4 fotky 
Kniha francouzského spisovatele Gustava Flauberta Paní Bovaryová s podtitulem Mravy francouzského venkova (1857) odhaluje život na venkově a ukazuje, že venkov není až tak fádní jak vypadá.
Ema Bovaryová žila v iluzi lásky. Zdroj: sxc.hu
Tato kniha řadící se mezi první realistická díla velmi pobouřila francouzskou společnost. Flaubert byl dokonce obviněn z nemravnosti a stanul před soudem. Naštěstí se mu podařilo svůj román obhájit a odsouzen nebyl.
Historie Karla Bovaryho
Karel Bovary pocházel z rodiny, ve které má hlavní slovo žena, protože z manžela se stal alkoholik a mrzout. Matka se snažila Karla vzdělat a zařídit mu budoucnost, proto ho poslala studovat medicínu a musel si vzít škaredou, žárlivou, panovačnou, věčně nespokojenou avšak bohatou vdovu.
Co stálo v dopise pro paní Bovaryovou?
Jedné noci přijel k Bovaryovým poslíček s dopisem, aby se pan Bovary dostavil ošetřit zlomeninu nohy do Bertovky. Karel tedy jel. Statkář se zlomenou nohou měl dceru Emu a ta se Karlovi zalíbila, a tak začal jezdit do Bertovky častěji. Manželka ho podezřívala, a když zjistila, že má statkář dceru, zakázala Karlovi dále ji navštěvovat.
Čtěte také: Příběh Jana Otčenáška Když v ráji pršelo vás přenese do romantického zákoutí Šumavy
Postupem času vyšlo najevo, že Karlova nová manželka je na mizině a nedlouho potom zemřela. Po její smrti byl Karel smutný, ale začal znova jezdit do Bertovky a brzy začal myslet na jiné věci. Sblížil se s Emou a nakonec si ji vzal.
Manželství založené na iluzi lásky
Ema se přestěhovala ke Karlovi do Testes. Karel se snažil vyjít Emě ve všem vstříc, ale přesto ani jeden z nich nebyl spokojen, nebyl zamilován. Ema si Karla vzala jen proto, že toužila prožít romantickou lásku a dobrodružství, ani jedno z toho ale nepřicházelo. Postupem času se Karel do Emy zamiloval, ale čím déle spolu byli, tím více se mu Ema vzdalovala.
Příběh se odehrává v Normandii.
Často přemýšlela o tom, jaké by to bylo, kdyby si vzala někoho jiného a žila ve městě. Současný život ji nudil. Ze stereotypu ji vytrhlo až pozvání markýze na ples. Manželé Bovaryovi se zúčastnili večeře na zámku, plesu a následně snídaně. Tento styk s bohatým světem Emu nějak poznamenal a ona litovala, že nemůže žít takový život každý den.
Ema celý rok čekala, až jí zase přijde pozvání na ples, ale nestalo se tak. Cítila se ublíženě, znechucená svým nudným životem. Jeden den byla veselá, další si na všech vylévala zlost. Karel ji vzal ke svému bývalému učiteli, ten jí diagnostikoval nervové onemocnění a doporučil změnu prostředí. Tak se rozhodli, že se přestěhují. V době stěhování už byla Ema těhotná.
Změna prostředí otevřela nové možnosti
Bovaryovi se přestěhovali do Yonville, bylo to sice město malé, ale nedaleko bylo větší město Rouen. Ema pojala stěhování jako novou etapu svého života, od které očekávala zlepšení. V Yonville žili kromě Bovaryových třeba kněz, hostinská nebo lékárník Homaise, který je seznámil s obyvateli a město jim ukázal. Manželé večeřeli první večer v hostinci spolu s písařem Leonem a lékárníkem Homaisem.
Čtěte také: Choderlos de Laclos: Nebezpečné známosti
Ema a Leon si celou dobu povídali a zjistili, že mají mnoho společného. Krátce po příjezdu se Emě narodila holčička. Pojmenovali ji Berta. Ema a Leon se vídali často a vždy si velmi rozuměli. Leon se do Emy zamiloval, ale bál se jí dát své city najevo. Ema se do Leona také zamilovala, ale své city skrývala a žila v přetvářce. Leon se nakonec rozhodl odjet do Paříže a dokončit studia. Po Leonově odjezdu byla Ema velmi smutná. Snažila se odreagovat četbou, nakupováním, ale nic nepomáhalo.
První románový románek
Jednoho dne přijel ke Karlovi Rudolf Boulanger, že chce nechat čeledínovi pustit žilou, při té příležitosti se seznámil s Emou a usmyslel si, že ji svede. Rudolf a Ema se znovu setkali na hospodářské slavnosti a strávili spolu celý den. Ema si v jeho přítomnosti vzpomněla na světlé okamžiky svého života (ples, Leon). Po slavnosti jí Rudolf vyznal lásku, Ema do něj byla také zamilovaná a podlehla mu.
