4 fotky 
Poslední tisková konference odpověděla na otázky týkající se, s výjimkou hudby, všech uměleckých oblastí. Jak nám tedy bude naservírována architektura, film, literatura a výtvarné umění?
Hned na začátku upozornil výkonný ředitel Tomáš Motl na nespornou výhodu, kterou filmy i hudba ve srovnání s knihami a malířskými plátny mají. Samy o sobě jsou pro diváka velkým zážitkem a není potřeba je nějak přikrášlovat a přemýšlet o správném způsobu prezentace divákovi. Zato literaturu a výtvarné umění je těžší podat v televizi tak, aby se divák pobavil i poučil, tudíž stály tvůrce vyšší míru dumání. ,,Budou postupně nacházet svůj tvar, přinášet novou kvalitu novým způsobem,“ uvedl Motl.
V umění vede monotematičnost
Mezi ony nové způsoby patří mimo jiné literární revue Třistatřicettři a servisní magazín U zavěšené knihy. Výtvarné umění pak bude divákům přibližováno prostřednictvím měsíčníku Artmix, jehož režisérka Jana Chytilová se rozhodla upustit od magazínové formy, kterou přenechá zobrazování umění v Událostech. Artmix se díl co díl zaměří na jedno konkrétní téma či aktuální událost, kterou rozebere do větší hloubky, dá si záležet na představení tvůrce a jeho následovníků a za úkol si klade také prezentovat daný region v uměleckých souvislostech.
Nechat publicističnost za dveřmi a postupovat monotematicky mají v plánu i tvůrci pořadu Galerie Kafky, kde budeme moci zhlédnout akviziční dokumenty, jak zahraniční, tak původní z České televize novodobé i archivní, pro začátek třináctidílný cyklus Příběhy obrazů a soch, který nás provede českým uměním v letech 1945–2000. Výhradně na architekturu a její skvosty se pak bude zaměřovat akviziční cyklus Památky světa, v jehož rámci se diváci encyklopedickou cestou seznámí s klenoty vybudovanými v dobách současných i dávno minulých.
Výkonný ředitel Tomáš Motl, moderátor Jiří Podzimek, mediální analytik Milan Kruml, dramaturg Vít Janeček, dramaturgyně Alena Poledňáková a dramaturgyně Gabriela Nosková.
Filmová podívaná – klasika i nový vítr
Nečekejte, že uvidíte, co jste ještě neviděli. Alena Poledňáková úvodem své řeči zdůraznila, že v rámci filmového programu se pouze o výhradní novinky rozhodně jednat nebude. Příležitost dostanou noví tvůrci, ale hold bude vzdán také ostříleným bardům a kromě okrajovější či festivalové tvorby se ČT art nebude bránit ani filmovým adaptacím slavných románů lehce komerčnějším, nicméně bez diskuze kvalitním a vidění hodným.
Filmový podzim se na ČT art ponese ve znamení projektu Filmové vavříny, kdy víceméně premiérově budou diváci moci zhlédnout počiny ze všech koutů světa (mimo jiné z íránských dílen), kterým se dostalo významných ocenění. Vlajkonošem boje proti předsudkům pak bude projekt přinášející to nejlepší z animované tvorby, který chce zvrátit přesvědčení, že co je kreslené, je pouze pro děti. Poledňáková přiznává, že valná část těchto titulů pochází z Japonska, které se dá označit za kolébku animovaného filmu nejen pro dětské publikum, ale uvidíme i burtonovskou klasiku Mrtvá nevěsta či komedii s lehkou mírou deprese Mary a Max.
Dramaturgyně Gabriela Nosková potom přiblížila konkrétní náplň pořadů Přesahy a Staré archivy české. V Přesazích se dočkáme vydařených adaptací literárních děl, například Návrat pana Ryšánka z pera Jana Nerudy a rukou Ludvíka Ráži. Staré archivy české nám pak kromě filmů nabídnou i portréty jejich hvězd, připomeneme si tak například Jana Wericha v komedii Drahý zesnulý či Františka Filipovského a jeho legendárního Lakomce. Nosková dodává, že spousta titulů zažije comeback, jelikož se do vysílání nedostaly od konce 60. let.
