Film Válka s mloky: Premiéra bude na podzim 2013, doufá producent Krejčí
Martin Peška
30. 1. 2011
Jedním z filmů, který měl ovládnout kina v roce 2010, je Čapkova adaptace románu Válka s mloky. Film se v kinech ale neobjevil. O tom, proč tomu tak bylo, jak moc se bude snímek podobat předloze a kdy ho konečně spatříme v kinech, se můžete dočíst v našem exkluzivním rozhovoru!
Loni v červnu jste už měl sehnáno více než polovinu nákladů na filmovou adaptaci Čapkova románu Válka s mloky a doufal jste v začátek natáčení v březnu 2011. Jak aktuálně vypadá situace?
Výborně. Do projektu vstoupili němečtí a polští investoři a rádi bychom natáčení rozjeli co nejdříve ještě letos. Dokončujeme ještě naší fantasy Poslední z Aporveru, ale do premiéry chceme mít již hotovou celou pre-vizualizaci pro Válku s mloky a pak ihned začít točit.
Na kolik tedy film definitivně vyjde? Pořád platí 162,9 milionu korun, respektive 6 milionů eur? A kolik nakonec přispěl český stát?
Vše závisí na našem rozhodnutí, kde všude budeme natáčet, ale s jistotou lze říct, že to nebude méně než 7,5 milionu euro. Český stát zatím na projekt nepřispěl nijak, proto tedy musíme hodně obhajovat účast českých kreativních tvůrců a herců v projektu.
Bude se na filmu podílet i Česká televize?
Jednáme se všemi TV stanicemi v Česku o vysílacích právech k projektu. Snad již brzy budeme znát jméno stanice, se kterou se dohodneme.
Zatím to vypadá, že natáčení proběhne v Mnichově, Krakově a v Thajsku, kde jsme již byli na obhlídkách. Rádi bychom alespoň část točili v Česku, ale to vše závisí například na tom, zda nás podpoří Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie.
Castingy probíhaly v Polsku a v Praze, kdo si ve filmu nakonec zahraje?
Zatím není o obsazení rozhodnuto. Jednáme se spoustou slavných herců z Německa, Polska a USA a snažíme se najít a prosadit u našich koproducentů hlavně české herce, protože považujeme Karla Čapka za národní poklad a snažíme se, aby to nebyl jen německo-polský film.
Jeden z návštěvníků stránek věnovaných filmu Válka s mloky vyjádřil v diskusním fóru svůj názor: „Mám strach, že v době, kdy se zakazují fašistické knihy a symboly ne proto, aby se tato ideologie nešířila, ale proto, aby se na ni zapomnělo, bude čekat Čapkovo dílo mnoho nástrah a pokusů o znásilnění.“ Je důvod se bát Čapkova znásilnění, zvlášť vzhledem k tomu, že film je financovaný z velké části ze zahraničních peněz?
Vzhledem k tomu, že spolu s mými spoluproducenty Jiřím Košťálem a Ondřejem Beránkem a scenáristkou Janou Ozorákovou jsme opravdu velcí fanoušci knihy i jejího autora, uděláme vše proto, abychom jakémukoli znásilnění zabránili. A budeme rádi, pokud v Česku najdeme partnery, kteří nám v ochraně našeho národního pokladu pomohou.
Jaký má film ambice uspět v zahraničí vzhledem k rozpočtu a k tomu, že ve filmu budou hrát pravděpodobně ve velké míře zahraniční herci?
My máme ambice udělat dobrý film, a pokud se nám to podaří, nebojíme se, že by pak neprorazil celosvětově bez ohledu na to, z jakých zemí jsou jeho tvůrci nebo herci. Naši němečtí a polští investoři o tom nemají sebemenších pochyb, protože jejich investice do projektu činí téměř 6 miliónů euro. Navíc scénář Jany Ozorákové patří k nejlepším scénářům, které jsem kdy četl.
Usedla nakonec na režisérské křeslo Agnieszka Hollandová, která chtěla kdysi Čapkovo dílo zpracovat jako seriál pro polskou televizi, či bude na filmu spolupracovat jinak?
Agnieszka nakonec točí seriál pro americké HBO, protože za pilota byla nominována na cenu Emmy. Zůstane v projektu jako náš kreativní poradce a co-executive producer.
Už se rozhodlo, jakou řečí se bude ve filmu mluvit?
Zatím se všichni koproducenti shodují na angličtině…
Kdy se bude točit v Praze?
