Fotky: Jeff Beck poprvé koncertoval u nás. Praha dostala pořádnou kytarovou lekci
Martin Faix
24. 6. 2011
Nejeden rockový fanoušek si bude po zbytek života pamatovat včerejší koncert kytarového kouzelníka Jeffa Becka, který 23. června vůbec poprvé vystoupil v České republice. Jeho fandové si museli počkat dlouhé roky na jeho vystoupení. Slavný kytarista však včera v holešovické Tesla Aréně předvedl takový výkon, který léta čekání jistě vykompenzoval.
Že koncert Jeffa Becka představoval významnou hudební událost, dokazoval i fakt, že na koncert přišla i česká rocková elita. Na vystoupení slavného rockového umělce se přišli podívat například kytaristé Michal Pavlíček, Radim Hladík nebo Luboš Andršt, ve VIP sekci se tak sešly v podstatě skupiny Blue Effect nebo Framus 5. Tento hudební svátek zkrátka nešlo promeškat. Pódium v hale bylo postavené netypicky na šířku, což vytvořilo velmi příjemnou klubovou atmosféru, která slibovala osobitý zážitek.
[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/2011_06_23_jeff-beck/]Nicméně počátek večera nebyl úplně šťastný. Zhruba po osmé hodině nastoupila jako předkapela mladá zpěvačka NEeMa, která je velkou oblíbenkyní Leonarda Cohena. Publikum pozdravila překvapivě sympaticky velmi dobře čtenou češtinou. Bohužel, dobré zdání po zahrání první její písně vystřídalo tvrdé zklamání. Je těžko pochopitelné, proč byla vybrána před rockový koncert folková zpěvačka, jejíž silně unylé skladby musely šokovat nejednoho člověka v sále. Evokovaly spíše písničky Honzy Nedvěda k táboráku. Naštěstí její vystoupení trvalo jen půl hodiny, a tak po přípravě nástrojů pár minut po deváté večer nastoupil na pódium Jeff Beck se svojí skupinou.
Lidé chodí na koncerty rockových kytaristů, rockoví kytaristé chodí na koncerty Jeffa Becka
Nestárnoucí kytarista zahájil svůj koncert skladbou Plan B, za kterou byl v roce 2004 oceněn Grammy za nejlepší rockový instrumentální výkon. Hned tento drtivý úvod ukázal, že ačkoli oslavil právě 67 let, věk u něj nehraje v podávání neuvěřitelných rockových kousků vůbec žádnou roli. Hutnému zvuku Beckovy kytary dodávaly sílu funkový slap baskytaristky Rhondy Smith, která se proslavila svým působením v kapele amerického kytaristy Prince, nádherný zvuk moogu klávesisty Jasona Rebella a kanonáda bicích bubeníka Narady Michaela Waldena.
Jeff Beck bez problémů táhl celý koncert a přecházel tak téměř bez zastavení z jedné skladby do druhé. Po jazzrockově laděné skladbě Stratus, během které Michael Walden složil svým bicím výstupem hold jejímu tvůrci, bubeníkovi Billymu Cobhamovi, následovala píseň Led Boots, jež pochází z desky Wired z roku 1976. Právě touto deskou se Jeff nesmazatelně zapsal do historie jako rockový experimentátor, který se nebojí stále zkoušet nové věci ve snaze se posunout v hudbě někam dál. Tomu ostatně nasvědčovala i další část koncertu složená z věcí z Beckovy poslední desky Emotion & Commotion.
[Youtube]zicjScM2wbE[/Youtube]Publiku se asi nejvíce vryla do paměti výrazně rockově laděná skladba Hammerhead, která je právě ze zmíněné poslední desky zřejmě nejvýraznějším kouskem. Celkově setlist celého koncertu byl brán jako výběr ze všech tvůrčích období Jeffa Becka, ale mimo toho zahrál také dnes již několik klasických písní, jako například nádherně instrumentálně podanou A Day in the Life od skupiny Beatles. Naopak pěvecky se v určitých momentech úžasně projevila Rhonda Smith při skladbě Rollin´ and Thumblin´, kdy předvedla svůj nádherně hrdelní ječák.
