6 fotek 
V pátek 18. března se v bratislavském Istropolisu konaly festivaly AnimeSHOW 2011 a GAME EXPO 2011. Oba mají několikaletou tradici a letos oproti minulým ročníkům trvaly o jeden den déle. Jednou z nadšených anime fanoušků jsem byla i já. Zpočátku.
Jeden z účastníků Cosplay soutěže se pokoušel zaujmout porotu Foto: Květuše Soukupová, Topzine.cz
Po tříhodinové cestě do Bratislavy jsem jako ostatní návštěvníci festivalů AnimeSHOW 2011 a GAME EXPO 2011 musela absolvovat další a naštěstí kratší cestu autobusem na stanici Trnavské Mýto. Intenzivní déšť mi znemožňoval kochat se okolním industriálním prostředím, ale ani ponuré počasí neskrylo gigantický komplex Istropolisu, který svou velikostí jednoznačně vévodil městskému prostředí. Na chvilku jsem se nechala unést svou představivostí a místo okolí Istropolisu si vybavila krajinu Mordoru z knížky Pán prstenů, ale naštěstí jsem se hned vzpamatovala a vydala se zjišťovat informace o počátku festivalů.
Organizátoři vs. zmatení návštěvníci
Oficiální otevření se konalo v jednu hodinu. Nemilosrdné České dráhy mě však donutily přijet o pár hodin dříve, a tak jsem prošla pár restaurací, nasytila se a psychicky připravila na dlouhé tři dny v duchu japonské kultury, fantastiky a počítačových i deskových her.
Uvítání organizátorů, kteří museli zprvu zvládnout nekončící řadu natěšených a zmatených fanoušků (kvůli nepřehlednosti prodeje lístků), nebylo nejpříjemnější, ale dalo se připsat nedostatečné nervové přípravě. Minulého ročníku se AnimeSHOW a GAME EXPO zúčastnilo kolem pěti tisíc návštěvníků. Ovšem letošní statistiky zaznamenaly skoro o dva tisíce více, a zřejmě proto někteří organizátoři už od začátku neskrývali svoji otrávenost spojenou s intenzivnější prací na obou festivalech.
S dalším oříškem jsem se potýkala na informačním stánku, kde se mělo vyřešit spaní. Někteří členové týmu starajícího se o festivalové nadšence působili jako kopie Alenek v říši divů, protože na mě občas pohlíželi jako na pětihlavého mimozemšťana, který vůbec nemluví podobným jazykem. Kdyby nezasáhla vyšší moc v podobě hlavních organizátorů, nic bych se nedozvěděla. Ale ani jejich neinformovanost mě neodradila od hlavního cíle mé výpravy – utéct na pár dnů do kouzelného japonského světa.
GAME EXPO zdolal japonského ducha
Lepší organizace se týkala přednášek a projekcí seznamující návštěvníky s japonskou kulturou. Mé páteční bolestné zjištění bylo, že program AnimeSHOW se svou celkovou skladbou spíše zaměřuje na fantastiku, která měla početnější programové i fanouškovské zastoupení oproti přednáškám v japonské linii. Tato převaha potlačila japonského ducha, a proto znemožnila plně otevřít kouzelný svět země vycházejícího slunce. Což byla škoda, protože se tím festival AnimeSHOW zcela odklonil od svého původního cíle.
Návštěvníci využili volné chvilky a zanechali vzkaz nebo kresbu pro AnimeSHOW 2011
Já se ale nedala a zúčastnila jsem se několika přednášek spojených s workshopy. Musím vyzdvihnout skvěle zvládnutý výkon Filipa Legényho a jeho přednášku Bondage (Kinbaku/Shibari) 18+ only. Do svého výkladu zahrnul historii i současnost svazování lidí. Dozvěděla jsem se, že se svazování nepoužívá pouze k vyvolání příjemných pocitů, ale v mnoha případech slouží i jako estetické umění. Filip zvládl svou prezentaci na výbornou, jeho vystupování bylo střízlivé a vtipné a jeho elán nenadchl pouze mou osobu, ale i celou přeplněnou místnost. Vyvaroval se i otřelých vtipů, a získal si tím srdce publika.
Nedalo mi to a prozkoumala jsem i linii fantastiky nabízející velmi pestrý program týkající se britských sci-fi seriálů (Babylon, Battlestar Galactica, Misfits), Harryho Pottera i fantastických knížek a jejich autorů. Ve fantasy sekci mě nejvíce zaujaly přednášky týkající se Harryho Pottera vedené Miroslavou „Elendilkou“ Klempovou. Její výstup byl velice příjemný, svěží, ale občas přespříliš sebevědomý (hned se mi vybavil Snape v souvislosti s jejím občasným nadřazeným chováním). Měla sklony k propagování webů a blogů, na které píše. Naštěstí se toho vyvarovala u přednášek zaměřených například na sci-fi seriály, což jí přičítám k dobru.
