4 fotky 
Erik Truffaz – In Between
Francouzský trumpetista Erik Truffaz zamíří v říjnu do Prahy. Hodlá zde představit skladby ze své zatím poslední desky s názvem In Between, na které mu hostuje švýcarská písničkářka Sophie Hunger.
Erik Truffaz Zdroj: wikipedia.org
Erik Truffaz je již stálicí na jazzové scéně. Svým originálním přístupem a experimentováním v jazzu si získal početné publikum, kterému za posledních sedmnáct let naservíroval již čtrnáct desek. Jeho poslední album s názvem In Between vyšlo v loňském roce.
Obecně vzato nepřináší mnoho nových nápadů. Tedy s ohledem na to, za jakého experimentátora byl Erik Truffaz vždy považován. Na In Between zamířil trumpetista spíše do popově klidnějších vod, což znamená velký odklon od dřívějších divokých, elektroničtěji pojatých časů, kdy Truffaz kombinoval hip hop, acid jazz a elektroniku.
Čtětě také: V Praze bude koncertovat trumpetista Erik Truffaz
Zahajovací skladba The Secret of Dead Sea se nese v meditativním rytmu, který drží dlouholetí Truffazovi spoluhráči, basista Marcello Giuliani a bubeník Marc Erbetta. Varhanové plochy znějící na pozadí písně překvapivě nedělá Patrick Muller, který měl v kapele již léta monopol na klávesové nástroje, ale Truffazův dřívější zvukový inženýr Benoit Corboz.
Písničkářka Sophie Hunger hostuje na dvou skladbách desky In Between
Jako kdyby po první skladbě Truffaz znejistěl a obrátil jiným směrem. Tak působí skladba Let Me Go!, ke které si přizval švýcarskou písničkářku Sophii Hunger, s níž již v minulosti spolupracoval. Let Me Go! je podávána úžasně naléhavým stylem a působí jako snový výkřik v touze po svobodě.
Erik Truffaz – Let Me Go !
Emocemi nabitý hlas Sophie Hunger posluchači prostě nedává šanci nepodlehnout jejímu vábení.
Následující píseň Mechanic Cosmetic je opět návratem k divočejšímu rytmu, který podkreslují psychedelické zvuky kláves, zatímco Erik Truffaz drží melodii. Po tomto rychlém tanečním úletu přichází pomalejší skladba Fujin, která tempo desky zvolňuje a kouzlí se zvuky v klidnějším duchu. Citlivá hra Truffazovy trubky dokresluje jemnou atmosféru skladby.
Erik Truffaz – Lost In Bogota
[Youtube]EYs7OME1q4Y[/Youtube]
Sophie Hunger se vrací na další písni Dirge, která je předělávkou originálu Boba Dylana. Ovšem s původní verzí nemá tato mnoho společného, kombinace rock ‚n‘ rollu a psychedelie spolu s emotivním hlasem Sophie Hunger a zvukem Truffazovy kytarově zefektované trubky představuje úžasný zážitek.
Ačkoli deska působí jako guláš, jako celek funguje
Tyto zvraty, kdy každá skladba je úplně jiná než předchozí, vzbuzují v posluchači pocit, jako kdyby Truffaz sebral různé nepoužité skladby z dřívějších desek. Nicméně deska překvapivě drží pohromadě.
Titulní skladba In Between se snaží posluchače opět zklidnit po předchozím divokém zážitku. Pomalejší tempo písně vrací desku do melancholičtější polohy, zvláště zde vyniká úžasný zvuk desky, který vytváří efekty upravené elektromechanické nástroje muzikantů. Kvalitní zvuk byl vždycky doménou Erika Truffaze.
Na In Between na klávesy hraje dřívější Truffazův zvukový inženýr Benoit Corboz
Jak už by se dalo čekat, po odpočinku je opět čas na rychlejší rytmus. Na Lost In Bogota, v pořadí sedmé skladbě, dostal hlavní prostor klávesista Benoit Corboz, který divoce rozjíždí úžasný groove na varhany i fender piano. Dokazuje tak, že je více než důstojným nástupcem Patricka Mullera.
Čtěte také: Jazz není jen hudbou pro umělce
Následující skladba Balbec je příjemným a klidným kouskem, u kterého muzikanti opět dopřávají oddechový čas po předchozím ostřejším kousku, což však předznamenává další logický postup k rychlejší skladbě ve stylu rychlá – pomalá skladba.
Erik Truffaz – Le Gens Du Voyage
A že tedy BC One je hodně rychlá. A nejen, že je rychlá, ale také je velmi divoká. Erik Truffaz se vrací ke svým acid jazzovým kořenům a připravuje nám tímto kouskem pěkně divokou zábavu. Jedná se o klasický truffazovský postup – zkreslené zvuky nástrojů až do psychedelických hladin, divoké tempo bicích a jemné podklady kláves. Síla kontrastů je dokonale uplatněna.
Marcello Giuliani si na skladbě Giuseppe zahrál na banjo
Le Gens Du Voyage jako by se opět k předchozímu počinu vůbec nehlásila. Klidná melodie trubky podpořená klavírním doprovodem jako by ohlašovala blížící se konec desky. Následující skladbou Giuseppe, na které Marcello Giuliani hraje základní doprovod na banjo, se Truffaz melancholicky znějící trubkou loučí s posluchači.
Poslední skladba Dead Sea Stones představuje zpočátku mocný a přitom citlivý shluk smíchaných ploch zvuků varhan a trubky, které se jakoby nesou do dálky, až se úplně ztratí v tichu.
Album In Between je opravdu velice zvláštním dílem. Ačkoli působí poněkud kompozičně rozháraně – každý pes, jiná ves -, překvapivě však drží celkem pohromadě. Od dřívějších experimentálnějších časů je to jednoznačně odklon a dalo by se říci, že Erik Truffaz momentálně trochu přešlapuje na místě. Nicméně stále se jedná o úžasný hudební kousek, který je třeba určitě ocenit už jen kvůli úžasnému výstupu Sophie Hunger.
Erik Truffaz – In Between
Vydáno: 2010
Skladby: The Secret Of The Dead Sea, Let Me Go (Feat. Sophie Hunger), Mechanic Cosmetic, Fujin, Dirge (Feat. Sophie Hunger), In Between, Lost In Bogota, Balbec, BC One, Les Gens Du Voyage, Giuseppe, Dead Sea Stones
Vydalo: Blue Note (distribuce EMI Records)
Celkový čas: 52:25
Hodnocení: 70%
