Temnota, úzké chodby, blikající zářivky, napětí a strach z nepoznaného, který dal by se krájet. S přibývajícími kroky v potemnělých koridorech začínáme tušit, že tato cesta nebude procházkou růžovým sadem. Zvláště pak, když se z temnoty vynoří první démon, který nás oblaží sprškou ohnivých fireballů a zajistí tak našemu křečovitě sevřenému svěrači prvotní uvolnění.
Takto by se daly popsat unikátní zážitky hráče let devadesátých při spuštění hry, která změnila herní svět do 3D podoby, hry s magickým názvem DOOM. Proč se vlastně dnes vracíme v čase a otevíráme víka hrobů her dávno zaniklých? Odpověď je prostá – krom zásadní 3D změny, kterou hra přinesla, byla skvěle hratelná a neuvěřitelně chytlavá. A to je věc, která i v dnešní době, kdy jsme zahrnováni tisíci her různé (někdy i hrůzné) kvality, malým zázrakem.
Pro mladší z vás musím připomenout pár fakt: DOOM byla první opravdovou hrou z 3D pohledu, tedy z pohledu vlastní osoby, ve které jsme eliminovali stáda pekelných příšer ukrývajících se v zákoutí opuštěné vesmírné základny. Pravda, její předchůdce Wolfenstein 3D, si do vínku dala také přívlastek 3D, nicméně byla ve skutečnosti vektorová.
Samotná eliminace pekelníků probíhala za aktivní účasti celého arsenálu zbraní od motorové pily, přes dvojhlavňovou brokovnici až po BFG, což byla zkratka pro ultimátní Big Fucking Gun. Démoni byli pěkně rostlí, každý měl svůj signifikantní způsob boje a popravdě – někteří byli zvláště tuzí. Hra se skládala ze tří nezávislých epizod, v nichž se ukrývalo 32 šťavnatých úrovní, jejichž jediným cílem bylo projít je bez ztráty květinky, čili se zdravou kůží.
Nelze se nezmínit o autorech této spektakulární podívané – byli to bratři Carmackové spolu s designérem Johnem Romerem a týmem dalších lidí, kteří dokázali svou vizi dotáhnout do úspěšného konce a kteří dokázali nabyté zkušenosti zúročit v dalších projektech (Quake trilogie apod.). DOOM se stal díky svému revolučnímu pojetí objektem migrace na nové herní platformy (konzole aj.), zatímco přiložený editor nových úrovní pomohl velké herní komunitě vytvořit tisíce nových levelů, mnohdy i lahůdkových.
DOOM však nebyl jen hrou pro jednoho hráče, byl jedním z prvních opravdu funkčních multiplayerových 3D kousků, které kdy byly objeveny právě pro tento svět. Je zajímavé, že i dnes existují komunity hráčů, kteří se schází na nostalgických turnajích, ba dokonce existují vývojáři, kteří DOOM portují na nově vznikající platformy. Například na našem serveru FreeBee.cz lze najít prima hratelnou konverzi staré střílečky ve Flash formátu.
Existuje mnoho názorů na to, jaká tato gameska byla, co ve své době znamenala a jakým se stala milníkem ve vývoji 3D her. Na čem se ovšem téměř všichni shodneme, je fakt, že přišla ve správný čas a na správné místo. Na tento svět.