9 fotek 
Japonský animátor, jímž se inspirují mistři z Pixaru. Autor slavné Cesty do fantazie, která se vryla do srdcí malých i velkých diváků a jejíž tržby překonal až Titanic. Miyazakiho animace je často přirovnávána k Waltu Disneyovi, témata a zpracování jeho filmů však daleko přesahují kdejakou disneyovku. A navíc každý, kdo se k němu přiblíží na dosah tří metrů, má šanci se stát jednou z jeho postav.
Hayao Miyazaki v obležení svých hrdinů Zdroj: nihonsite.com
„Nejsem to já, kdo utváří film… film se utváří sám a já ho mohu pouze následovat.“
Hayao Miyazaki se narodil v Tokiu jako třetí syn 5. ledna 1941. Jeho otec Katsui Miyazaki, který řídil společnost Miyazaki Airplane zabývající se součástkami do letadel, přivedl malého Hayaa k zálibě v létání. Matka, která byla velmi inteligentní a sečtělá mu naopak utvořila názor na skepticismus, kromě toho Miyazakiho dospívání ovlivnila také matčina vážná nemoc, při níž byla devět let připoutána na lůžko. Rodina se často stěhovala a Miyazaki tak vystřídal několik škol.
Na počest své nemocné matce Miyazaki později natočil snímek My neighbor Totoro (1988, Můj soused Totoro), který je jeho nejautobiografičtějším dílem. Zachycuje prvky stěhování, nemocnou matku, opuštěné děti a výchovu otce. Film pojednává o dvou děvčátkách, které se přestěhují s otcem na venkov, kde se seznamují s kouzelnými bytostmi, především s lesním duchem Totorem.
V původním konceptu postav měla být hrdinkou jedna dívka, nakonec Miyazaki vytvořil dvě. Proto tento obrázek, který byl použit jako filmový plakát je trochu matoucí Zdroj: distributor filmu
Miyazakiho počátky animace
Na vyšší střední škole měl možnost vidět svůj první animovaný film s názvem Hakujaden (1958, Legenda o Bílém hadovi), při kterém prý celý večer probrečel. Tento snímek byl Miyazakiho prvním podnětem k práci na animacích. K tomu, aby se mohl stát animátorem, mu však jeho zkušenosti s kresbou letadel a bitevních lodí nedostačovaly, proto se na vysoké škole zapojuje do klubu zabývajícím se mangou (specifická kresba japonských komiksů).
Po škole se začíná živit jako pomocný animátor ve společnosti Toei Douga, kde pracuje na filmu Watchdog bow wow (1963). Zde o dva roky později v rámci demonstrace nastupuje do pozice zástupce v jednom z odborů Toei Dougy. V této době se seznamuje se svou ženou Akemi Otou (také animátorkou) a začíná spolupracovat s Isaem Takahatou na filmu Prince of the sun (1968).
Roku 1978 se dostává k režii svého prvního tv seriálu Future boy Conan a následně také k práci na celovečerním snímku Lupin 3: The castle of Caliostro (1980), jméno nadějného umělce se tak pomalu začíná dostávat do veřejného povědomí.
Naushika z Údolí větru: ekologická záchrana světa poprvé
Nausicaä of the Valley of the Wind (Naushika z Údolí větru) Zdroj: distributor filmu
Výraznější pozornost na sebe však upoutává až snímkem Naushika z Údolí větru (1984, Nausicaä of the Valley of the Wind), který vytvořil na motivy vlastního komiksu (mangy). Film tak postupně vznikal celých 12 let. Již v Naushice můžeme sledovat typické rysy Miyazakiho tvorby, kterými jsou motivy létání, ženská hrdinka, technologická vyspělost a ekologické poslání.
Příběh pojednávající o dívce jménem Naushika je zasazen do postapokalyptického prostředí, ve kterém je planeta zamořena jedovatými pralesy a lidé tak přežívají pouze na zbylých částech země v tzv. knížectvích. Film byl dokonce kvůli nevhodnému zobrazení ekologické krize v určitých částech Evropy zakázán. Dnes již můžeme říct, že snímek Naushika z Údolí větru byla takovou demo verzí pozdější Princezny Mononoke.
Nebýt však Naushiky, Miyazaki by neměl možnost založit své animační studio s názvem Ghibli (pojmenováno podle průzkumných letadel za 2.sv.v.). Maskotem studia se stala postavička ducha Totora (na obrázku s holčičkou v dešti).
