8 fotek 
Dan Simmons se u nás proslavil hlavně romány Hyperionského Kantosu a dvojdílem Ílion/Olymp, ale jeho tvorba je mnohem rozsáhlejší. Pojďme se stručně podívat na profil tohoto mnoha cenami ověnčeného autora.
Dan Simmons se narodil v Peorii ve státě Illinois v roce 1948 a vyrůstal v mnoha městečkách na americkém Středozápadě. Své studium na Wabash College zakončil v roce 1970 obdržením B.A. a v roce následujícím obdržel na Washington University v St. Louis magisterský titul v pedagogice. Poté pracoval kolem dvou desítek let jako učitel na základních školách, načež se v roce 1987 rozhodl být spisovatelem na plný úvazek. I přesto se však rád objevuje ve vzdělávacích ústavech jako učitel a přednášející a pro mladé autory pořádá Windwalker Writers‘ Workshop. 
V současné době žije ve Front Range v Coloradu se ženou Karen, dcerou Jane Kathryn a velšským jezevčíkem Fergie. Co se týče tvorby, rád píše ve své horské chatě, která se nachází ve výšce 8400 metrů nad mořem jižně od národního parku Rocky Mountains a kterou stráží osm stop vysoká skulptura Štíra známého z Hyperionu.
Jeho první povídka The River Styx Runs Upstream (Řeka Styx teče proti proudu) se objevila v roce 1982, ve stejný den jako se mu narodila jeho dcera. Simmons sám k tomu často říká, že takové náhody pomáhají člověku držet si perspektivu, když přijde na důležitost života a psaní.
První vydaný román nesl název Song of Kali (1985, č. Píseň Kálí, Perseus 1998), který autorovi okamžitě získal obrovskou popularitu, protože následujícího roku vyhrál cenu World Fantasy Award. Příběh se točí kolem amerického spisovatele, který na služební cestě do Kalkaty naráží na starý kult uctívačů bohyně Kálí. Bohužel stejně jako polovina dalších 
Simmonsových knih, byl tento román v Česku vydán nakladatelstvím Perseus, které je nechvalně známo svými často negativně hodnocenými překlady z angličtiny. V současné době však práva na autorovu tvorbu již několik let vlastní Laser-books, a tak se možná dočkáme důstojnějšího druhého vydání nejen Písně Kálí.
Následoval do češtiny zatím nepřeložený román Phases of Gravity (1989) a po Písni Kálí druhá hojně oceňovaná kniha Carrion Comfort (č. přip. Laser-books), temný upírský horor označovaný jako jedna z nejlepších knih tohoto žánru v 90. letech.
Na počátku poslední dekády dvacátého století přichází Simmons na fantastickou scénu po fantasy a hororu i s ambiciózní science fiction, dnes již legendárními knihami Hyperion (1989, č. Hyperion, Laser-books 1996 a Laser 1998 a 2002) a Fall of Hyperion
(1990, č. Pád Hyperionu, Laser-books 1997). První z nich se silně inspiroval u autorů jako G. Boccacio nebo G. Chaucer, protože přebírá jejich rámcovou kompozici. Skupina poutníků se tu vydává na planetu Hyperion do magických Hrobek času spolu s jejich kultovní postavou, nadlidským kovovým zabijákem Štírem. Každý z poutníků postupně vypráví svou minulost a své důvody, které ho na tuto výpravu přivedly, a každý z nich věří, že nakonec své prosby předloží, a jemu bude poskytnuto rozhřešení. Na tyto dva romány Simmons později navázal další dvojicí Endymion (1996, č. Endymion, Perseus 1998) a Rise of Endymion (1997, č. Vzestup Endymionu, Perseus 1998, dva svazky, beznadějně vyprodaný), z nichž zvláště ten druhý se opět umístil vysoko na žebříčcích popularity.
Další oblíbenou sérií, která už však tolik cen nezískala, se stal opět upírský a monstry naplněný, hororový, volně propojený triptych Summer of Night (1991, č. Černé léto, Perseus 1999), A Winter Haunting (2002, č. zatím nevydán) a The Children of the Night (1992, č. Děti noci, Perseus 2001). První z nich se v mnohém podobá Kingovu Tomu, protože i zde děsivé zlo pomalu rozežírá domovské illinoiské maloměsto. Druhý román sleduje osudy hlavního hrdiny, který již dospěl a vrací se, aby znovu zjistil, co se tu před lety dělo. Třetí kniha sleduje katolického kněze Mika O’Rourka, který se znovu setkává s upíry, a zavádí nás i do evropského Rumunska.
V devadesátých letech Simmonsovi vyšlo několik dalších románů, z nichž do Česka se zatím nedostal ani jeden. Jde o román The Hollow Man (1992), mytologicko-historický Fires of Eden (1994) a thriller The Crook Factory (1992). Na rozdíl od těchto knih se k nám ale dostaly Simmonsovy povídkové sbírky, těm se však dostalo jen lehce vřelého přijetí. Jedná se o tituly Lovedeath (1993, č. Láskosmrt, Perseus 2000), 
Prayers to Broken Stones (1989, č. Modlitby ke zlomeným kamenům, Perseus 1997) a Worlds Enough & Time (2001, č. Dost světů a čas, Laser-books 2007).
Na piedestal slávy se autor po několika letech dostal zpátky svou dvouknihou Ilium (2003, č. Ílion, Laser-books, 2005) a 
Olympos (2005, č. Olymp, Laser-books 2007), která kombinuje prvky Homérovy Iliady, Shakespearovy Bouře a sonetů a zmiňuje i Prousta, autorova oblíbeného Johna Keatse (známý i z Hyperionu) a mnoho dalších. Tři zpočátku zcela nesourodé dějové linie se tu proplétají dohromady, aby vytvořily obraz lidské společnosti za několik stovek let. Sledujeme osudy několika příslušníků dekadentní společnosti na Zemi, znovuzrozeného vědce z dvacátého století, který sleduje bitvu o Tróju, a skupinu moravců, napůl organických robotů, které lidé stvořili a zanechali na jupiterových prstencích a měsících. Oba romány získaly několik cen.
V roce 2007 se Simmons vrátil k hororovému žánru románem The Terror (č. Terror, BBart 2007), vyprávějícím o neúspěšné výpravě Johna Franklina nalézt Severozápadní cestu, legendární spojnici, kterou se dá obeplout Amerika kolem severního pólu. Kniha podle skutečných historických událostí překypuje autorovým umem a pečlivě nastudovaným prostředím poloviny devatenáctého století. Stejně jako u Ília a Olympu se mu dostalo bouřlivého přijetí.
Zatím poslední knihou, která byla vydána za velkou louží letos v zimě, je Drood inspirovaný knihou Charlese Dickense The Mystery of Edwin Drood. Na příští rok autor připravuje titul s názvem Black Hills (Temné vrchy), kde do mladého siouxského válečníka vstoupí na bitevním poli duch generála Custera.
Za mnoho svých textů byl Dan Simmons mnohokrát oceněn čtenářským Locusem, ale dostalo se mu i cen BSFA, BFA, Hugo, Bram Stoker Award a dalších.
Mnohé z jeho děl by mohly být v budoucnosti přepracovány do filmové podoby, mluví se hlavně o Hyperionu, Drood a Ílu/Olympu, ale prozatím se ještě nic stoprocentně nepotvrdilo.
