Pití alkoholu a kouření cigaret dnes ve filmu nikoho výrazně nepřekvapí. Legální drogy víceméně v kinematografii a často i v životě jako drogy příliš nevnímáme. O to atraktivnějším filmovým (a občas i životním) tématem se staly drogy nelegální, lehké (marihuana, hašiš) i tvrdé (heroin, pervitin)… a jaké jsou snímky právě o nich?
To, jaké je vyzkoušet nějakou drogu můžete zažít i bez toho, aniž byste ji bezprostředně vyzkoušeli. Prvotní pocit opojení či pozdější závislost vám mohou dobře zprostředkovat i filmy ze života narkomanů, které mohou být zaměřené buď jako parodie na vyhulený mozek či halucinace, nebo varovně. Některé filmy se však nesnaží ani moralizovat, ani se vysmívat… prostě vám to naservírují a nechají vás si to přebrat po svém.
Pokud jde o lehké drogy, oblíbenými žánry se staly jakési THC komedie, které parodují kuřáky marihuany. Na vysmátou zelenou vlnu vás tak naladí např. snímek Kdo hulí, ten umí, který vám podá návod na to, jak se prohulit až na Harvard, nebo třeba film Zahulíme uvidíme, v němž ústřední metou hrdinů je absolvovat strastiplnou THC pouť za hamburgerem z White Castlu.
Podobně laděná je i Bílá vdova, pojednávající o postarší ženě, která své finanční nesnáze vyřeší tím, že vypleje svůj skleník a posléze ho naplní oním zeleným pokladem, se kterým začne kšeftovat.
Na sněhové vlně
Neméně bizardní situace na tvrdších drogách s občasnými abstinenčními příznaky zažívají např. i hrdinové filmů Strach ahnus v Las Vegas, Trainspotting, Acid house, Šňup nebo Requiem za sen.
Trainspotting – britská kultovní klasika Zdroj: distributor filmu
Zmiňovaný Trainspotting režiséra Dannyho Boylea (Milionář z chatrče, Mělký hrob) vznikl na motivy stejnojmenné knihy Irvina Welshe a stal se jedním z nejznámějších filmů o drogách. Divácky je považován za kultovní klasiku, ze které pochází hit Born slippy od Underworld.
Ještě než Ewan McGregor zběhl k Jediiům, vystřihl si právě zde hlavní roli narkomana Marka Rentona, který zjišťuje, že přestat s drogami nejde jen tak. Vskutku nezapomenutelné jsou zde halucinační scény při odvykání, ponor do záchodu nebo scéna s prostěradlem.
Brittany Murphy jako Nikky ve filmu Šňup Zdroj: distributor filmu
Acid house
Dalším zfilmovaným drogovým počinem z pera Irvina Welshe je snímek Acid house, skládající se ze třech povídek: Masařka, Měkkejš a Acid House. Z nichž nejabsurdnější je závěrečný příběh pojednávající o tom, jak se duše hlavního hrdiny na tripu po zasažení bleskem vymění s duší kojence.
Strach a hnus v Las Vegas (Fear and loathing in Las Vegas)
O něco více psychedeličtější je bláznivá halucinační komedie Terryho Gilliama (12 Opic, Kletba bratří Grimmů) Strach a hnus v Las Vegas, která poukazuje na vlnu šedesátých let. Ústřední bláznivou dvojici tvoří věčně sjetý novinář Johnny Depp a jeho advokát Benicio del Toro, kteří ve svém autě nacpaném drogami míří do Vegas kvůli reportáži ze závodů terénních motocyklů a poté na celostátní konferenci zaměřenou proti drogám. Jenže to by nebylo jen tak, aby cesta dvou mladíků v rauši probíhala bez nesnází…
O něco vážněji na život narkomanů nahlíží zdařile natočený film Šňup. Zpočátku snímek podává spíše komediálně laděný náhled na potřeby narkomanů, aby později trochu zvážněl a skončil otevřeným koncem. Život hrdinů v rychlém sledu zde dobře vystihuje svižný sestřih záběrů např. při požití drogy či absťáku.
Kromě toho je film hvězdně obsazen a lze zde v poněkud oplzlé narkomance poznat krásnou Menu Suvari z Americké krásy, nedávno zesnulou Brittany Murphy v roli svůdné Nikki, dealera Johna Leguizama či Mickeyho Rourkea jako tzv. Kuchaře.
Requiem za sen (Requiem for a dream)
Kamerově ještě vytříbenější je poněkud drsné drama Requiem za sen, poukazující na to, že silná touha po naplnění našich snů náš život může nejen změnit, nýbrž ho dokonce zcela zdevastovat. Vdova Sara Goldfarbová, její syn Harry (Jared Leto) s přítelkyní Marion (Jeniffer Conelly) a kámarádem Tyronem o tom ví své.
Aronofskyho (Fontána, Pí) snímek Requiem za sen vypovídá o našich snech, jejichž uskutečnění nám ne vždy přináší to, po čem jsme toužili. Requiem za sen je filmem, který rozhodně stojí za vidění. Jeho pojetí je však silně sugestivní a objevují se v něm scény, které nemusí snést citlivější povahy. Závěr filmu je tak šokující, že povolená čelist a vytřeštěný výraz nebude ničím neobvyklým.
Co stojí za to vidět: Trainspotting, Requiem za sen
Příště: Filmy o drogách: České filmy ze života uživatelů drog