Každý jistě jednou za čas ocení nefalšovanou domácí opékačku, tak proč si něco nepovědět o způsobech a možnostech, jak si takovou grill party doma (ať již na zahradě, balkoně či terase) dopřát? Léto pomalu ale jistě končí, takže je načase využít posledních vlahých večerů a dát si nějaké to šťavnaté masíčko mimo pohodlí domova.
Již od dávné historie, konkrétně od doby, kdy byl poprvé zkrocen oheň a posléze bylo ovládnuto umění jej nejenom udržet, ale také vytvořit, si lidské pokolení zpříjemňovalo konzumaci masa různými tepelnými úpravami. Samotné grilování je taková forma zpracování pokrmu, při které na suroviny dopadá přímé tepelné záření. V závislosti na typu grilu se používají jako zdroj tepla žhnoucí kusy paliva, plamen z hořáků či topná spirála.
Mezi tradiční formy grilování patří gril uhelný, elektrický či plynový, ale neméně zábavné a příjemné může být posezení u klasického zahradního ohniště a opékání nad přírodním ohněm. V dnešní době vznikají stále modernější a vynalézavější způsoby, jak pokrmy grilovat a dnes je již běžně dostupný například gril tvořený lávovými kameny, keramickými hořáky či gril druhu raclette čili dvoupatrový gril.
Grilování v různých částech světa
Klasické opékání či rožnění se nazývá barbecue. Tento termín s největší pravděpodobností pochází z francouzského výrazu barbe-a-queue čili opékání celého zvířete za pomoci rožně při pomalém otáčení nad ohništěm (například dnes v našich končinách již tradiční opékání selete). Grilování jako takové je dnes rozšířeno téměř po celém světě a princip je vždy podobný, nicméně různé země využívají různé techniky úpravy a dochucení pokrmů.
Zdroj: tz-online.de
V Africe se grilování a jeho produktům říká Braai a na rozdíl od klasického barbeque, ke kterému se běžně využívají i plynové či elektrické grily, se při přípravě Braai nejčastěji používá uhlí nebo dřevo. V Japonsku se pro grilování používá název Yakiniku a jedná se převážně o opékání malých kousků masa, k čemuž jsou využívány hlavně uhelné, případně elektrické či plynové grily. K ochucení masa se zde používají speciální omáčky zvané tare.
Naporcované kousíčky se buď dochutí za pomoci těchto omáček či dipů a maso se opéká již marinováno, nebo se napřed opeče a již hotové maso se do omáček namáčí před pozřením. Typicky japonská grilovací omáčka se skládá z japonské sójové omáčky, saké, mirinu (rýžové víno podobné saké s nižším obsahem alkoholu), cukru, česneku, ovocné šťávy a sezamu. Omáčky tare se používají i k ochucení sushi. Jednou z variant Yakiniku je Yakitori, což je v podstatě připravování masa formou špízů, tak jak je známe z našich končin.
Co všechno se dá grilovat?
Samozřejmě nejpopulárnější formou grilovačky je příprava různorodých steaků. Je nejlépe před grilováním maso naložit na nějakou dobu (řádově šest až dvacet čtyři hodin) do marinády, která dodá masu chuť a vůni a s jejíž pomocí můžete při grilování docílit báječných chuťových kombinací. Maso však není jedinou surovinou, která se dá grilovat, a podle druhu grilovaných potravin také volíme příslušnou marinádu. Druhů marinád je spousta, doporučuje se používat jiné marinády na maso, jiné na ryby, případně ovoce, zeleninu či sýry.
Zdroj: mein.salzburg.com
Mezi oblíbené marinády na maso patří například hořčičná, jogurtová, pepřová, švestková či bylinková. Grilované ryby doplní dobře například marináda česneková, pikantní, pikantní s medem či koprová. K ovoci pravděpodobně oceníte marinádu, která obsahuje česnek a med, v závislosti na druhu ovoce třeba i sůl, zatímco k zelenině se hodí marináda obsahující olej, česnek, cibuli a nadrobno nasekané bylinky.
Podávání grilovaných potravin
Ke grilovaným dobrotám je nejlépe volit nějaký druh přílohy. Pokud grilujeme maso, je vhodnou přílohou pečivo a zelenina, ačkoliv je samozřejmě možno použít například brambory či rýži. Ať už si ke grilování vybereme jakýkoliv pokrm, můžeme si konzumaci zpříjemnit různými druhy omáček či majonéz, ať již vlastnoručně vyrobených, či zakoupených v jakémkoliv obchodním řetězci na českém trhu.