Alegorický román Farma zvířat patří mezi nejznámější díla George Orwella. Přestože je starší než půl století, na oblibě neztrácí ani v současnosti.
Anglický spisovatel George Orwell začal psát román Farma zvířat už během druhé světové války, poprvé pak vyšel v srpnu roku 1945. Českého překladu se kniha dočkala už o rok později, po událostech v únoru 1948 se však logicky zařadila na seznam zakázaných děl. Nepočítáme-li samizdaty, znovu se na našem trhu objevila v roce 1991.
Vize ne zrovna nejsvětlejší
Orwell na základě alegorické bajky geniálně předpověděl vznik, průběh i destrukci totalitního režimu. Zvířata i lidé hrají úlohy jednotlivých vrstev – člověk jako kapitalista vykořisťující zvířata coby dělníky; ovce představující tupý dav, papouškující vše, co je jim řečeno; psi plnící úlohu věrných přisluhovačů; a konečně prasata, mocipáni, kteří vše řídí a ovládají ostatní.
Jakmile prasata přičichnou ke korytu, začnou pouze vydávat rozkazy a postupně upravovat sedmero zvířecích přikázání, která po vzoru Martina Luthera napíší na vrata tak, aby co nejvíce vyhovovala právě jim.
Sedm zvířecích přikázání:
- Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel
- Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel
- Žádné zvíře nebude chodit oblečené
- Žádné zvíře nebude spát v posteli
- Žádné zvíře nebude pít alkohol
- Žádné zvíře nezabije jiné zvíře
- Všechna zvířata jsou si rovna
Podobné pozměňování lze nalézt i v románu 1984. Podílí se na něm hlavní postava Winston Smith, který pracuje na Ministerstvu pravdy a přepisuje dokumenty a prohlášení vlády, aby souhlasily s realitou.
Jednotliví vepři se dají přirovnat k postavám z historie Sovětského svazu. Major vyprávějící o revoluci představuje Lenina, Napoleon, jenž se po jeho smrti ujme kormidla, pak ztělesňuje Stalina.
Stavba větrného mlýnu symbolizuje elektrifikaci a její iniciátor vepř Kuliš reprezentuje charakter Trockého, který po revoluci soupeřil o moc se Stalinem. A stejně jako byl vyhnán Trockij i Napoleon za pomoci psů donutí Kuliše k útěku. Následně pak všechny neúspěchy svádí na něj.
Kromě prasat-komunistů a bečících ovcí slepě následujících vůdce, lze v knize najít i mnohé jiné alegorie. Propagandisty, nadšené optimisty věřící v lepší budoucnost, již socialismus slibuje, víru totalitou považovanou za opium, pasivitu a smíření se s osudem.
Zvířectvo se bouří nejen na stránkách knih
Román se dočkal také mnoha dalších zpracování. Alegorie totalitního systému se dostala do mnoha divadel, zfilmována byla hned dvakrát. Poprvé jako animovaný film v roce 1955, roku 1999 i jako hraný snímek.
Nepřečíst si Farmu zvířat by byla chyba. Narozeným po Sametové revoluci jinotajnou formou přibližuje události z minulosti, o nichž by se měl dozvědět každý. Navíc svým nevelkým rozsahem dokáže zaujmout i nečtenáře, a třeba je přitáhnout i k dalším dílům, například devatenáct set osmdesát čtyřce, od níž pak vede cesta k dalším dystopickým či vědeckofantastickým románům.