Přehlídka dokumentárních filmů, která minulý týden obsadila centrum Jihlavy, dopsala v neděli šestnáctou kapitolu své historie. O významná jména a památné momenty v ní nebyla nouze.
Občan K. byl jednou z osobností roku 2010. Zdroj: ofic. stránky
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava začal v krajském městě Vysočiny úterním slavnostním zahájením v režii divadelního souboru Vosto5 a následnou světovou premiérou filmu Země česká, domov Tvůj!.
Ve středu už se festival začal pozvolna rozjíždět a jednou z prvních projekcí, kterou pro své návštěvníky – byť jich ještě mnoho nebylo – přichystal, byl japonský snímek Kuichisan. Ten později zvítězil v kategorii světových dokumentů Opus bonum.
Druhý festivalový den byl zároveň bohatý na projekce českých dokumentů, které už jsou nějaký ten pátek k vidění v kinech. Návštěvníci mohli vybírat mezi Váňou, Největším přáním a Věrou 68.
Čtvrtek ovládly české projekce s výrazným diváckým ohlasem. Jak Dva nula o fanoušcích na pražském fotbalovém derby, tak Občan K. o záměně identit v rámci skupiny Ztohoven se dočkaly sálu praskajícího ve švech a po filmu i mohutného aplausu. Zahanbit se nenechal ani záhy promítaný debut Jana Geberta Hra o kámen.
Občan K.
Hlavní myšlenka projektu Občan K. (tedy občanka) a rovněž celého filmu je zajímavá, není ale bohužel dotažená do konce a vyznívá tak jaksi do ztracena. Snímek začíná i končí zamyšlením nad tím, že pro stát jsme jen čísla a kartičky, ne skutečné osoby. To ale není nic objevného, Kafka by mohl vyprávět.
Hodnocení: 3***
Vrcholu festivalu se jeho návštěvníci dočkali v pátek. Nabitý program nabídl očekávané české i zahraniční snímky, ale také ukázky netradičních nizozemských televizních show. Diváci byli postaveni před těžké rozhodování, zda večer navštívit českou Pevnost nebo slovenský Nový život. První jmenovaný se stal o den později vítězem v sekci českých dokumentů, druhý získal Cenu diváků.
[youtube_660]nlLLU9i6onU[/youtube_660]
O pár hodin později proběhla tlačenice i před promítáním čerstvě dokončeného snímku od dvojice Klusák a Remunda, Svobodu pro Smetanu!. Po něm následovala vášnivá debata s tvůrci, která trvala téměř stejně dlouho jako samotný film (který byl oproti avizovaným 30 minutám dvakrát tak dlouhý).
Svobodu pro Smetanu!
„To, že je Roman Smetana hrdinou dnešní doby, o ní vypovídá víc než výsledky dnešních voleb,“ říká ve finální části dokumentu ve volebním štábu ODS Pavel Blažek. A má vlastně pravdu. Pravda je ale také to, že takového hrdinu Češi potřebovali. Někoho, kdo jim konečně ukáže, že nadávat z tepla hospody není to pravé ořechové a že za svým názorem je třeba si pevně stát. Sám dokument pak mapuje relativně nedávné zvraty v této kauze a umně dokazuje její absurditu.
Hodnocení: 4****
Sobotní program obsahoval mimo jiné zajímavý bod v podobě ukázek z připravovaných pořadů ve stylu dokusoap (žánr kombinující prvky dokumentu a reality show). Dokumentární seriály se věnují těhotným ženám (Čtyři v tom), respektive párům plánujícím svatbu (Navždy svoji). Česká televize je do vysílání nasadí začátkem příštího roku.
[youtube_660]NpPQDTll7V8[/youtube_660]
Předposlední den patřil kromě prvního letošního sněhu také slavnostnímu zakončení v mysliveckém stylu, opět v podání Vosto5. Po vyhlášení vítězů ve všech kategoriích a předání patřičných ocenění byla na řadě očekávaná projekce snímku Aj Wej-wej: Bez omluvy.
Stíny svobody
Média mají obrovskou moc ovlivňovat svět a zároveň jsou i ona sama občas manipulována velkými korporacemi. Tak, jak přistupujete k tomuto sdělení, budete přistupovat i k samotnému filmu. Pokud kulíte oči a doteď jste o ničem takovém nevěděli, film vás bude po celou stopáž překvapovat. V opačném případě však nemá příliš co nabídnout.
Hodnocení: 3***
Oficiální zakončení ale neznamenalo úplný konec festivalu, a tak ještě v neděli čekaly návštěvníky zhruba dvě desítky projekcí. Tou úplně poslední byl dokument o Arnoštu Lustigovi Tvoje slza, můj déšť, který natočila jeho dcera.