Pokud se nám nepodaří pro projekt získat podporu například Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinemetografie, tak bohužel nikdy. Ale představa, že by tento projekt byl financován jen Německem a Polskem, mi připadá natolik bizarní, že věřím, že se český patriotismus nenechá zahanbit. (smích)
Z výtvarných návrhů Jakuba Javory je zřejmé, že jste se rozhodli pro kombinaci jakéhosi retrostylu, připomínajícího 30. léta 20. století, a modernismu. Proč byla zvolena tato varianta? Snažíte se tím přblížit si představu Karla Čapka?
Snažíme se co nejvíce přiblížit atmosféře knihy a době, kdy ji autor napsal, ale zároveň neztratit strach z budoucnosti a aktuálního dění ve světě, které vlastně kniha stále reflektuje. Navíc pro aktuální publikum bude film nejlépe fungovat, pokud nebude jen retro, ale jakési bezčasí, které může být kdykoli a kdekoli…
Jaká studia by se měla podílet na tvorbě počítačové animace?
Dohodli jsme se například s německým studiem Trixter, které dělalo Iron Mana 2, Narnii 3 nebo Percyho Jacksona. Mločí masky a kostýmy vyrábí český maskér David Šesták.
Na pre-teaseru, který vám do filmu prý přilákal několik zahraničních investorů, mnozí cení i hudbu, která dokáže vlézt pod kůži. Jaká hudba se objeví ve výsledném filmu?
Hudbu k filmu bude komponovat Ondřej Brousek, se kterým spolupracuji již od svých čtrnácti let a který skládal hudbu i k pre-teaseru.
Na kdy je alespoň předběžně naplánovaná premiéra filmu?
Chceme stihnout podzim 2013.
Máte rád sci-fi. Jak jste se k tomuto žánru vůbec dostal? Čím jste si ho zamiloval?
Když mi bylo asi pět let, šel jsem u nás na chatě s mým kamarádem Josefem Bahníkem do kina na Hvězdné války a ještě ten den jsem se rozhodl, že se stanu filmovým režisérem, a tento sen jsem si splnil. Josef navíc od té doby hrál v mnoha mých filmech. Sci-fi a fantasy miluju, protože můžete jako režisér zhmotňovat svoje sny a světy, které pro ostatní do té chvíle neexistují. Ale zbožňuji vlastně všechny žánry a rád bych si je vyzkoušel. Před dvěma lety jsem například natočil milostné drama Bez tváře, což byl můj první projekt, na kterém jsem začal pracovat v roce 1998.
I fantasy Poslední z Aporveru trvala pět let, než jsme vstoupili do realizace, a splnil jsem tím sen nejen sobě, ale také mému příteli Michalu Zelenkovi, který toužil potkat Tami Stronach, jež hrála královnu říše fantazie v Nekonečném příběhu. Zavolal jsem jí, zda nechce hrát jeho ženu. Ona se nejdřív bála, že jsem pornoproducent, který ji láká do Evropy, ale když jí moji přátelé z Hollywoodu potvrdili, že se mě bát nemusí, přijela a byla úplně skvělá. Rád plním sny sobě, ale zejména také lidem, které mám rád.
V poslední době se v Česku začíná prosazovat i tuzemský horor. Například v podání románu Celebrity od Ondřeje Neffa. I vy jste minulý rok naznačoval, že máte v šuplíku připravený horor o chlapci s extrémně vyvinutým sluchem. Můžete prozradit více?
Jedna z nejtalentovanějších scenáristek současnosti Kristina Nedvědová pro mne napsala horor s názvem Hlasy za zdí, ale projekt jsme zatím odložili, protože předchozí české pokusy o horor nedopadly právě nejlépe a nikdo aktuálně nechce do tohoto žánru investovat. Ale já nejsem z producentů, kteří by se vzdávali. Svůj film Bez tváře jsem natočil deset let od napsání scénáře, a to dokazuje, že když se pro nějaký projekt rozhodnu, tak se jeho realizace nikdy nevzdám.
Jakou sci-fi, fantasy nebo hororovou knížku jste četl naposledy?
Naposledy to byl Stopařův průvodce po galaxii. Miluju knihu i film, protože se domnívám, že oboje ukazuje přesnou pravdu o tom, jak to ve vesmíru chodí. (smích)
Těšíte se například na film Hobit, jehož první část má být uvedena do kin v prosinci 2012?
Těším se na každý film, který je dělaný s láskou, a to Hobit zcela jistě je.
Sečteno podtrženo:
Premiéra: Pravděpodobně na podzim 2013
Jazyk: Angličtina
Scénář: Jana Ozoráková
Hudba: Ondřej Brousek
Počítačové animace: Studio Trixter (Německo)
Lokalita natáčení: Německo, Polsko, Thajsko a Česko (?)
Rozpočet: Okolo 7,5 milionu eur
Režie a produkce: Tomáš Krejčí