Poutavý komiks s neuvěřitelně odpuzující obálkou. Pokud máte rádi takové věci jako Frankenstein, Indiana Jones, Tintin či Liga výjimečných, nebojte se obálky, která nabádá k tomu, že tohle je četba pro děti. I když je to komiks, který by mohly číst i ony, více ho ocení vyspělejší čtenář, který má pro pochopení narážek už něco načteno a nastudováno.
Komiks Neobyčejná dobrodružství Adély Blanc-Sec je i přes svůj odpudivý název a ještě děsnější obálku čtivo, které potěší jak někoho, kdo si chce užít lehký dobrodružný příběh, tak i toho, kdo by rád nějaké trochu těžší věci. Vše záleží jen na tom, jak na tohle dílo čtenáři budou nahlížet.
Smíšení tělních tekutin umělců
Výtvarná stránka díla se velmi vydařila. Sám autor komiksu Jacques Tardi se nijak nesnaží popírat svůj obdiv k Hergému, tvůrci Tintina. Je zde tak vidět jistý vliv Hergého minimalistické ligne claire, čisté linky oproštěné od jakýchkoliv detailů. Linky zaměřující se především na to, aby dobře vedla čtenářovu pozornost a nijak nerušila. Ale to už by se Tardimu nelíbilo, a tak jeho kresba vypadá trochu jinak. Trochu propracovaněji.
Kresba je takovým výplodem soulože Hergého a Kevina O’Neilla, výtvarníka Ligy výjimečných. Když si člověk spojí styly těchto dvou nadaných mužů, vyplave právě výtvarná stránka této knihy.
Weird Al & Nick Cave za mlada
Právě dobovost je dalším klíčovým bodem Neobyčejných dobrodružství. Vzhledem k tomu, že se příběh odehrává v Paříži, v prvním desetiletí dvacátého století, není zachycení hlavního města Francie zrovna snadným úkolem. Ale Tardi zvládl tento úkol díky studiu reálií a zájmu o historii bravurně. Zpracováno se vyvedlo velmi realisticky. A se stejnou precizností jsou do příběhu přidány dobové reálie. Ale autor naštěstí nezabředl do nudného realismu, to slouží jen k větší uvěřitelnosti a osobitosti příběhu.
Navíc jsou zde skvěle vykresleny i postavy. A to jak po scénáristické, tak po výtvarné stránce. Na scénáristické rovině je vystihnuta uvěřitelná psychika, přičemž žádná z postav není totální klaďas, jsou to spíše takové postavy z westernu čekající na to, aby někomu mohli zapíchnout nůž do zad. Kresebně jsou v pořádku a dokonce vykresleny tak, že připomínají některé nynější slavné osobnosti. Některé z postav tak vypadají například jako Nick Cave či jako Weird Al Yankovic, což je ale vzhledem k roku vzniku této knihy nemožné.
Vymítač Indiana Jonese
Scénář připomíná něco mezi Indianem Jonesem, Ligou výjimečných a Rexem Mundim. Mísí se zde klasické rodokapsové dobrodružné příběhy s mystifikačními teoriemi. Avšak scénář má svá silná i svá slabá místa. Důkazem jest scénář první knihy, který za moc nestojí. Především oproti scénáři druhé knihy působí jen jako jakýsi nakažený poševní výtok. První kniha by i mezi již zmiňovanými rodokapsy působila podprůměrně. Je to jen nepovedený dobrodružný příběh. Ale svému účelu poslouží a seznámí nás s (ne)hrdiny, takže máme větší možnost užít si druhou knihu, která patří mezi to nejlepší, co v sérii Adéliných dobrodružství vyšlo.
Z druhé knihy je cítit ovlivnění Lovecraftem a Vymítačem ďábla. Souhlasí i hutná atmosféra, která člověku nedá vydechnout a povedeně se přelévá do humorných situací. Lehký odřezek této atmosféry je cítit ještě v třetí knize, která je pro změnu inspirována Frankensteinem.
Dalším záporem je hrůzostrašná obálka komiksu, doufejme, že pokud vyjde pokračování, bude zvolena obálka méně dětinská. Čímž se vydavatele nesnažím nabádat k tomu, ať tam dají tu Adélu bez oblečení, ale zároveň nevyvracuji, že když je párkrát spoře oděná, sekne jí to.
Název originálu: Adèle Blanc-Sec (Tomes 1, 2 & 3)
Český název: Neobyčejná dobrodružství Adély Blanc-Sec (knihy 1, 2 a 3)
Scénář a kresba: Jacques Tardi
Překlad: Richard Podaný
Počet stran: 144
Vazba: vázaná v pevných deskách
Rozměry: 210 x 300 mm
Vydal: Albatros Plus, Havlíčkův Brod 2010
Doporučená cena: 349 Kč
Hodnocení: **** (80 %)