3 fotky 
!Rozhovor! Michael Foret se do povědomí lidí dostal prostřednictvím soutěže Česko hledá SuperStar, kde se před pěti lety dostal až do finále mezi prvních šest, mimochodem z devíti tisíc účastníků. Od té doby, jak on sám říká, se hodně změnilo – ujasnil si to v hlavě, získal hodnoty a jde si za svým cílem. Připravili jsme pro vás rozhovor, který se tentokrát nebude týkat hudby, ale módy, stylu a všeho kolem.
Michael Foret, Zdroj: archív Michaela Foreta
Miluje hudbu a chce ji dělat po zbytek svého života, i kdyby se jí neměl živit. Jeho poslední album nese název Uvnitř, však od podzimu letošního roku začíná pracovat na novém. V současné době účinkuje v úspěšném muzikálu Děti ráje, kde představuje jednu z hlavních rolí – Mickeyho, začínajícího hudebníka. Navštívit jej můžete po letních prázdninách.
V nedávné době opustil Konzervatoř Jaroslava Ježka, aby zamířil na další studia, konkrétně na obor Audiovizuální komunikace a tvorba na Univerzitě Jana Amose Komenského. Mezitím si zajede na šest týdnů do Londýna zlepšit svou angličtinu a získat další cenné životní zkušenosti.
Na rozhovor přijel ze školy, podle jeho slov – stylově neupraven. Za sebe však mohu říci, že na moderním červeném tričku, stylově roztrhaných jeansech a retro botaskách nebylo vůbec nic špatného, ba naopak.
Co si myslíš o stylu a vzhledu mediálně známých osobností? Měly by dbát o svou image?
Stojím si za zatím, že vnějšek je odrazem toho, co je uvnitř. Nemusí to být absolutně podle nějakých pravidel a vzorců, co ten člověk má na sobě, jestli je moderní fialová nebo růžová, to je mi úplně putna. Pro mě je důležité, že ten člověk, to co nosí ven, tak je takový uvnitř.
Dá se to poznat, když s ním sedíš na kávě a poznáš, co má ten člověk uvnitř, a pak vidíš, že má i to stejné oblečení. Tak to asi bude mít v hlavě v pořádku. Horší je, když je nějaká modelka vystylovaná podle trendů a v hlavě má vymeteno. To je potom takový kontrast, který mě ruší, s takovým kontrastem nechci mít nic společného. Když je to přirozený člověk a má na sobě batiku, tak je to fajn. Stejně tak, jako když Peter Gabriel chodí v jednoduchých tmavých věcech, tak je to taky super.
Michael Foret, Zdroj: archív Michaela Foreta
Takže dáváš přednost přirozenosti?
Radši přirozenost. To, co je uvnitř, aby bylo i venku.
Myslíš, že se dá naučit vkusu?
Ne, podle mě nedá. Tolikrát žasnu, že si myslím, že někteří lidé doma nemají zrcadlo. Oblečení je odraz psychologie toho člověka. Je fajn, když má člověk vkus, ale ta móda je strašně ošemetná věc.
Inspirují tě tví hudební idolové i v módě?
Mám tolik idolů, respektive čerpám z tolika žánrů a směrů, že kdybych se měl inspirovat z té módy, tak bych asi chodil nevím jak, to by nešlo. Když jsem byl mladší, tak určitě jsem se snažil vypadat jako oni. Teď od nich občas jen čerpám inspiraci, ale pak si stejně koupím to, co já uznám za vhodné, co se bude líbit mně.
Co byla nejdražší věc, kterou sis koupil v rámci svého stylu?
Akustickou kytaru, Taylorku (40 000,- Kč). To je podle mě součást image, i hudební image.
Poznávají tě lidé při nakupování? Máš třeba lepší přístup ze strany personálu?
Občas ano, musím říct, že vzbudím takovou tu pozornost, když jsou čtyři ženský na pokladně a nudí se tam.
Je to někdy na obtíž?
Ani ne, ale já jsem takový vybíravý, takže radši bych, aby mě lidi v určitých situacích mého života neviděli. Občas je to na obtíž, ale je to fajn, když tam jdeš a vědí o tobě.
Když si potřebuješ koupit nějakou věc, musí tě oslovit, nebo se k jejímu nákupu jakoby přemlouváš?
Musí mě oslovit. Já chodím tak jako různě a rozhazuji ty své sítě a co se mi tam chytí, tak to beru. Prostě to musí zaujmout a může tam být třeba i tisíc dalších věcí, hezčích. Poslední dobou si potrpím na barevné brýle.
Tvé oblíbené obchody, kde nakupuješ?
Pull and Bear, Bershka, Zara. Anglické věci, originální kousky a věci, které nikdo nezná.
Považuješ se za člověka, co o sebe nějak extra dbá a pečuje?
Ne, to určitě ne, ale můžu tak právě působit paradoxně. Já si rád udělám vlasy, mám je vlnité a husté, tak s nimi musím pracovat, proto občas používám žehličku. Moje máma je kadeřnice, takže na ty vlasy si trošičku potrpím.
Nějací páni totiž chodí na kosmetiku, manikúru…
Ne, to v žádném případě. Potrpím si na ty vlasy, protože kdybych to nedělal, tak vypadám jak Tina Turner, jak mega pudlík šmrnclý bernardýnem (smích).
Když dostaneš dárek, který se ti nelíbí, třeba na Vánoce, řekneš to, nebo předstíráš radost?