Od té doby se stali milenci, psali si dopisy a Ema za Rudolfem tajně chodívala. Po půl roce se rozhodli, že spolu utečou a začnou nový život, ale Rudolf si to v předvečer odjezdu rozmyslel. Napsal Emě dopis na rozloučenou a odjel. Ema ho při odjezdu viděla a nervově se zhroutila. Onemocněla, dostala zánět do mozku. Karel poslal pro všechny možné doktory a Ema se pomalu začala uzdravovat. Karel se ale kvůli její nemoci začal zadlužovat.
Nová láska, nové starosti
Když se Ema uzdravila, jela s Karlem do Rouenu na operu a v divadle po třech letech potkala Leona. Karel se po představení vrátil domů, ale Ema zůstala a domluvila si s Leonem schůzku. Leon jí vyznal lásku a Ema měla nového milence. Poté, co se vrátila do Yonville, zjistila, že zemřel její tchán.
Čtěte také: Petr a Lucie Romaina Rollanda. Láska může rozkvést v jakýchkoliv podmínkách
Karel se stále více zadlužoval, ale Emu to moc nezajímalo, užívala si se svým milencem, Karlovi tvrdila, že jezdí do Rouenu na hodiny klavíru. Emin život se změnil v jednu velkou lež, také ona se začala zadlužovat, protože neodolala nakupování zbytečných věcí. Dokonce prodala Karlovu nemovitost, aniž mu o tom řekla.
Dluhy měly vliv i na milenecký vztah. Láska se vytratila, byli spolu jen ze zvyku a ze strachu ze samoty. Došlo to až tak daleko, že byla vydána exekuce. Ema sháněla peníze všude možně, nutila Leona, aby ukradl peníze z práce, ale on odmítl. Šla k notáři, k výběrčímu daní, ale nikdo nepůjčil. Nezbývalo jí nic jiného než vyhledat Rudolfa. Přestože Rudolfovi vyznala lásku, ani on neměl tolik peněz, aby zaplatil její dluhy.
Život podle románu až do konce
Zoufalá Ema šla k lékárníkovi, donutila jeho sluhu, aby jí otevřel pokoj s léky a otrávila se arzenem. Než začal jed působit, vše o dluzích napsala Karlovi do dopisu. Karel se ji snažil zachránit, povolal další dva doktory, ale Ema nakonec zemřela.
Karel byl zdrcen. Nechal pro Emu udělat tři rakve a oblékl ji do svatebních šatů. Lékárník její smrt označil za nehodu. Na pohřeb přijela matka Karla a otec Emy. Sluha lékárníka v noci plakal u Emina hrobu, protože si dával za vinu její smrt. Karel musel začít řešit finanční situaci. Mnoho lidí si vymýšlelo, co všechno Ema nezaplatila, a Karel musel vše splácet.
Služka mu utekla se všemi Eminými šaty. Karel musel prodat skoro všechen nábytek, a přesto dluhy nesmazal. Po nějakém čase začal vyklízet Eminy věci a našel její milostné dopisy s Rudolfem a s Leonem. Velmi ho to rozrušilo, ale odpustil jí, protože ji stále miloval. Nakonec sám ze žalu zemřel.
Berta odjela k babičce, která také zanedlouho umřela, takže se Berta přestěhovala k chudé tetě a ta ji poslala do přádelny, aby si vydělávala na živobytí sama. Po Karlovi se v Yonville vystřídali tři lékaři, ale lékárník je všechny vypudil a konečně dostal uznání za svou práci – záslužný kříž.
Nic Naplat! Není šťastna a nikdy nebyla. Kde se jen bere ten pocit životní nedostatečnosti, té náhlé zpuchřelosti věcí, o něž se opírá? Ale je-li někde na světě silná a krásná bytost, rytířská povaha plná vznětu a zároveň i jemnosti, srdce básníka v těle anděla, lyra s kovovými strunami vyhrávající k nebi svatební písně, proč ji náhoda s ní nesvede? Och, jak nemožné!
(FLAUBERT, Gustave: Paní Bovaryová. Praha: Mladá fronta, 1969.)
Osud paní Bovaryové je opravdu smutný. Když člověk nenalezne smysl svého života, či jej ani najít nechce, je těžké s tím vědomím žít. Paní Bovaryová si asi ani neuvědomovala, co dělá. Když se to tak vezme, tak byla strašný sobec.
Zajímalo ji jen, jaký je její život, neohlížela se na nikoho jiného, ani na svého manžela, dokonce ani na své dítě. Nevěra jí nepřišla nemorální, snažila se tak naplnit svůj životní sen, najít romantickou a tu pravou životní lásku.
Zdroj: FLAUBERT, Gustave: Paní Bovaryová. Praha: Mladá fronta, 1969.
