5 fotek 
Na prknech Národního divadla ožil nesmrtelný příběh anglické panovnice Alžběty I. Nesnadný osud Panenské královny v sobě prolíná slávu a hořkost. Scéna dýchne na diváka ojedinělým dojmem.
„Kdyby život byl jen láska a kdyby láska byla pravdivá, milovala bych tě do skonání,“ říká anglická královna Alžběta I. svému oblíbenci hraběti z Essexu.
Čtěte také: Šípková Růženka se probudí v Národním divadle
Vznešená Gloriana z opery Benjamina Brittena v sobě skrývá spoustu vášně a citu. Její srdce vzplálo pro Roberta Devereuxe, hraběte z Essexu, ale nemůže mu je dát. Oddala se totiž celým životem svému království.
U vládkyně musí jít občas mírnost stranou Zdroj: Hana Smejkalová, ND
Pro lásku a něžnost nezůstává v Alžbětině nitru dlouho místo. Přijímá osud vládkyně, která se nesmí řídit vlastními city. Přesto až do samého konce nepřestává bojovat s vlastními sympatiemi k hraběti z Essexu.
Královna Alžběta I. (1533–1603) byla dcerou Jindřicha VIII. Tudora a jeho druhé ženy Anny Boleynové. Její matku nechal otec popravit pouhých pár let po narození dcery, protože mu nedala mužského potomka. Alžběta, která trůn převzala po své starší nevlastní sestře Krvavé Mary, byla jednou z nejvýznamnějších osobností anglických i evropských dějin. Nikdy se neprovdala a neměla potomky. Odmítla vybrat svého následovníka, její rádce Cecil tedy stanovil skotského Jakuba I., který měl na trůn právní nárok.
Tento rozpor vykresluje v opeře i hudba mnoha barev. Rozléhající se sborové chvalozpěvy na Glorianu doplňují jemné a tiché melodie i sólové elegie nad těžkým údělem. Panenská královna nakonec učiní tvrdé a pádné rozhodnutí. Po tomto úderném a zběsilém závěru muzika šumivě přenese diváky k samému konci.
Stárnoucí Alžběta se ukazuje bez paruky jen velmi nerada
Scénu vyřešil Pavel Svoboda velmi originálním způsobem. Nadýchané kostýmy Alexandry Gruskové věrné alžbětínské době zajímavě obohacují moderní kulisy. Místy je scéna prostá a jednoduchá, jindy se nad panovnicí honosně vznáší ohromná koruna symbolizující její neomezenou moc.
Kostýmy a kulisy v sobě místy splétaly spoustu ohromujících nápadů
Operu Gloriana složil Britten při příležitosti korunovace královny Alžběty II. v roce 1953. V Česku byla letos uvedena vůbec poprvé. Německá sopranistka Gun-Brit Barkmin v hlavní roli zazářila. Jako Gloriana se znovu představí v neděli 11. března, při dalších reprízách převezme královské žezlo maďarská sopranistka Szilvia Rálik.
Benjamin Britten (1913–1976) byl britský skladatel. Studoval Gresham’s School a Royal College of Music. Lehkostí a spontánností svého díla připomíná Mozarta. Byl vynikající pianista a dirigent, který se mohl chlubit mnoha prestižními oceněními. Mezi jeho nejproslulejší díla patří Smrt v Benátkách.
Tak jako Gloriana povstává a míří na samotný vrchol, tak povznáší i operu Národního divadla. Představení si i s přestávkami propůjčí více než tři hodiny vašeho času, přesto nebudete mít pocit, že trvá příliš dlouho.
Gloriana
Národní divadlo
Autor: Benjamin Britten
Režie: Jiří Heřman
Hrají: Gun-Brit Barkmin, Szilvia Rálik, Norman Reinhardt, Martin Šrejma, Kateřina Jalovcová, Stanislava Jirků, Jiří Hájek, Aleš Jenis, Marie Fajtová, Kateřina Kněžíková, Martin Bárta, Roman Janál a další
Hodnocení: 70 %
