Zná ji snad každý. Věž, která se stala největším symbolem Paříže, přitahuje nejvíce návštěvníků hlavního města Francie. Ale proč Francouzi svůj klenot nejprve odmítali?
Pohled na Eiffelovu věž od Sacré Coeur, Foto: Eva Chytková, Topzine.cz
Ocelový gigant Paříže sahá do výšky 326 metrů a nachází se na Martově poli (Champ-de-Mars). Z dálky působí jako malá věžička, ale když se k ní pomalu přibližujete, postupně obdivujete její potenciál a obří rozměry.
Historie stavby
Plány stavby byly zahájeny již v roce 1884. Mezi lety 1887 až 1889 došlo k její realizaci ku příležitosti konání světové výstavy v roce 1889 a také na počest 100. výročí od Velké francouzské revoluce. Před výstavbou byla zahájena soutěž o nejleší návrh a nakonec se prosadil plán Gustava Eiffela. Dne 6. května byla věž slavnostně otevřena. Její význam byl jako vstupní brána do nitra probíhající výstavy. Věž měla být po naplnění své funkce rozložena, ale nakonec byla využita pro meterologické zkoumání a později sloužila jako vysílač, který v nové digitalizované formě zdobí její vrchol dodnes.
Přes lampu a komín až k dámě
Pařížané ji zpočátku odmítali a brali jako černou skvrnu, která kazí dojem jejich krásného historického města. Mezi největší odpůrce patřili hlavně umělci, například Alexander Dumas a Guy de Maupassant, kteří věž nazvali tragickou pouliční lampou nebo ji vnímali jako továrenský komín. S postupem času však začalo přibývat turistů a během celého dvacátého a následujícího století se turisté jen hrnou. Dnes se stala pýchou města a místní ji nazývají Železná dáma (La Dame de Fer).
Výšlap nebo výtah?
Eiffelova věž (Tour Eiffel) otevírá v sezóně v devět hodin ráno. Ale přijít sem během dne znamená čekat zde ve frontách celý den. První hloučky turistů se začítají shromažďovat již kolem osmé. U všech čtyř velkých noh věže je pokladna. Podle toho, jak moc chcete zatížit svůj organismus ale i peněženku si můžete vybrat, jestli chcete do prvního a druhého patra pěšky nebo výtahem, nebo rovnou až na vrcholek.
Pohled na Invalidovnu a Montparnasse, Foto: Eva Chytková, Topzine.cz
Zlaté schody do nebe aneb Já půjdu pěšky
Při pohledu na hromadící se velké skupinky turistů u nohy s výtahem padlo moje rozhodnutí i ostatních jít pěšky. Vypadalo snadně. První patro se zdá být velmi blízko. Avšak čísla hovoří za vše. Do prvního patra vede 360 schodů a do druhého jenom o jeden méně, což v celkovém součtu dělá něco přes osm set schůdků. Ale i tato velká zátěž má něco do sebe. Postupné stoupání je mnohem zajímavější než rychlost výtahu. A ještě k tomu je pěší zóna doplněná různými povídáními o věži.
Pohled na Trocadéro a La Défense, Foto: Eva Chytková, Topzine.cz
Výhled z druhého patra by určitě většině stačil. Vždyť jde o výšku 115 metrů nad zemí. Ale kdo má trochu odvahy a chce využít návštěvu věže naplno, vydá se směrem k výtahu do třetího patra. Sem totiž jiná cesta pro turisty nevede. Jde o prosklený výtah, do kterého se více jak 10 lidí nevleze a i přes národnostní různorodost, každý zažívá stejné pocity: strach, nadšení, nedočkavost.
Výhled z posledního patra Eiffelovy věže je opravdovou třešničkou na dortu. Nejde o klišé, protože ten pohled je famózní! A není divu. Výška 275 metrů nad zemí nabízí celkový rozhled na Paříž i s předměstími a při dobré viditelnosti by měli být vidět dokonce Alpy.
Eiffelova věž, Foto: Eva Chytková, Topzine.cz
Vež v číslech
Výška: 324 metrů
Počet schodů: 1 652
Velikost základny: čtverec o straně 125 metrů
Hmotnost: přes 7 000 tun
Počet ocelových kusů: 18 038
Vychýlení vrcholu: 12 centimetrů
Roztažnost v teplých dnech: 18 centimetrů