Historie Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech je těsně spjata s historií naší země. Politické změny a převraty ovlivňovaly podobu festivalu po desítky let a jeho cesta k dnešnímu mezinárodnímu věhlasu byla trnitá, ale přesto úspěšná. Připomeňme si, jak se filmový festival vyvíjel od založení roku 1946 až po letošní 48. ročník.
První filmový festival v tehdejším Československu se konal v srpnu roku 1946. Filmy se promítaly ve dvou městech, v Mariánských Lázních a Karlových Varech. Jednalo se prozatím o nesoutěžní festival, který přinesl divákům filmy nejen tuzemské, ale také zahraniční (USA, Anglie, Francie atd.). Program festivalu nebyl nijak rozsáhlý, ale za to nabídl divákům kvalitní zahraniční filmy, což se nakonec ukázalo jako jedna z posledních možností zhlédnout kvalitní filmy ze Západu.
Nová éra komunismu, nová éra festivalu
Slibný start mezinárodního filmového festivalu (MFF) zbrzdil rok 1948. Komunistický převrat v Československu přinesl nejen novou politickou situaci naší země, ale také úplný obrat filozofie festivalu, a to bohužel k horšímu. Na dalších téměř čtyřicet let se s pár výjimkami MFF vyvíjel podle pokynů Sovětského svazu, který diktoval nejen program promítání, ale také udílení cen.
Festival tak na dlouho dobu uvízl ve spárech propagandy komunistického Československa a nabízel divákům schválené a prověřené filmy z bratrských zemí Sovětského svazu. Ideologie komunismu se tak mohla zaměřit na propagandu socialistického státu pomocí filmů s budovatelskou tematikou, která měla bojovat proti kapitalistickým státům.
V praxi to znamenalo žádné západní filmy, hosty festivalu byli pouze přátelé socialismu a ceny se rozdávaly nesmyslně v počtu několika desítek (cena míru, cena práce aj.). Poprvé se tak od založení festivalu v roce 1948 začaly udílet ceny a MFF se stal soutěžním festivalem. Je to také první ročník, kdy se hlavní cenou stal Křišťálový glóbus, který je udělován dodnes. Prvním vítězným snímkem byl film Osvětim (režie Wanda Jakubowská).
Co se týče poroty, ta do roku 1951 usedala pouze v domácím složení. Až od roku 1951 byly soutěžní filmy hodnoceny mezinárodní porotou. V roce 1953 a 1955 se pak festival nekonal.
Rozvoj festivalu díky éře politického uvolnění
Od roku 1956 začala léta prosperity MFF, která trvala do roku 1968. Stalo se tak díky uvolnění komunistického režimu v celém Sovětském svazu. Festival tak mohl divákům nabídnout rozmanitou škálu kvalitních zahraničních snímků, kdy přijeli tvůrci hlavně z Francie a Itálie. Novinkou bylo zařazení promítání filmů z třetího světa.
Důležitým mezníkem pro festival byl rok 1956, kdy získal označení A-festival, čímž se zařadil mezi nejznámější a nejlepší mezinárodní festivaly. Uvolnění režimu tak MFF zajistilo novou prestiž a od šedesátých let se do Karlových Varů začali sjíždět významní a populární tvůrci, aby uvedli své nové snímky.
Rok 1958 pak přinesl pro festival velké změny. V Moskvě byl založen nový MFF, a tudíž Sovětský svaz rozhodl, že se bude festival v Moskvě střídat s karlovarským festivalem. MFF Karlovy Vary se tak konal jednou za dva roky.
Ačkoliv si festival na mezinárodní scéně vedl skvěle, rok 1968 znamenal opět obrat k horšímu kvůli politickým změnám. Podoba festivalu se začala pomalu vracet do doby 50. let a už v roce 68 byla zrušena mezinárodní porota. Nastala doba normalizace.
Festival plný propagandy a ideologie
Karlovy Vary se tak od konce šedesátých let ocitly ve špatné situaci. Program festivalu byl ovlivňován politickým vedením země, a tak se do popředí dostaly filmy s budovatelskou tematikou a propagandou podporující návrat režimu do starých kolejí.
Politický režim svrhl kvalitu a prestiž MFF na minimum. Divácký zájem začal pomalu klesat a kvalita promítaných snímků s ním. I přesto ale do Karlových Varů přijelo několik významných hostů, například španělský filmový režisér Carlos Saura nebo známý italský herec Franco Nero. Festival se v těchto letech přesunul do nově postaveného hotelu Thermal.
Revoluce a zlomový rok 1994
Po revoluci v roce 1989 byl festival zbaven všech politických a ideologických směrů a mohl konečně začít plně fungovat na mezinárodním poli festivalů. Ačkoliv se zdálo, že nové svobodné prostředí pomůže k opětovnému vzrůstu MFF, ukázalo se to spíše jako velký problém. Konkurence dalších filmových festivalů byla obrovská.
V roce 1990 se festivalu skvěle dařilo, a to zejména díky promítání československých filmů, především těch, které byly za komunistického režimu zakázány (tzv. filmy z trezoru). Významným hostem festivalu byl Miloš Forman. Tím ale zájem publika o MFF skončil. Festival se ocitl ve velkých finančních problémech a návštěvnost byla minimální.
Velké změny přišly v roce 1994. Na změně festivalu se spolu dohodly v roce 1993 město Karlovy Vary, Ministerstvo kultury a Grandhotel Pupp. Plánem bylo, že společně vytvoří nadaci, která se začne o festival starat a usměrňovat ho správnou cestou. Nadace měla za úkol připravit další ročník MFF tak, aby zaujal diváky i tvůrce filmů. Prezidentem nadace se stal známý český herec Jiří Bartoška, který je v této funkci dodnes. A nejen díky němu se festival změnil od základu.
Hlavní změnou bylo, že se festival začal konat každoročně. Hlavním cílem bylo zajistit festivalu mezinárodní věhlas, nabídnout program s kvalitními snímky z celého světa a přilákat zvučná jména světového filmu. Jiřímu Bartoškovi pomáhala s organizací programu známá kritička a publicistka Eva Zaoralová a podařilo se jim během pár let zvýšit prestiž festivalu na maximum. Výsledek jejich práce byl impozantní. Program festivalu byl rozdělen do různých tematických sekcí, které byly zajímavé pro diváky.
Od tohoto mezníku se festivalu dařilo stále více. Do Karlových Varů přijíždělo mnoho filmových fanoušků a počet promítaných filmů narůstal rok od roku. V roce 1997 bylo na MFF promítnuto 297 filmů, což bylo nejvíce v historii festivalu. Počet diváků byl v tomto roce 7000. Nejen mnoho filmů, ale také mnoho zvučných jmen zavítalo do Karlových Varů. Mezi známými hosty byli například Alan Alda, Whoopi Goldberg, Pierre Richard, Salma Hayek, Steve Buscemi, Michael Douglas nebo Robert De Niro.
V dalších letech měl už festival mezinárodní věhlas, dodnes je považován za jeden z nejlepších festivalů na světě (srovnatelný s mezinárodními festivaly Sundance, Cannes nebo Berlinale) a každoročně sem přijíždí velké množství známých osobností a tvůrců. Z festivalového týdne ve Varech se stala významná společenská událost začátku léta. Každý rok zhlédne festivalové filmy kolem 140 tisíc diváků a jeho oblíbenost roste. Jako příklad prestiže MFF Karlovy Vary uveďme 46. ročník roku 2011, kdy 172 filmů ze 199 promítaných filmů přijeli osobně uvést jejich tvůrci.