Perfekní doprovodný program
V kině Paluba probíhaly projekce filmů jako například Megamysl, Machete nebo Red. Chvíli jsem si pohrávala s myšlenkou dát si filmový maratón, ale pak jsem se přemohla a zjistila, že kromě dobře vybraných filmů se nabízí i možnost posedět si v čajovém koutku nebo se uchýlit ke stánku Sushi Time a prožít pár nerušených chvil, v nichž jsem si proškrtala nelákavé přednášky a nakonec podlehla workshopu GO, kde jsem se do deskové hry zapálila natolik, že jsem skoro nevnímala svět kolem sebe. Doprovodný program neměl chybu, skvěle vyplňoval mezery a osvěžil vlažnější páteční rozvrhové akce.
Mnohem živější program se konal následující den. Sobota totiž patřila Cosplay soutěži, ve které se fanoušci co nejvěrněji stylizují do své oblíbené postavy či ideálu. Kvůli ní jsem se okamžitě cítila mnohem lépe než předešlý den, přiznávám, že jsem si občas připadala jako v Harry Potterovi nebo v anime Naruto. Oči jsem nechala putovat po nápaditých kostýmech lolitek či dalších nadšenců pro mě neznámých anime postaviček pobíhajících po celém Istropolisu a hýčkala v sobě pocit spokojenosti.
Za zdmi Istropolisu se návštěvníci ztratili ve fantastickém světě
Pro uspořádání této soutěže se otevřel velký sál, který přetékal i přes svou kapacitu 1500 lidí. Ti, kteří stáli v uličkách, byli organizátory nemilosrdně vyloučeni. Celé moderování soutěže působilo nepřipraveně a zavánělo lacinými sexuálními narážkami, které asi měly pobavit diváky. Naneštěstí se nesmáli ani puberťáci, takže v publiku asi chyba nebyla. Ale vzhledem k velkému počtu návštěvníků se roztržitost moderátorů dala pochopit. Soutěžící si užili svou půlminutovou slávu a po svém vystoupení napjatě čekali, kdo nakonec vyhraje. Finále jsem bohužel kvůli filmu Machete propásla.
Otevírání festivalu a věková hranice návštěvníků
Otevírání AnimeSHOW a GAME EXPO 2011 se konalo v kině Paluba, kde hlavní organizátor oznámil stěžejní body programu a omlouval se za nepřítomnost Sapkowského, který měl dorazit na křest své knihy. Mezi řečí konstatoval, že se v roce 2011 ujme i postu hlavního organizátora Anime Dance Víkendu (Advík) v Praze a pobídl nás k menšímu daru na pomoc Japonsku. Přispět jsem mohla na stanovišti s japonskými slečnami, které si rády popovídaly, skládaly origami a předváděly kaligrafii. Nakonec se jim povedlo vybrat 2992 eur od 538 lidi.
Kvůli širokému zaměření festivalů, které by do budoucna mělo být zredukováno, se na víkendové akci objevili rodiče s dětmi, studenti základních a středních škol, vysokoškoláci i dospělí lidé. V tom vidím celkem nevýhodu, protože podle mého festival určitě neuspokojil všechny cílové skupiny.
Tomoe měla přednášku Nástrahy Japonskej kultúry, u které se fanoušci nejednou zasmáli
Sama se řadím do kategorie vysokoškoláků, nebyla jsem dvakrát nadšená z toho, že DDR bylo umístěno kousek od promítacího sálu anime filmů a seriálu. Jen pár metrů ode mě poletovaly rozvášněné děti a rušily můj zážitek z promítaných anime výkřiky, které se vzdáleně podobaly těm ze stránek J. K. Rowlingové. Do budoucna by nebylo špatné omezit věkovou hranici nebo oba festivaly rozdělit na dva či najít jiné řešení.
PC gameři a deskoví nadšenci měli pré
Fanoušci deskových a počítačových her, konzolí, DDR a dalších se mohli radovat, protože část prvního a druhá polovina druhého poschodí patřila právě festivalu GAME EXPO 2011. Troufám si tvrdit, že právě deskové hry měly možná větší návštěvnost než počítačové. Celé tři dny byly všechny stoly plné a při bližším zkoumání jsem zahlédla i úporné soustředění a zpocená čela, mezi něž se počítalo i to mé, protože jsem během festivalu několikrát propadla zapeklitým strategiím směřujícím k porážce soupeře.
Celková myšlenka spojení festivalů určitě není špatná, ale velkou nevýhodu vidím v chování organizátorů, kteří dokážou svými pouhými pohledy otrávit festivalovou náladu stejně dobře jako vypočítavá Poison Ivy. Snad se jim příští ročník povede nezanedbat AnimeSHOW a zapracují na programu, který by splňoval vytyčený cíl a přenesl návštěvníky do jiného světa.
