivetu. Macura chystá tiskovou konferenci. Ochranka zaútočí, je mezi Macurou a Ivetou. A nepřipadám si jako podvodník, protože vím, že píšu, co se tam děje. Nechápu ty novináře, co píšou onlajn a sedí v tom kostele. To mi přijde tak únavný a zbytečný.“
(z kostela se ozývá Ivetin zpěv, který na chvíli přeruší, aby mohla do publika křiknout jen „Zpívejte, zpívejte!“)
Pavel Novotný: (začne psát) „Jo, prostě… Tři oříšky pro Popelku. Lidé zpívají s Ivetou, přidávají se i všechny tři ochranky. Vánoční atmosféra všechny pohltila.“
Pavel Novotný: „To je hrozně prestižní pořad a já jsem řekl, že ho budu dělat zadarmo. Protože tyhlety moderátoři o tom sní celej život a já koktavej zmrd to dostanu. Znám modelky, co mě vyhulily jenom za to, že v tom pořadu budou minutu. Finalistky Miss! Minutu!“
Pavel Novotný: „Volá mi matka a říká mi: Natočili nás s otcem u Vojenský nemocnice. Budeš nasranej. Ne, nebudu nasranej. Kdo vás tam natočil? Barrandov. Tak volám Barrandov a říkám: Zarazíte tu reportáž s otcem? Nechci, aby ho někdo viděl mluvit. A oni jasně, že v pohodě. A já jsem si přesně říkal, co budu muset zaplatit, protože tak mocnej zase nejsem. Na druhej den mi volá paparazzi. Říkám: Přesně vím, proč mi voláte. Že bychom nafotili tátu, jak chodí zdravej po ulici. Takže jsem jim normálně naprášil, kdy půjde otec cvičit, vodkaď přesně kam půjde, ke který popelnici a ke kterýmu kontejneru. A normálně jsme nechal fotra nafotit těma foťákama. A nikomu jsme to neřekl, ani jim. To je děvkárna ode mě, ty vole.“
(jeho dcera šišlavě zopakuje slovo „děvkárna“)
Lenka Novotná: „No, tatínek tě učí hezkým slovům.“
Od psaní jednotlivých článků se přesuňme o úroveň výš – Pavel Novotný i jeho kolegové totiž vypouštějí jedno moudro za druhým i co se týče obecného fungování bulváru. A také toho, co ho činí tak důležitým jak pro lidi, kteří ho vytváří, tak i pro ty, kteří jej čtou.
Neznámý muž na plese: „Ten, kdo čte jakýkoli média a poslouchá jakýkoli rádia, jakoukoliv televizi, tak není úplně normální.“
Pavel Novotný: „Každej říká, že bulvár lže. Lže, lže, lže… Protože nikdo ještě nepřišel na to, že to pravda je úplně nejatraktivnější. Je nejvýbušnější, vždycky je z toho největší průser a vyvolává ty největší kontroverze.“
Kateřina Kristelová: „Patnáctej článek o tom, jaká jsem hnusná piča, která je plesnivá.“
Pavel Novotný: „Ale je to hrozně čtený.“
Kateřina Kristelová: „Pavle, neser mě. Proč to nepíšeš o Vlaďce nebo o Agátě? (…) Měli jsme se spolu tehdy vyspat a měl bys klid. A teď seš zaseklej, viď? Teď nemůžeš…“
Kateřina Kristelová: „Podívej se, jaký mám prsa.“
Pavel Novotný: „Máš dobrý ty silikony. Viděli jsme, psali jsme.“
Pavel Novotný: „To je tak zábavný, tak jednoduchý. Já si s ní můžu dělat, co chci. Jí stačí, když mi vyhulí a já nebudu moc zlej, jenom o ní napíšu. Nic cennějšího v jejím světě není. Ona nechce peníze, nebo velký péro, nebo barák, ona chce bejt slavná!“
Pavel Novotný: „Pro mě je nesmírně pohodlnej ten systém, ve kterém jsem jako inteligentní člověk poměrně pohodlně přežíval, protože všichni okolo jsou debilové.“
Trochu samostatnou kapitolou dokumentu je Olga Štiplová. Tato bulvární reportérka, které činí obrovské problémy i běžná komunikace s lidmi, občas člověku připomíná Forresta Gumpa. Kromě toho, že celkově působí, jako by přiletěla z jiné planety, naprosto postrádá smysl pro ohleduplnost a mluví rychleji, než myslí. Bohužel.
Olga Štiplová: „A teď dárek pro Báru. Báro, otoč se na mě, i když nejsi namalovaná. Mám tě ráda i tak.“
Olga Štiplová: „Dobrý den, tady se to platí? A kde se to neplatí?“ (muž za barem jí ukáže, kam má jít) „Za alkohol se přece nemůže platit.“
Olga Štiplová: „Takže teď jdu sledovat společenský dění, protože já nefunguju na bázi akčnosti. Já funguju na bázi toho, co osud přihodí. Nebo taky ne.“
Olga Štiplová: „Není důležitý, kdo je celebrita, ale kdo je krásnej. Prostě chci říct, že do tý doby, než mě to přestane bavit, což bude už za chvilku, tak chci tohleto prostředí, který je v podstatě o ničem, zobrazit co nejkrásněji, jak umím. Protože i tak lze na něm najít něco krásnýho, třeba jako… (na několik vteřin se odmlčí a soustředěně přemýšlí) na hřbitovech a podobně. Prostě všude, kde se shlukuje větší množství lidí, jako je třeba večírek, hřbitov, pouť a nebo ples v Opeře, tak lze najít něco krásného, bez ohledu na to, kdo tam je. Protože hnusu je ve mně i ve světe kolem hodně. Tak to chci aspoň trochu vyrovnávat.“
Olga Štiplová: „Já nevím, jak pro vás, ale pro mě osobně je to fotogenický. Protože jsem si tady kdysi kupovala za pětadvacet korun malinovej koktejl za výplatu ze sexshopu. Když jsem ještě zde žila. Nicméně to není tak dobrý jako třeba pár, který se miluje. A nyní si ho vyfotím, abych měla další výdělek.“
I práce v bulváru si ale vybírá svou daň, ať už je placená sebelíp. Podle rodiny Pavla Novotného už do toho ale zabředl natolik, že je v podstatě nemožné, aby se vrátil do normálního života.
Lenka Fialová: „Dřív byl bratr takovej veselej, teď mám pocit, že ho ten bulvár vycuc. Hrabe se v těch sračkách, je nervózní, vystresovanej, rychle nasírací. Na jeho psychice se práce v bulváru podepsala hrozně negativním způsobem. Ty vlastně musíš rozbabrat něčí vztah nebo život, abys napsal dobrej článek. Ty musíš vlastně někomu každej den zničit život, v uvozovkách, protože to lidi zajímá.“
Dělníci bulváru se pokouší diváky přesvědčit o tom, že pokleslá média nejsou až tak zavrženíhodná a někdo to přece dělat musí. Výrok Jana Bárty, majitele Extra.cz, ale trochu svědčí o opaku a krásně shrnuje nejen Klusákův dokument, ale i celou bulvární scénu v Česku.
Jan Bárta: „Přeju si zdraví všech lidí, co o nich píšem, protože to nemyslíme vážně. Ono to není, že bychom je chtěli ponižovat, ale oni to chtěj, abychom o nich psali.“
Vít Klusák: „Takže si doopravdy přejete, aby ti lidé byli zdraví?“
Jan Bárta: „No jako samozřejmě, že musí být občas nemocní. Aby bylo o čem psát.“