3 fotky 
Autorský večer třetího dne Festivalu spisovatelů Praha patřil indické spisovatelce Anitě Desai a britskému autorovi Hanifu Kureishimu. Plnému sálu vyprávěli o psaní, ale především předvedli svou tvorbu, protože příběh a slova jsou to, co literáty živí.
Britský spisovatel s palestinskými kořeny, Hanif Kureishi, Zdroj: pwf.cz
Organizátor Festivalu spisovatelů, Čechoameričan a básník v jedné osobě, Michael March, pondělní autorský večer zahájil. Nemluvil však o sobě, ale o spisovatelce indického původu. Anita Desai, starší dáma, která Prahu a literární festival poctila svou návštěvou, je z Indie, její matka však pochází z Německa.
„První jazyk, který se člověk naučí, je jazyk matčin. Moje matka mluvila německy, takže jsem začala mluvit německy,“ prozradila. Německy začala také psát, tvoří přitom už od svých sedmi let.
Indka, Kafka, Praha
Uznávaná spisovatelka byla třikrát nominovaná na slavnou Man Booker Prize, a to za romány Jasné světlo dne, V pasti a Hodování, hladovění. Čeští čtenáři neholdující cizím jazykům ji bohužel mohou znát jen ze sbírky povídek Hry za soumraku, která byla zatím jako jediná přeložená do češtiny.
Anita Desai, spisovatelka z Indie, která od mala mluví německy. Zdroj: pwf.cz
Možná právě proto publikum v Nové scéně Národního divadla, kde se 22. ročník festivalu konal, při poslechu její povídky The Man Who Saw Himself Drown ani nešpitlo. „Je to povídka s kafkovskými rysy. Kde jinde bych ji měla číst než v Praze,“ uvedla svůj text autorka.
Anitu Desai na pódiu vystřídal neméně úspěšný britský spisovatel a scénárista Hanif Kureishi, který celý život žije v Anglii, jeho kořeny ale sahají až do Pákistánu.
Oproti Anitě Desai se Kureishi opravdu rozhovořil. Mluvil o svých počátcích, o psaní i touhách.
Začátky s pornografií
„Jsem z předměstí, kde každý chtěl být umělcem. Lidé zakládali kapely, já jsem ale chtěl psát. Mým snem bylo jednou se psaním živit,“ řekl Kureishi. Než se z něj stal ceněný autor, prošel si například i psaním pornografie.
Ve svém vyprávění se dotknul také románů, které jsou dostupné na internetu. „Je skvělé, že se tak moje dílo dostává do světa, ale neskutečně mě štve, že ne všichni, kdo si můj román přečtou, mi za to zaplatí,“ vyjádřil své zklamání nad „zloději“ literatury.
I Kureishi, jehož do češtiny přeložená díla jsou Gabrielův dar, Byli jsme si blízcí a Láska ve smutné době, přednesl povídku. Byla však jen krátká, víc si ho zájemci mohli užít na následující autogramiádě.
