2 fotky 
!Ukázka z knihy! Spisovatel Gao Xingjian nedávno navštívil Prahu a českým čtenářům představil novinku s názvem Bible osamělého člověka. Ovšem české publikum si získal už svým prvním románem Hora duše. Nakladatelství Academia tuto knihu navíc nově vydalo doplněnou o autorovy autentické fotografie.
Gao Xingjian představil českým čtenářům novinku Bible osamělého člověka., FOTO: Nakladatelství Academia
Říká, že se bojí myší, má strach ze zvuku, když pobíhají po podlaze. Také se bojí hadů. Tady na horách jsou hadi všude, ona se zvláště bojí těch pestře zbarvených, kteří by mohli z trámoví proklouznout pod její pokrývku, tiskne se k tobě a objímá tě, má strach ze samoty, říká.
Říká, že by ráda slyšela tvůj hlas, tvůj hlas ji dokáže uklidnit. Chce si také položit hlavu na tvou paži, opřít se o tebe. Chce tě poslouchat, pokračuj dál, nepřestávej, aspoň se nebude cítit tak sama.
Gao Xingjian (1940) je čínský prozaik, dramatik, básník a malíř. Patří mezi nezařaditelné výrazné autory z období mohutné tvůrčí vlny v Číně počátku 80. let. Roku 1988 byl nucen opustit Čínu, dnes žije v Paříži jako francouzský občan. V zahraničí je znám především svými romány Hora duše a Bible osamělého člověka. V roce 2000 získal jako první čínsky píšící autor Nobelovu cenu za literaturu.
Říká, že chce, abys jí vyprávěl příběh, chtěla by vědět, jak se Druhý pán zmocnil té dívky, kterou loupežníci unesli přímo z domu u řeky. Jak se mu to děvče odevzdalo a stalo se paní domu náčelníka lupičů. Jak se pak stalo, že ji Druhý pán zapudil, přestože vložil svůj život do jejích rukou?
Říká, že příběhy o městských holkách, které skáčou do řeky, už poslouchat nechce, o nafouklých mrtvolách, na kterých nezbylo ani kousku oblečení a které je nutné lovit hákem, už taky nemluv, ona už na sebevraždu nemyslí, ani příběhy o průvodu dračích lampionů a zlomených žebrech slyšet nechce, v nemocnici na operačním sále už viděla krve dost. Říká, že chce slyšet zajímavé historky jako tu o Paní Šarlatový květ, takové ty příběhy plné násilí tě už vyprávět nenechá.
Gao Xingjian navštívil Prahu. TOPZINE.cz byl u toho! Čínský nobelista Gao Xingjian: V sedmnácti jsem přečetl českého Haška
Vyzvídá, jestli to s jinými děvčaty děláš taky tak? Co přesně, to ji ani nezajímá. Chce jen říct, že tímto způsobem možná lákáš děvčata do hor a že asi nebude první. Tak kolikátá, necháváš na ní, jak to má vědět? Ať tedy hádá. To neuhodne, a i kdyby uhádla, ty bys jí stejně neřekla pravdu.
A pak, ona to vlastně vědět nechce, ona si je aspoň jistá, že je tu sama od sebe, a kdybys ji chtěl podvést, bude mít jen to, co chtěla, říká, že nežádá nic jiného, než abys ji právě teď chápal, pečoval o ni, ochraňoval ji.
Mluví, vypráví dál, poprvé, když do ní vstoupil muž, byl velice brutální, ne ty, ten její přítel na ni vůbec nebral ohled. V té chvíli byla úplně pasivní, o nic nežádala, ale nic ji taky nevzrušovalo. Jen jí spěšně vyhrnul sukni, jednou nohou ještě stála vedle postele. Byl velice sobecký, vlastně kus prasete, vlastně ji chtěl znásilnit. Samozřejmě že s ním byla z vlastní vůle. Jen jí to bylo velice nepříjemné, působil jí velkou bolest. Že to bude bolet, to věděla, ale jako by plnila jen nějaký úkol, jen si přála, aby si ji zamiloval a později vzal.
„No a co mi chceš?“Nevíš, jak mu to máš říct, o tom, co bys chtěl, raději mlčíš.
„Už dlouho tady za mnou nikdo nebyl,“ zabručel, jako by jeho hlas vycházel odněkud z jeskyně, „copak nejsou všechny přístupové cesty zničené?“
Říkáš, že jsi sem vylezl roklinou, kterou protéká řeka Ming.
„To jste na mě všichni zapomněli?“
„Kdepak,“ dodáváš ve spěchu, „horalové vás tady všichni znají, dědo Skamene, mluví o vás v putykách, jen se sem nikdo neodváží.“
Bible osamělého člověka vyšla na Velký knižní čtvrtek.
Měl bys mu říct, že jsi tu spíš ze zvědavosti než odvahy, že jsi přišel, protože se o něm mluvilo, ale takhle to samozřejmě říct nejde. Teď, když sis ověřil jednu z pověstí, když už jsi ho viděl, musíš toho využít a mluvit s ním dál.
„Jak je to odsud daleko k hoře Kunlun?“
Proč se ho ptáš na horu Kunlun? Je to jedna z pěti posvátných hor, kterou obývá Královna Matka Západu, bytost s tygří hlavou, lidským tělem a leopardím ocasem, tak je znázorněna na malovaných cihlách z hrobek dynastie Han a ty masivní hanské cihly vypadají opravdu dost skutečně.
„Aha, tak to stačí jít pořád rovně a tam je hora Kunlun.“
Popisuje to jak cestu na záchod nebo do kina.
Převzato z knihy Gao Xingjiana: Hora duše. Vydalo nakladatelství Academia, 2012.
