6 fotek 
Studentská inscenace Herečky se představila v Divadle Na zábradlí. Představení je výtvorem divadelního spolku Chrchel. Tato hra z prostředí divadelní džungle zavřela ústa všem cynikům a uvedla se ve velmi dobrém světle.
Magda kontra Irena Foto: Filip Fořt
Při cestě na hru člověku hlavou probleskne, že rozhodně nejde na Shakespeara nebo na jiné velké představení, ale takové myšlenky či spíš pohnutky k despektu by se měly neúprosně vyhnat z hlavy a nevpustit zpět. Při prvotním seznámení se základy hry Herečky by běžný návštěvník mohl zaváhat s koupí vstupenky. Není žádnou neznámou, že mainstreamový divák dá málokdy šanci podobným počinům. Na českých jevištích je momentálně mnoho her, které sice mají zvuk, ale s kvalitou se nepotkaly. Zmiňovaná inscenace se s ní ale minimálně zastavila na kávu.
Obsazení hry sestává z amatérského divadelního spolku Chrchel. Ten tvoří především nadšenci, ale najdou se zde i někteří herci, kteří mají menší či větší zkušenosti s hraním, byť na amatérské úrovni. Ve hře je nezkušenost znát, ale to nezabrání celkovému pozitivnímu dojmu, který si z představení divák odnese. Hru napsala a režírovala Tereza Nováková.
Kostlivci pohnou s ledy
Název je nápovědou pro to, aby již zkraje bylo známo, do jakých kulis je dějová linka zasazena. Divák se s hrou přesouvá v prostorech, které jsou pro divadelníky typické. Ať jde o kavárny navěky spoutané v pachu cigaret, velkolepé ale i omšelé divadelní sály či byt dvou umělkyň, spolu žijících v partnerském svazku. Jedna bývala zvyklá na Národní, druhá se s hereckou profesí seznamuje a hledá schody vzhůru.
Irena a Magda jsou si sobě protipóly. Irena bývala velkou hvězdou, ale její nynější štací je role s lahví vína v potemnělém bytě, kde bývá sama se svými depresemi. Naproti tomu Magda, o mnoho let mladší působí, jako kdyby svou starší a zkušenější družku zneužívala ku vlastnímu prospěchu a nastartování opravdové divadelní kariéry. V branži rozhodně není oblíbená a intrikami, které splétá, jen umocňuje svou pověst.
Magda uklízí přebytečné
Magdina výhodná pozice se ale začne komplikovat, když Irenu vyhledají její staří známí. Tím prvním je její bývalá milenka a přítelkyně Nina, která Irenu nabádá k odjezdu za lepšími příležitostmi do Berlína. Druhým kostlivcem ve skříni je Irenina dcera, která se po letech vyléčila z drogové závislosti, a zastesklo se jí po náručí své matky. To domácnost dvou zcela odlišných hereček posune na ostří nože.
Mezi herci exceluje představitelka Magdy
Nikdo z herců svou roli nebral na lehkou váhu, ale některé výkony se od sebe určitě lišily. Prim hrají dvě titulní umělkyně. Irena, Ester Fisherová a především Agáta Kryštůfková jako Magda. Ta je na jevišti jako ryba ve vodě. Přes svůj nízký věk působila velmi vyspěle a nanejvýš přirozeně. Smutek či radost, flirt i chlad se jevily velmi skutečně. Je nejzářivější hvězdou Hereček.
Irenina dcera Viktorie, kterou hrála Veronika Lapková, do představení určitě přinesla kus hereckého umu, ale svým andělským vzhledem k dojmu vyléčené narkomanky určitě příliš nepřispívala. Vtipnou figurkou ve hře je divadelní režisér Mirek, jehož ztvárnil Tomáš Řežábek. Dobrou náladu kolem sebe roznášel, jako by mu byl její charakter vlastní.
Hra je plná různých metafor a symboliky
Zpracování scény patří také mezi další plusy představení. Kulisy jsou sporé, byť výmluvné. Prostředí kavárny a bytu Magdy s Irenou je odlišeno jen minimálními rozdíly, ale i tak je to dostačující. Přesuny mezi dílčími lokacemi jsou zprostředkovány pomocí čtyřkřídlé otočné stěny, na níž je pro kavárnu roztomilá zkomolenina známého piktogramu, označujícího WC. Pro byt je to pak heslo herec = člověk, což se dá chápat pro poselství hry jako dost zásadní. Je to idea, že herec není jen vymezen do uměleckých sfér, ve kterých ho divák shledává nejčastěji, ale rozehrává i jiné představení, a to na jevišti prostého života, který je každému běžnému smrtelníkovi obecně znám.
Plynulému chodu inscenace také přispívá nápaditá hra se světly, která v daných okamžicích zatemňují určitou část jeviště a pozornost diváka je pak upřena na osvětlenou půlku. Takže nejsou nutné příliš časté změny kulis. Tím hra získává na dynamice a divák je ušetřen o většinu mrtvých momentů, kdy se nehraje.
- Přízrak v akci
Velkou roli hraje symbolika, kterou je hra skrz naskrz protkaná. Především tedy jde o symboliku barev, s kterou je divák seznámen již zkraje (alegorická postava na počátku představení objasní význam barev). Barva vystihuje ve hře životní i profesní status jednotlivých postav. Pro chápání jednotlivých rolí jde o velmi důležitý prvek, možná ale mohl být vyjádřen méně okatě.
Další alegorií je jakýsi černý fantom, který se vždy zjeví, když je Irena pohroužena do těch nejhorších myšlenek. Prohlubuje její trápení a odpírá jí citovou satisfakci. Problém s tajemnou postavou je ale ten, že si během hry zachovává komickou vizáž, která se jí nepustí. To v některých momentech nevadí, ale v situacích, jež namísto melancholie v publiku probouzejí smích, to škodí. Podstata této figury je ale jednoznačná. Tak jako jednotlivé role během představení prochází určitým vývojem, i fantom nebude věčně jen Ireninou noční můrou.
Herečky jsou výplodem velkého talentu
Suma sumárum, za těch šedesát minut, které určitě nejsou nijak dlouhou dobou pro ukořistění divákova zájmu, je hra dobře postavenou a kvalitní podívanou. Děj se určitým způsobem uvede, rozběhne, graduje a samozřejmě dospěje do určité pointy. To vše je doprovázeno důvtipnou a originální scénografií. Velký podíl na hodnotě inscenace mají pcohopitelně i herci, kteří jsou přes nevelké herecké zkušenosti zodpovědnými nositeli nálady a poselství představení.
- Magda je štvancem
Inscenace Herečky je zábavná i ponurá. Dokáže upoutat i oslovit. Je o komplikovanosti lidské osobnosti, o tom jak je svízelné existovat ve společnosti (nejen v té divadelní) a vydobýt si (i vydobít) alespoň kousek prostoru navzdory sobectví a intrikám. Je na každém jednotlivci, jestli tenhle boj skončí ve vinném rybníku doma pod stolem, nebo v záři reflektorů.
Herečky
Divadlo Na zábradlí
Režie: Tereza Nováková
Hrají: Ester Fisherová, Agáta Kryštůfková, Maria Sempeková, František Vaculík, Tomáš Řežábek, Tereza Jasná, Geti Mubeenová, Veronika Lapková, Honza Trefný, Petr Šohajek
Hodnocení: 4****
