4 fotky 
V úterý 9. března se v pražském klubu SaSaZu představila Aneta Langerová v rámci svého turné, s nímž objede téměř dvacet českých a moravských měst a zároveň představí nové album Jsem.
Aneta Langerová, Foto: Karel Slabý, Topzine.cz
Fanoušci pomalu ale jistě přicházeli a před osmou večerní už byl takřka plný dům. Čtvrt hodinky poté, co mělo přijít zahájení, se nedočkavci v sále dožadovali pískotem Anety Langerové na place. Leč málo platné. Začalo se ještě o dalších patnáct minut později.
Začátek byl sice opožděný, ale příjemný. Za bicí usedl Adam Koller a spustil náramný nástup. Vojenský pochod zahraný jeho paličkami, který byl předzvěstí prvního songu Amor, jakoby donutil přikráčet zbývající Anetin tým. Pověstná husí kůže dosáhla dokonalosti ve chvíli, kdy vstoupila na pódium Aneta Langerová a poprvé se dotkla kytary. Jakmile zpívala refrén o tisících pocitů, měl každý v klubu pocit jen jeden. Ten nejlepší.
A co teprve když chytila pod krkem čtyřstrunnou krásku. Ať si kdo chce co chce říká, Aneta to s bassovkou prostě umí. Více než dobrá ovšem byla i houslistka Anna Mlinariková, která podkreslovala líbivými tóny téměř všechno.
Doposud dobrý dojem mohl být ale pokažen při pátém kousku, Hříšná těla, křídla motýlí, když se hlas Anety Langerové při rozdávání úsměvů do prvních řad dostal do jakéhosi nelidského zaskřípění. Nikomu to ale příliš nevadilo. Nebo si toho nikdo v té euforii nevšimnul.
Aneta Langerová, Foto: Karel Slabý, Topzine.cz
Po sérii ukolébavek opět vylétly ruce davu nad hlavu. V bezvětří dostalo většinu lidí uvnitř. SaSaZu se muselo v tu chvíli rozhoupat i zvenčí.
„Vy jste se ale krásně rozjeli,“ pochválila hlavní hvězda úterního večera zpívající publikum a okamžitě jej zase usadila pomalejším tónem. Celkem necitelné střídání rychlého a pomalého rytmu ale neměnilo nic na tom, že sklízela bujaré ovace po každé písni.
Asi po devadesáti minutách křepčení začala Aneta představovat celou kapelu, což byla jednoduchá rovnice. Konec její návštěvy. Všichni z muzikantů zamávali a zmizeli v zákulisí. Včetně Langerové.
Bouřlivý potlesk a pískot ovšem za moment přilákal Anetu a spol. zpět. Nikoli na dlouho. Přišlo několik přídavků, s čímž určitě všichni počítali, potlesk z pódia směrem pod něj, úklon, a bylo vymalováno.
Více než hodina a půl dobré muziky byla minulostí a šlo se domů. Drtivá většina odcházejících ovšem kráčela ke svým příbytkům s úsměvem na tváři. Kdo v úterý přišel, musel být celkem spokojený.