Památku Jimiho Hendrixe zase Jeff Beck uctil písní Little Wing, při které se svým zpěvem ukázal bubeník Narada Michael Walden. Ten celý koncert podával výkony spíše hodné nějaké rockové mlátičky než člověka, který v roce 1974 ohromoval svým stylem v druhé formaci Mahavishnu Orchestra hudebníka Johna McLaughlina. Mírně to tak kazilo dojem z jeho předchůdce Vinnieho Colaiuty, který oproti Waldenovi byl spíše znám přemýšlivějším stylem hraní na bicí. Nicméně to byla jen drobná vada na kráse celého tohoto velkolepého vystoupení.
Jason Rebello stylem hraní připomněl Beckova klávesistu ze 70. let, českého rodáka Jana Hammera
Naopak klávesista Jason Rebello překvapil dokonale svým stylem hraní na moog, když při skladbě You Never Know tak dokonale zastoupil jejího tvůrce, klávesistu Jana Hammera. Jeff Beck si evidentně našel dobrého náhradníka za tohoto českého rodáka. Jasonu Rebellovi se tak při jeho kreacích povedlo vytvořit dokonalou atmosféru divokých koncertů Becka ze sedmdesátých let, kdy lidé nezvládali při koncertech rozlišovat, co je zvuk kytary a co zvuk kláves.
Neuvěřitelná rocková sóla Jeffa Becka se na lidi v sále valila jak divoká voda takřka bez přestání a člověk mohl jen zírat s otevřenou pusou, co všechno je tento zamlklý kytarista schopen na svůj nástroj předvést. To, na co jiní lidé potřebují trsátko, hraje on hravě jen prsty. Energie, která z kapely doslova tryskala, byla přímo hmatatelná. Jedinou vadou byl celkový výběr písní pro koncert, který, byť byl velmi dobře zahrán, představoval jen zlomek skladeb přímo z desek Jeffa. Kytarista pojal celé turné jako výběr různých svých a cizích skladeb. Což při celkové délce koncertu byla trochu škoda.
[Youtube]3uwvBizKAwc[/Youtube]Po zhruba hodině a čtvrt se Jeff Beck s diváky rozloučil, aby po mohutném potlesku ještě nastoupil s třemi přídavky. Skladbou How High the Moon vzpomněl nedávno zesnulého kytaristu Les Paula a také připomněl své rock´n´rollové kořeny v šedesátých letech. Po divoké skladbě I Want to Take You Higher od skupiny Sly and the Family Stone zazněla monumentálně znějící skladba Nessun Dorma, kterou lidé mají spíše v paměti v nepřekonatelném vokálním podání Luciana Pavarottiho. Jeff Beck však dokázal se svojí kytarou lítat po takových výškách, že dokonale zastoupil jeho hlas. Tato skladba tak byla nádhernou tečkou za tímto skvělým koncertem.
Jeff Beck v Praze předvedl, že rozhodně nepatří do starého železa, naopak mnozí mladí kytaristé by si z něj měli brát příklad, jak se dá hrát rock divoce na kytaru, aniž by to znělo jako bohapusté sportovní předvádění. Jeho procítěný styl hry, dokonalá technika a skromnost jeho vystupování by tak mohly být vzorem pro mnohé naše hudebníky. Všechno nejlepší k narozeninám a jen tak dál, Jeffe!
Koncertní setlist:
- Plan B
- Stratus
- Led Boots
- Mná na H-Éireann
- Hammerhead
- Corpus Christi Carol
- Basové sólo – jam kapely
- People Get Ready
- You Never Know
- Nadia
- Rollin´ and Thumblin´
- Big Block
- Over the Rainbow
- Little Wing
- Cause We´ve Ended as a Lovers
- Dirty Mind
- Brush with the Blues
- A Day in the Life
- How High the Moon
- I Want to Take You Higher
- Nessun Dorma