Já jsem bohužel v tomto takový upřímný, jsem člověk, který to řekne.
Jak by měla vypadat tvá přítelkyně? Jak by se měla oblékat? Jaká by měla být?
Určitě by měla mít charisma a být inteligentní, od toho se odvíjí to, co bude nosit. Prostě úplně normální holka, která bude sympatická, bude vědět, co chce, a bude mít ráda hudbu a přírodu a mít společné zájmy jako já. A jsem na brunetky.
Takže půjdeš s holkou na kafe, i když bude mít tepláky, abys zjistil, zda má charisma?
Když bude zajímavá, tak klidně. Tepláky jsou strašně sexy, na některých lidech vypadají mnohem lépe nežli třeba džíny.
Dáváš u žen přednost make-upu, nebo přirozenosti?
Přirozenosti. Pro mě je základ, aby ta holka byla hezká, když se ráno probudí. Nemluvím jen o fyzičnosti, ale o tom, co k ní cítím, co z ní vyzařuje. A když se potom pěkně namaluje, jemně a pěkně, to mě baví. Přirozená holka, bez masky.
Preferuješ u žen podpatky, či tenisky?
Když jdeme hrát tenis nebo na kolečkové brusle, tak ať si vezme klidně pytel na brambory, to je úplně jedno. Nejhezčí ženská je, když je přirozená.
Ženy stráví mnoho času u zrcadla, často to dělají právě pro muže, aby se zalíbily, však ti si toho kolikrát ani nevšimnou. Všímáš si maličkostí?
Samozřejmě, miluji minimalistické věci. To je odraz inteligence toho člověka, že dělá minimalistické věci a čeká, až se na to ti inteligentní uloví. A to je pro mě ta největší síla, ten ohňostroj. Nemám rád, když si někdo nabablá na sebe nějaký melíry, barvy, milióny barev, přemaluje se a vypadá jak – prostě já nevím co. A teďka si mě všímejte! To je prostě fakt jako humus, já nejsem ten člověk, ten typ kluka.
Co podle tebe dělá ženu ženou?
Musí mít cit pro estetiku, tím pádem se musí umět oblékat, stejně tak, jak se musí umět oblékat, se musí umět tvarovat: vlasy, nehty, doplňky. Všechno souvisí se vším.
Máš svůj vyhraněný styl?
Neuznávám jenom jednu jedinou módu. Když jdu tam, tak mám něco jiného, když jdu tam, tak zase něco úplně jiného. Občas jsem converskovej, botaskovej. Občas mám otrhané džíny a košili. Občas jsem hezky oblečený, občas normálně, občas blbě. Když jdu do společnosti, tak si vezmu smoking, těžkou eleganci, to mám třeba rád.
Nevadilo by ti být módním idolem?
Ne, to v žádném případě ne, tomu se já nebráním. Jsem komerčně založený člověk, ale chci dělat umění. Určovat módu, to je jako když určuješ hudební módu, uděláš nějaký nový styl, který tady ještě nikdy nebyl. Pink Floyd, Beatles, podle nich se lidi začali oblékat. Conversky, flanelové košile, punk, to všechno vzniklo u hudby. Základ je v hudbě. Elvis Presly, že. Country, mimochodem teď se hodně nosí klobouky, otrhané džíny, špičaté boty, všechno je u hudby. A když já udělám nějaký nový hudební styl, tak budu vyžadovat, aby ten svůj hudební styl měl i svoji módu třeba. A když budu mít tolik fanoušků, aby se podle toho oblékaly, tak to bude jedině fajn.
Přizpůsobuješ se svým oblečením společnosti, do které jdeš?
Vždy se přizpůsobím společnosti. Nebojím se jít teď tady do Zary a koupit si kalhoty, boty, brýle, hodinky a vyrazit zítra na párty na smíchovskou pláž. Abych byl zatvrzelý, že budu nosit jenom např. flanelové košile, otrhaná trička a kapsáčové kalhoty, lovit krokodýly v Amazonce a stát si za touto image, to ne. Dokážu se přizpůsobit módě.
Je něco, co vyloženě nesnášíš? Co tě bije do očí?
Nesnáším šampóny a barbíny, takovou tu povrchní krásu. Já jsem tak třeba mohl působit zpočátku na lidi, nebo můžu tak i působit neustále, ale absolutně v tomhle jako nejsem. Možná je to škatulka SuperStar. Také nesnáším vyšperkované, přestylované, přeparfémované princezny plné stříbra a zlata někde na diskotékách, do toho kouř z cigaret… ježišmarja.
A co miluješ?
Oči, v očích je všechno. Celkově člověk musí vyzařovat. A potrpím si na parfémy, mám rád, když člověk voní. Mám rád vůně.
Děkuji za rozhovor.
Celkově Michael Foret nakupování v oblibě nemá, do obchodu zavítá z nudy a povinnosti, třeba v rámci přípravy důležitého vystoupení. Při nakupování má rád asistenci, která mu poradí, ovlivnit se však nenechá. Značky rozhodně nepropaguje. V koupelně tráví klasickou čtvrthodinku. Jeho auto má stříbrnou barvu. Raději dává dárky, nežli přijímá. Je horský typ a miluje lyžování, tu pohodu a atmosféru na tom vršku. Také miluje kafe a portské víno. A o sobě tvrdí, že je rodinně založený typ s láskou k dětem.
