4 fotky 
Je to rok, co jsem na Festival fantazie přijel jako na svůj první con a poulil oči na všechny strany. Od té doby jsem navštívil několik dalších conů, získal mnoho přátel z řad fanů a vůbec zapadl do soukolí fandomu. Jaký byl Festival fantazie 2010 podle mne?
Do chotěbořského kina se kromě filmů dalo zajít i na ty nejvypečenější pořady Foto: Jan Nohovec, Topzine.cz
Když má člověk mnoho zájmů, nikdy se sice nenudí, ale většinou nastane problém s tím, aby všechno stíhal. Na Festival fantazie 2010 jsem dorazil v úterý večer, protože předchozí víkend (FF se konalo od 1. do 11. července) jsem obětoval jiné akci, a už deset minut po příjezdu jsem se musel ohánět.
S batohem na zádech uhánět z náměstí ze zastávky autobusu na o pár ulic vzdálený Festival, proletět recepcí, kde jsem díky přívětivé slečně za pultem ani ne za minutu vyfasoval vstupenku, materiály, aktuální program a plakát, utíkat do ZŠ Smetanova, kde jsem narychlo rozbalil alespoň karimatku a spacák, a hned na seriálovou linii Seriescon, kde jsem se tak tak svalil na židli a přes tiché vítání svých kamarádů snažil zjistit, co to probůh namuras s Portym vyvádějí před narvaným Malým sálem Sportovní haly – to vše za pouhých dvacet minut. Jak říkám, pokud je člověk všestranný, musí se pěkně ohánět, aby stihl všechen zajímavý program Festivalu fantazie. Ještěže je všechno tak pěkně pohromadě na jednom místě.
Deskové hry se hrály od pozdních ranních hodin do… časných ranních hodin Foto: Jan Nohovec, Topzine.cz
Potřeba natáhnout si sedmimílové boty nebo vlastnit funkční model TARDIS s kompletní šestičlennou posádkou bylo ovšem asi tak jediné mínus letošního Festivalu fantazie, který před pár dny oslavil patnáctý rok své existence. I ve středu a čtvrtek, kdy si účastník ze zřejmých důvodů mohl najít nejmenší množství atraktivního programu, šlo strávit dlouhé hodiny v Sokolovně, která se již tradičně stala slovy mé kamarádky „nejuniverzálnější budovou Festivalu“.
Pokud pomineme čtyři přednáškové sály a veleužitečnou HoFFpůdku, nacházelo se zde centrum všemožných her. Na ploše hlavního sálu se dalo u stolků hrát nepřeberné množství deskovek, jež se nabízely volně k zapůjčení či koupi, pod podloubím a v malém sílu zase sídlily konzole a počítačové doupě gamesy Dragon Age. Ovšem ani balkon velkého sálu nezůstal prázdný, protože se tam nastěhovalo technické centrum s tiskárnou, přístupem na internet (po dobu mého pobytu běžela téměř nepřetržitě wifi 300 kb/s) a zbytkem počítačové herny. V suterénu se zase daly stejně jako v loňském roce nalézt hudební hry v čele s DDR, RockBandem a Guitar Hero. Ve speciálním sklepení navíc čekala skvostná výstava prací členů webu Draci.info a několika kreseb Lubomíra Kupčíka, který namaloval plakát k letošnímu Festivalu fantazie a který se mihnul v sobotu na Avalconu.
Logo Festivalu fantazie
Festival fantazie 2010 očima Daniela Hrnčíře (účastnil se 4. až 7. července)
Bohužel, ať už se na Festival fantazie 2010 dívám z jakéhokoliv úhlu, musím konstatovat, že to byl ten nejhorší festival, který jsem kdy navštívil. Nevím, co to přesně zapříčinilo. V prvé řadě asi to, že na rozdíl od minulých let byly zrušeny místnosti s nezávislými filmy a místo nich nastrkány archaické počítače, na kterých se hrál tisíckrát omílaný Starcraft nebo Warcraft. Až se mi zdálo, že lidé, kteří jedou na Festival fantazie neviděli nikdy počítač a nehráli ani jednu z těchto kultovních her.
