Gotická móda aneb ve znamení štíhlé siluety

Stylem architektury a odíváním vnášela čistými nepřezdobenými liniemi do neklidného středověku jakousi harmonii a vyrovnanost. Oděv této záměrné stylizaci pomáhal a svou propracovanou krejčovinou se dokonale přizpůsoboval tvaru postavy. Také nové tkaniny, vesměs dovážené, dovolovaly složitou hru záhybů a barev. Měkce lnuly k tělu a lépe vyhovovaly dobovému střihu.

Gotika raná

Základní mužský oděv tvořila košilová suknice, jejíž délka sahala ke kolenům. Doplňovaly ji úzké kalhotové nohavice punčochového střihu. Kabátec těsně obepínal postavu a zapínal se na řadu drobných knoflíků. Rukávy, aby umožnily pohyb pažím, byly vytvarovány v horní části do oblouku podle ramenního kloubu a našity k ramenům. Podšívaly se barevnou tkaninou, na vrch se často všívala kožešina, někdy jejich okraje tvořily ozdobné cípy sahající ke kolenům nebo až k zemi. Pod kabátcem se nosil spodní oděv jednoduchý s dlouhými úzkými rukávy. Ve 14. století se kabátek tak zkrátil, že sahal pouze pod pas, kde byl stažený tkaným nebo koženým opaskem, na který se zavěšoval měšec a zbraně.

Ženský oděv

Z gotické architektury vzešel ideál útlé ženské postavy prohnuté do mírného S. Jednoduchý spodní oděv zahaloval celou postavu a měl úzké dlouhé rukávy. Svrchní oděv tvořil dlouhý řasnatý plášť. Ve 14. století se poprvé začaly objevovat výstřihy. Živůtek pomocí bočních švů a záševků těsně obepínal postavu, zapínal se na drobné knoflíky nebo se stahoval šněrováním. Sukně se vzadu protahovala do dlouhé vlečky.

Raná gotika, Zdroj: historie-mody.wz.cz

Čepce, vínek a horká želízka

Zženštilost mužské středověké módy se projevovala v hladce oholené tváři a účesech. Muži nosili dlouhé pečlivě nakadeřené vlasy, k jejichž úpravě používali horká želízka. Dívčí ozdobou hlavy se od 14. století stal vínek, byl to věneček z živých květů nebo papírových a voskových imitací. Vdaná žena zakrývala hlavu rouškou z jemného plátna, která rámovala obličej a zahalovala krk. Koncem 14. století se rozšířilo nošení čepců špičatých tvarů, na který se napojoval dlouhý závoj.

Gotika pozdní

Výrazně se začala rozvíjet barevná symbolika, dovoleny byly všechny kombinace barev. Charakteristickým znakem pozdní gotiky byly zejména štíhlé, špičaté formy oděvu, obuvi i klobouků. Móda přeháněla všechno, co poskytovalo možnost štíhlého vzhledu a špičatosti. Bez knoflíků nebylo například možné tehdejší úzký oděv oblékat ani svlékat. Tato móda se udržela až do 16. století.

Těsná přiléhavost

Muži i nadále nosili upnutý, krátký kabátec, změna nastala v rukávech, které byly zvonovitě rozšířené, zdobené pruhy různých barev nebo stříbrnými rolničkami na hedvábných šňůrkách. Okraj oděvu byl lemován ozdobnými lemy a zástřihy. Krátké kabátce doplňovaly nohavice stejně úzké jako dříve, jen více hýřily barevností. Například kalhoty zvané MIPARTI měly každou nohavici v jiné barvě.

Rozevláté vlečky

V ženském oděvu se stával obrys těla stále nápadnější. Vysoko umístěný pas zkracoval živůtek, výstřih byl do písmene V, ale někdy byl zastírán jemnou rouškou. Do středu zájmu se dostal bohatý svrchní oblek nazývaný ROBE, jehož upnutý živůtek kontrastoval s mohutně řasenou sukní, prodlouženou do vlečky, které se přezdívalo OHON. Půvabná róba často nahrazovala plášť.

Hedvábné čepce

Vdané ženy musely nadále ukrývat vlasy pod šátky a čepce, které měly nejrůznější tvary. Největší oblibu získal homolovitý čepec zvaný HENNIN zavedený Izabelou Bavorskou. Jednalo se o vysoký kužel ze škrobeného plátna potažený hedvábím či jinými drahými tkaninami. Po celé zadní straně henninu, a někdy i přes obličej, splýval dlouhý průhledný závoj. Výška henninu se lišila podle stavu nositelky (1m vysoký byl určen pro šlechtičnu, 60 cm vysoký pro měšťanku). Vlasy přesahující čepce se vyholovaly až na malý trojúhelník uprostřed horní části čela.

Módní výstřelky v obuvi

Obuv zakončená různě dlouhou špičkou zůstala v oblibě po celé 15. století, až v jeho samotném závěru se ostré špičky bot zakulatily a vznikly tzv. kachní zobáky. Zhotovovaly se nejčastěji ze žluté nebo černé kůže. Šlechtičny nosily boty ze sametu, hedvábí nebo z jemných barevných kůží.