Doomscrolling aneb když se ze čtení katastrofických zpráv stane škodlivá závislost

Internet už obohatil náš jazyk o mnoho nových pojmů. Po pandemii covidu a vypuknutí války se teď rozmáhá zcela nový fenomén zvaný doomscrolling – podivná obsese se čtením negativních zpráv na internetu. Proč je doomscrolling tak škodlivý pro naše psychické i fyzické zdraví? A jak se s doomscrollingem účinně vypořádat?

Pandemie doomscrolingu během pandemie covidu

Mnoho lidí po celém světě poprvé propadlo doomscrollingu během pandemie covidu na začátku roku 2020. Jistě si pamatujete tu atmosféru. Vůbec se nevědělo, co je ten nový virus zač a nakolik je smrtelný. Z Itálie přicházely první katastrofické obrazy přeplněných nemocnic. Lockdown nás izoloval doma a nikdo ani netušil na jak dlouho. Vakcíny ještě neexistovaly a velké emoce budila diskuse o „promořování“.

Spousta z nás v té atmosféře doslova viselo na mobilním telefonu a palcem donekonečna projíždělo neustále aktualizované zprávy. Nové případy, nová úmrtí, nová nařízení, nové zákazy a mediální obrazy zkázy. A přesně to je doomscrolling – neustálé sjíždění (scrolling) zpráv o zkáze (doom). Synonymem je také doomsurfing.

Život ve světě plném špatných zpráv

Doomscrolling jsme si ilustrovali na situaci s covidem-19, protože ta svého času zajímala většinu z nás. Ne náhodou se tehdy také „doomscroling“ stal slovem roku 2020, alespoň podle Oxfordského anglického slovníku. Nicméně i před pandemií a po ní jsme zažili mnoho jiných událostí, které nás mohly upoutat do závislosti na čtení negativních zpráv na internetu.

Už více než rok teď mediálnímu zájmu dominuje válka, která opět mnoho lidí uvrhla do temnot doomscrollingu. Někteří lidé tak zprávy kontrolují několikrát denně, aby věděli, že jim nic neunikne – mohou mít iracionální obavu, že budou těmi posledními, kdo se dozví o propuknutí třetí světové války.

Doomscrolling je jako závislost na výherních automatech

Doomscrolling zajímá samozřejmě i psychology a vědce, pro naši společnost je to závažný problém. Například psycholožka Dr. Jade Wu ve svém vyjádření pro bbc srovnává doomscrolling k závislosti na výherních automatech. Metaforicky zatáhneme za páku mašiny (aktualizujeme si feed) a doufáme, že se ve vší té temnotě objeví alespoň nějaké dobré zprávy. Přitom ale tušíme, že mnohem pravděpodobněji naskočí další obrazy zkázy a negativity. Psychologické i fyzické efekty jsou podle ní u obou fenoménů velice podobné.

Doomscrolling je zkázou pro psychické i fyzické zdraví

Klinická psycholožka Stepanie J. Wong PhD vysvětluje, že při doomscrolingu se nám vyplavují stresové hormony jako je adrenalin a kortizol. Za běžných okolností nám tyto hormony mají pomocí zvládnout stresovou situaci. Při setkání s predátorem v lese by nás například přiměly provést reakci „útok nebo útěk“. Jenže čtení zpráv na mobilu pochopitelně žádnou takovou reakci nevyvolá, jedinec nic nezmůže se světovými katastrofami.

Výsledek je takový, že při doomscrollingu se stresovým hormonům vystavujeme dlouhodobě. To pak může mít za následek rozvoj dosud skrytých psychických symptomů, případně zhoršení těch stávajících. Psychické potíže pak po čase mohou přerůst i v tělesné problémy – vysoký krevní tlak, obezitu, bolesti hlavy, potíže s trávícím traktem a mnohé další.

Jak přestat s doomscrollingem?

Dosud jsme psali o samých negativních dopadech doomscrollingu. Bohužel to není nijak příjemný fenomén. Pojďme proto na závěr přinést něco pozitivnějšího. S doomscrollingem se dá totiž skoncovat, stejně jako s každou jinou závislostí. Zde je pár rad.

Omezte sociální a zpravodajská média

Spousta lidí nečte zprávy jen na zpravodajských webech, ale především na sociálních sítích. Algoritmy Facebooku, Instagramu, Twitteru i Tik Toku vám velice ochotně naservírují kvanta negativních zpráv, pokud o ně projevíte zájem. Pokud nemáte odvahu si rovnou smazat účet, zkuste délku jejich užívání zkrátit na minimum, například nastavením časového limitu. Případně existují i speciální appky, díky kterým můžete omezit svůj čas na vybraných webech.

Najděte si offline zálibu

Doomscrolling bývá problematický zejména v tom, že se z něj stává pevně zakotvený zvyk. Pro někoho to je forma prokrastinace, jiný zase může během celého dne neustále kontrolovat, jestli mu zrovna neunikají nějaké důležité informace ze světového dění (tzv. FOMO) a někdo automaticky sáhne po mobilu kdykoli se začne nudit. Nějaká záliba mimo dosah mobilu či počítače zaměstná vaši mysl a také uvolní nahromaděný stres. Může to být čtení knih, hra na hudební nástroj, hraní deskovek nebo třeba jen projížďka na kole.

Dívejte se i po pozitivních zprávách

Častým „příznakem“ při doomscrollingu je iluze, že svět je pouze negativním temným místem. Přitom nám média servírují nekonečný příval takovýchto zpráv mimo jiné i pro to, že mají mnohem větší čtenost. Čím katastrofičtěji znějící titulek, tím více čtenářů. Zkuste se aktivně poohlédnout po dobrých zprávách a neztrácejte víru v lidstvo. Za každou katastrofickou zprávu si naordinujte nějaké dobrou.

Setkejte se s přáteli naživo

Pro mnohé to může znít banálně, ale v dnešní době to rozhodně není nic samozřejmého, alespoň mezi mladými. Ne náhodou mnoho lidí upadlo do spárů doomscrollingu i kvůli vynucené sociální izolaci během pandemie. Posezení s přáteli nebo rodinou vás přitom může z přemítání o katastrofických scénářích přinést zpátky na pevnou zem.

Zdroje: bbc.com, endocrineweb.com, webmd.com, choosingtherapy.com