Festival fantazie připomínal spíše jednu velkou nešťastnou akci, kde se plácá každý od ničeho k ničemu. Přitom o kvalitní přednášky nebyla (až na výjimky) nouze. Jestli tudíž jet kvůli něčemu na FF, pak kvůli přednáškám. Pokud bych měl vypíchnout ty nejlepší, jednalo by se o přednášky Maelströmu nebo celou větev Slayerconu – tedy pouze v případě, že máte rádi tvorbu Josse Whedona (autor Buffy, Angela, Firefly, Doctora Horribla a dalších).
Další negativum: dříve bylo pěkným zvykem, že se lidé v místním kině sešli a pobavili se společně u nějakého filmu. Organizátoři ale připravili malé nehezké překvapení ve formě místenek – jedna za 20 Kč – a ti, kteří jeli na Festival fantazie na celou dobu si museli zaplatit ke vstupence dalších pár stovek za filmy. Místenka měla původně chránit před lidmi, kteří navštěvovali filmy na půlhodiny a dělali tam nepořádek, ale upřímně, proč nestála pouze symbolicky pět korun? Lidé, kteří by neměli na pár minut co dělat, by se určitě neobtěžovali hledat těch pár mincí v peněžence a zabírat místo těm, kteří se na film a hlavně na neopakovatelnou atmosféru těšili. A věřte mi, jít na film do kina, anebo na FF jsou dva rozdílné zážitky.
Festival fantazie je určitě con, který by se měl alespoň na pár dní navštívit. Ať už kvůli kvalitním přednáškám nebo pohodičce. Moc od něho však člověk chtít nemůže. Stal se pařanským doupětem a RPG hry a LARPy z něho již téměř vymizely, ale přesto, pokud se člověk snaží, je tam pořád nalezne. Nemohu o této akci prohlásit, že je nějak výjimečně dobrá nebo snad lepší než ostatní. Možná je to vysokým počtem účastníků, kteří chtějí spíše počítač nežli knihy, možná je to až neuvěřitelnou nezaměřeností a rozsáhlostí. Možná proto jsem se setkal i s těmi, kteří odjížděli naštvaní a předčasně. Pokud tedy budete chtít navštívit Festival fantazie za rok, rozhodně jeďte s dobrou partou jako já, vyberte si předem přednášky, vyhněte se zatuchlé místnosti plné nemytých pařanů a připravte si vlastní zábavu.
V půl desáté ráno je HoFFpůdka před Sokolovnou ještě prázdná Foto: Jan Nohovec, Topzine.cz
Jak už jsem se zmiňoval, do čtvrtka se program držel spíše zkrátka, protože mnoho účastníků přijelo pouze na jeden z víkendů (nejnavštěvovanějšími dny byly pondělní a úterní svátky), takže pořadatelé si logicky schovávali ty největší pecky právě pro ně. I přesto člověk těžko hledal hodinu, kdy by si mohl odskočit třeba jen na toust na FF bar v KD Junior, jakémsi středu celého Festivalu, kde se prakticky stále daly najít známé tváře, famózní přednášející či celebrity z oblasti fantastiky.
Není žádným tajemstvím, že na Festival zavítali i exkluzivní hosté. Soudtracon, zaměřený na filmovou hudbu, přivezl českého skladatele Petra Hapku, Battlestar TARDIS o BSG, Caprice, Doctorovi Who a Torchwoodu zase kanadského herce Ricka Worthyho, známého především jako Cylona č. 4 z Battlestar Galacticky (Rick je velmi přátelský člověk, na večírku se prý bujaře bavil až do časných ranních hodin a ráno se přišel podívat i na některé přednášky jako účastník). Bohužel, tito hosté mi unikli, další jsem už ovšem nevynechal – Gatecon o seriálech s Hvězdnou branou představil kanadského herce českého původu Davida Nykla, představitele doktora Zelenky ze Stargate Atlantis, a dabéra a herce Martina Písaříka. Fronty na autogramy všech jmenovaných se stály dlouho.