I démonickou Melancholii Larse von Triera uvidíme na ČT art. Zdroj: Aerofilms
I televize bude mít své dny
,,Televize se v televizi sama sobě příliš nevěnuje,“ uvedl mediální analytik Milan Kruml a rozváděl zákulisí pořadu Monoskop, který plánuje tuto skutečnost změnit. Východiskem je skutečnost, že v dnešní době televize ovlivňuje naprosto každého, kdo ji alespoň čas od času zapne, a proto se ČT art rozhodl nabídnout tento čtrnáctideník o nových trendech a formátech nejen ve světových televizích.
V rámci otázky přitažlivosti pro diváka tvůrci diskutovali o ideálním přístupu a výsledkem se stala kombinace reakce na to, co se aktuálně děje v televizním světě našem i ve světech zahraničních. Divákům budou přiblížena témata, o kterých se běžně veřejnost neinformuje, protože jsou obecně považovány za samozřejmost. Na přetřes se tak dostane interaktivní televize, zkušenosti s psaním pro televizi či stále rostoucí oblíbenost lékařských plášťů v televizních seriálech a snaha odhalit původ této popularity.
Proč by se animovaná hororová komedie nemohla líbit i dospělým? Zdroj: Warner Bros
Pryč s epickými bláboly a neobjektivními názory
Veškeré novinářské osazenstvo ožilo, když se mikrofonu chopil moderátor Jiří Podzimek a upozornil na lustr v kavárně Bella Vida café, který označil za nevkusný, a na úvodní řeč Tomáše Motla, při níž jsme prý připomínali usínající studenty v univerzitní posluchárně. Svůj pořad U zavěšené knihy představil velmi svérazně: ,,V přípravě koncepce jsme vyšli ze tří aforismů týkajících se pojmu názor, na základě čehož jsme dospěli k rozhodnutí, že nebudeme říkat názory, nýbrž budeme informovat. Vyvarujeme se epických blábolů, tedy nikdy neřekneme o knize, že je zajímavá nebo že si najde své čtenáře, tak doufáme, že to snad diváci nepřímo ocení. Nezajímají nás literární celebrity, naopak chceme upozornit na lidi, kteří stojí v pozadí literatury.“
Podzimek také slibuje aktivní práci s citacemi, v jejímž rámci chce diváky odkázat na konkrétní tituly a přivést je k návratu ke knihám a zvědaví čtenáři se mohou těšit na jeho prezentaci děl z pera Pétera Esterházyho či Flanneryho O’Connora.
Pohled nikoli skrze výkony, nýbrž skrze lidi, kteří je podali
Tak zní jedno z kréd ČT art a je relevantní také pro okno studentského a krátkomerážního filmu, jejichž koncepci blíže rozvedl dramaturg Vít Janeček: ,,Velmocí krátkomerážního filmu je Rakousko. U nás dostává tento typ tvorby velmi málo prostoru, přitom disponují velkými profesními kvalitami, protože studenti do svých filmů investují obrovské množství energie, často větší, než když jim pak jejich činnost přináší výdělek.“
Kýžený prostor jim tedy poskytne magazín Průvan, který divákům více odhalí, co se děje za kamerou, jelikož spíše než s tvářemi prezentovanými v díle samotném se v něm budeme potkávat s jejich autory a těmi, na kterých filmy stojí. V rámci rubriky Zkušená návštěva potom přijdou mladým talentům poradit ostřílení matadoři a následně už dojde k promítnutí celého filmu, což vzhledem ke krátké stopáži není po stránce délky žádný problém. Monotematičnost se promítne i zde, hned v prvním díle se tvůrci zaměří na mezigenerační vztahy prostřednictvím filmů Bába a Pravztahy.
Tímto bychom ukončili teoretický exkurz do programové koncepce ČT art. Jak bude kulturní osvěta tvůrců vypadat v praxi se můžeme přesvědčit 31. srpna, kdy nový kanál zahajuje vysílání.