Laputa: Castle in the sky : inspirace Johathanem Swiftem
Pohyblivý zámek Laputa Zdroj: distributor filmu
V roce 1986 Miyazaki upozorňuje dalším celovečerním filmem s názvem Laputa: Castle in the sky (Laputa: Zámek v oblacích). Snímek o hledání bájného města byl divácky úspěšnější než Naushika a přinesl Miyazakimu první ocenění. Hayao téma Laputy převzal z knihy Gulliverovy cesty od Jonathana Swifta.
„Je mnoho lidí, kteří dělají filmy pro dospělé, proto jim tuto práci přenechám a zaměřím se na děti.“
Pro nejmenší Miyazaki natočil již zmiňovaný film My neighbor Totoro (1988) nebo Kiki’s delivery servis (1989, Doručovací servis slečny Kiki), roztomilou pohádku o odvážné čarodějce, která byla inspirována dcerkou Miyazakiho přítele. S rokem 1992 přichází dílo zaměřené na létání s názvem Porto Rosso, které jako jedno z mála není primárně určen dětskému publiku.
Princezna Mononoke: ekologická záchrana světa podruhé a lépe
Miyazakiho animační boom přináší však až nezlomná Princezna Mononoke (1997). Dva roky práce Miyazakimu vynesly celosvětovou slávu. Princezna Mononoke neboli Princezna duchů je natočena v podobném stylu jako Naushika, jejím hlavním posláním je ekologická náprava, najdeme zde proto témata destrukce, beznaděje, nenávisti a násilí. Postavy v Mononoke však nejsou černobílé, a proto nepůsobí jako pohádka.
Mononoke se symbolem věčné lásky Zdroj: distributor filmu
Mononoke je složena ze 144 000 klíčových animací a z toho 80 000 jich Miyazaki kontroloval a často překresloval ručně. Počítačová animace se v jeho filmech objevuje jen zřídka. Práce na princezně byla proto velmi vyčerpávající a Miyzaki se po dokončení zařekl, že končí s celovečerními filmy a bude se věnovat jen krátkometrážním snímkům.
Cesta do fantazie vrcholem Miyazakiho tvorby aneb jaké je to být dítětem
Miyazaki se však přes svoji vyčerpanost po Mononoke opět pouští do namáhavého díla s názvem Cesta do fantazie (2001). Tentokrát se však o zodpovědnost na klíčových animacích podělil se svým kolegou Masashim Andem, hlavním animátorem Mononoke. Hayao často své filmové postavy zakládá na konkrétních lidech (viz. Kiki z Kikis delivery servis), stejně je tomu i zde.
„Ještě nikdy jsem nenatočil film pro desetiletou dívku.“
Miyazaki do hlavní role vymyslel postavu podle vlastní dcery, Cihiro zobrazuje lhostejné a nespolečenské děvče. Filmový otec má představovat samotného Haya s jeho typickými rysy chování – hltání při jídle, ztrácení se při jízdě a Cihiřina matka byla inspirována členkou z Miyazakiho týmu.
Miyazaki často ve svých filmech zobrazuje prasata, má rád jejich jednoduché chování, které se objevuje i u lidí Zdroj: distributor filmu
Městečko z filmu má také reálný podklad, jedná se o skanzen s původními stavbami. Hlavním posláním filmu je myšlenka nezapomenout na to, jaké to bylo být dítětem, proto v závěru zní píseň Youmi Kimury se slovy ať je mé prázdné tělo plné a znovuzrozené. Snímek o malé Cihiro, která si musí projít těžkými zkouškami, aby zachránila své rodiče a zamyslela se tak nad sebou samotnou, sklidil obrovský divácký i kritický úspěch. A dočasně se stal i nejvýdělečnějším filmem, který překonal až Titanic.
Filmy pro děti i dospělé
Vztah člověka, přírody a techniky, pacifismus jsou častými tématy Miyazakiho filmů. I přesto, že autor tvrdí, že tvoří filmy pro děti, často však přesahují rámec dětské zkušenosti, a proto se v nich může nalézt nejeden dospělý. Princezna Mononoke byla dokonce zařazena časopisem Empiere mezi 500 nejlepších filmů.
Miyazaki
Miyazaki se sice zařekl již před Cestou do fantazie, že se už nebude věnovat celovečerním snímkům, skutečnost je však jiná a Miyazaki natáčí dál, jeho nejnovějším filmem je Ponyo on the Cliff (2008), ve kterém mu byl inspirací pro změnu jeho syn Goro. Zda Miyazaki natočí film pro každého z rodiny se ještě uvidí, zatím se mu to však daří velmi dobře, a pokud se rozhodnete strávit nějaký ten večer např. s malou Cihiro a jejím příběhem, budete vědět o čem mluvím.
