George Orwell pracoval na svém sarkastickém antiutopistickém románu Farma zvířat na přelomu let 1943 a 1944. Kniha poprvé vyšla v Anglii v srpnu 1945 pod názvem Animal Farm: A Fairy Story.
Na farmě pana Jonese se moci ujala prasata, Zdroj: sxc.hu
Román Farma zvířat můžeme charakterizovat jako alegorii, bajku či antibajku (polidštěná zvířata vystupují proti lidem, nakonec se však s nimi pobratří a nelze je od lidí rozeznat). Neméně příznačné je pro něj také označení antiutopie. Žánr antiutopie se objevuje v literatuře od konce 19. století.
Antiutopie: Krutý obraz společnosti
Soustřeďuje se na osud člověka v nepříznivém prostředí, které si sám vytvořil. Představuje formu kritiky, ve které jako soudce vystupuje čas. Pro antiutopistická a utopistická díla je charakteristické, že vznikala v dobách politického útlaku, nestability, hospodářské recese a z nich plynoucích pocitů deprese a nespokojenosti.
George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair, se narodil roku 1903 v Indii. Vyrůstal v anglickém Oxfordshiru a podle místní říčky si zvolil literární pseudonym Orwell. Patřil k nejvýznamnějším postavám světové literatury 20. století. Živil se jako novinář, esejista a spisovatel. Koncem 20. let si vyzkoušel tulácký způsob života, účastnil se španělské občanské války a celoživotně sympatizoval s levicí. Ve známost vešel až díky románům Animal Farm (1945) a 1984 (1949). Zemřel roku 1950 na tuberkulózu.
Autor vypráví s cynismem sobě vlastním příběh malého statku pana Jonese, na kterém proběhla zvířecí revoluce, jejímž následkem se moci na farmě ujala prasata. Po revoluci následovalo provádění kvapných změn a úprav tamního systému, po nichž zvířata předtím svorně toužila. Jak už tomu ale ve společnostech, kterým vládne jedna nadřazená vrstva, bývá, obyvatelé farmy postupně zakouší odebírání svých práv, prasata zavádí přídělový systém, vzrůstá neustálá kontrola a manipulace.
Když je život na farmě zbaven prakticky všech svobod, začínají si zvířata uvědomovat, jak moc se její směřování odchýlilo od prvotního cíle, jímž bylo zajištění rovnosti všem zvířatům. Děj věrně kopíruje dějiny evropských diktatur první poloviny 20. století. Autor bravurně ukazuje, jak lze pomocí propagandy přesvědčit masu o správnosti nesprávných opatření.
Čtěte také: Poznejte s Oliverem Twistem, jak nevesele se žilo ve viktoriánské Anglii
V češtině kniha poprvé vyšla již v roce 1946. V komunistickém Československu byla její publikace z pochopitelných důvodů zakázána, takže dalšího oficiálního českého vydání se dočkala až po Sametové revoluci. Mezitím se šířila samizdatem a vycházela rovněž v exilu.
O nedělích se nepracovalo. Snídali o hodinu později a pak se odbývala ceremonie, která se nikdy nesměla vynechat. Nejprve se vztyčovala vlajka. Kuliš našel v kůlně starý zelený ubrus paní Jonesové, na který bílou barvou nakreslil kopyto a roh. Tuhle vlajku pak každou neděli ráno vytahovali v zahradě u domu na stožár. „Vlajka je zelená,“ vysvětloval Kuliš, „jako zelená pole Anglie, zatímco kopyto a roh představují budoucí republiku zvířat, která vznikne, až bude celá lidská rasa poražena.“
Zdroje: Orwell, George. Farma zvířat. Praha: Práce, 1991.
