3 fotky 
PĚT SET. Držitel Oscara za celoživotní dílo, hudební ceny Polar Music Price 2010 a desítky dalších titulů napsal hudbu k více než pěti stům filmů a televizních seriálů. Tenkrát na Západě, Hodný, zlý a ošklivý, Kill Bill, Hanebný pancharti. Odpovídat na otázku, kdo to je, je snad zbytečné.
Ennio Morricone, sětový skladatel filmové hudby, Zdroj: Oficiální stránky hudebníka
Když v roce 1964 přišla do kin nová westernovka Pro hrst dolarů, nikdo tenkrát netušil, že spolu s ní přichází na světová filmová plátna člověk, který je jen tak rychle neopustí. Ač nikým neviděn, přesto vnímán v každičkém okamžiku díla. Byl to Ennio Morricone, kdo tímto filmem uvedl svou soundtrackovou prvotinu. Italský skladatel a dirigent, chlouba taliánské hudební scény.
Už v prvním filmu si Morricone vytyčil jasný cíl, za kterým směřuje při psaní filmové hudby dodnes. Spojit obraz se zvukem, obohatit děj o další rovinu, pohltit diváka i celý svět okolo něj a do reality jej pustit až se závěrečnými titulky. Podle hesla účel světí prostředky využívá nejen souhru hudebních nástrojů, ale často sáhne po zvucích z běžného života a dokáže zapojit i ty nejpodivnější, které si umíte představit.
Přestože se Morricone proslavil zhudebněním westernovek, svou kariéru posléze budoval i v jiných žánrech. Jeho nejznámější melodií však asi navždy bude skladba z filmu Tenkrát na Západě. Oprávněně.
Dalším famózním dílem je jeho hudba k filmu Hodný, zlý a ošklivý z roku 1966. Zde Morricone opět potvrzuje svůj talent skloubit monumentální kompozici skladeb s jednoduchými, pískanými melodiemi. A tentokrát přidává i výrazné vokály.
Zdálo se vám, že jste tohle už někde slyšeli? Nemusíte být daleko od pravdy. Přesně touto písní začíná snad každý koncert Metallicy.
Lolita, Nebeské dny, 48 hodin v Paříži
Je až neuvěřitelné, že tento dnes dvaadevadesátiletý muž napsal tak neskutečně obrovské množství skladeb. V zásobě má kromě westernu historická dramata, komedie i romantické příběhy. Roku 1995 byl dokonce natočen dokumentární film mapující život tohoto slavného Itala. V roce 2007 byla jeho celoživotní práce celebrována hned dvakrát – udělením čestného ocenění Academy Awards a poté soškou Oscara.
Jeho dirigentský talent dokazují mnohé koncerty s předními italskými tělesy, mezi nimiž může jmenovat Římský symfonický orchestr. Před několika lety také Marricone navázal zajímavou spolupráci s kapelou Morrissey.
Ani pokročilý věk Morriconemu nedokáže zabránit ve skládání nových a nových perel. Mezi jeho nejnovější patří některé kousky z filmu Prázdniny (2006), Kill Bill (2003) a celý soundtrack Hanebných panchartů (2009).
Co chytne snad každého, je umění použít barevné hlasy nástrojů ve vhodnou dobu. Pokud si projdete jeho tvorbu důkladněji, nemůžete si nevšimnout Morriconovy lásky ke zvuku trumpety. Ještě aby ne, byl to totiž nástroj, na který se po vzoru otce začal učit již v dětství.
V letošním roce se Morricone dočkal další pocty. Obdržel hudební cenu Polar Music Price, jejímiž držiteli jsou například kapely U2, Pink Floyd, Led Zeppelin či zpěvák Elton John. Ačkoliv už dávno není jediným skladatelem filmové hudby, který využívá originálních a nečekaných prvků, stále bude tím prvním, nezapomenutelným.