Pomalu a jistě pominuly programové linie z průběhu týdne (HistoryCon, Vampcon, Oncon, veleúspěšný SimpsCon, tradičně oblíbený Maelström o společenských tématech), přešlo Cosplay a Půlnoční taneční pohybové linie Moveconu a přiblížil se víkend. V programech účastníků se objevily Futurecon o budoucnosti, vědě a sci-fi, KrimiCon, prodloužená detektivní ruka Seriesconu, nejen pohanský PaganCon, komiksový ComicsCon a především literární linie Avalcon a první Slet autorů fantastiky.
Zatímco většina z mé skupinky zamířila buď za hrami do Sokolovny nebo na BritCon/DiscCon o britském humoru a Pratchettově Zeměploše, já proseděl dvě třetiny víkendu právě na přednáškách autorů české fantastiky. Za mikrofonem se postupně vystřídaly takové celebrity jako Juraj Červenák, Ondrej Herec, Františka Vrbenská, Pavel Renčín, Petra Neomillnerová, Jan Kantůrek, Vladimír Šlechta nebo Vlado Ríša a všichni se pak sešli na hromadné autogramiádě, kterou jsem ovšem vynechal, protože táhnout se do Chotěboře s hromadou knih na podepsání se mi v úterý opravdu nechtělo. Mohl jsem si je sice zakoupit v přízemí KD, kde rozbalilo svůj stánek knihkupectví Daemon, ale já raději oželil autogramy a místo toho se nechal vytáhnout na Novinky filmového hororu do hororové linie Studna, situované do tematicky těsného a zešeřelého sklepa kinosálu.
Ilustrace na plakátu Festivalu fantazie 2010 Autor: Lubomír Kupčík
Jako v mnoha reportážích, i v té mé se objeví otřepaná fráze „všechno uteklo jako voda“. Festival fantazie je největším českým conem, a když na něj člověk jede (jedno jestli na celých jedenáct dní nebo jen na půlku jako já), tak nějak předpokládá, že mu to bude připadat delší než návštěva obyčejného víkendového conu. Ale ono nepřipadá. Stejně se to smrskne a člověku pak nezbude nic než zírat na kamarády, kteří se v neděli ráno přišli rozloučit.
Ještě než jsem, obtěžkaný výhrou z tomboly (dvě deskovky a kupa dalších cen jen za 10 Kč), nasedl do speciálně vypravovaného autobusu směr Praha, zavítal jsem na klasické Pravdovo O conu po conu. Řešila se pozitiva i negativa conu, především velké vedro a s ním spojené slunečné počasí, které vévodilo téměř všem jedenácti dnům, srovnatelná účast s loňským ročníkem (kolem 2 400 účastníků, jen o cca 60 více než loni) a množství dalších perliček. Přednáškové sály byly narvané (alespoň tam, kde jsem byl já), program naplněný od rána až do pozdních večerních hodin, tousty výborné a točená kofola blahodárně chladivá (většinou). Technika v přednáškových místnostech fungovala snad až nadprůměrně dobře a obchůdky pro fany (knihy, komiksy, postavičky, placky, trika a další) se vyprodávaly zázračnou rychlostí.
Možná to bylo tím, že jsem se mezi fandomem už zabydlel, možná něčím jiným a zcela určitě organizací Václava Pravdy, ale i přesto mi letošní Festival fantazie přišel v mnoha ohledech lepší než ten loňský, přestože většina ukazatelů tvrdí, že byl srovnatelný. Tak zase na podzim na Speciálu, milí účastníci Pravdoconů.
