2 fotky 
Na přelomu listopadu a prosince navštíví Prahu francouzský spisovatel Pierre Lemaitre. Představí české vydání románu Na shledanou tam nahoře, za který obdržel v roce 2013 nejprestižnější francouzské literární ocenění, Goncourtovu cenu.
Pierre Lemaitre představí české vydání románu Na shledanou tam nahoře. Zdroj: Nakladatelství Odeon
Do Prahy Pierre Lemaitre přiletí 30. listopadu dopoledne a svůj pobyt zakončí 2. prosince ve večerních hodinách. S českými čtenáři a čtenářkami se setká 1. prosince od 18 hodin během literárního večera v kavárně Francouzského institutu v Praze.
Pierre Lemaitre se narodil roku 1951 v Paříži. Je autorem úspěšné série thrillerů s postavou detektiva Verhoevena, která mu přinesla několik žánrových ocenění. Kromě toho publikoval tři romány. Poslední z nich Na shledanou tam nahoře jej vynesl do nejvyšších pater světové literatury. V listopadu loňského roku za něj získal nejvýznamnějšího francouzského literárního ocenění, Goncourtovu cenu.
Sám Pierre Lemaitre přiznává, že mu Goncourtova cena změnila život. Román Na shledanou tam nahoře vychází ve třiceti zemích světa a celosvětově se ho prodalo přes jeden milion výtisků. V češtině jej v překladu Tomáše Havla vydává nakladatelství Odeon, které publikovalo také několik dříve oceněných děl.
Příběh ztracené generace
Lemaitre vypráví příběh ztracené generace, která prošla utrpením první světové války, konfliktu, od jehož vypuknutí letos uplynulo sto let. Román sleduje dvě dějové linie: na jedné straně Alberta s Édouardem, kteří – jako mnoho dalších demobilizovaných – živoří po válce na hranici přežití.
Protagonistou druhého příběh je Henri d’Aulnay-Pradelle, bezskrupulózní podnikatel, který svůj majetek získal díky zmanipulovaným státním zakázkám na vybudování rozsáhlých nekropolí padlých vojáků.
Lemaitre říká, že „Na shledanou tam nahoře napsal jako detektivní román, ale s velkým pocitem svobody. Myslím si, že je to synergie mezi tématem, 20. stoletím ve Francii, a tímto stylem psaní vycházejícím z detektivního žánru, co přitahuje veškerou pozornost.“, dodává Lemaitre.
Podle Tomáše Havla, překladatele románu, vyniká Lemaitrova kniha řemeslným zpracováním a aktuálností. „Pierre Lemaitre plně využil možností literárních prostředků z žánrové oblasti thrilleru, které perfektně ovládá, navíc k věčnému souboji dobra a zla nenásilně přidal etický rozměr, živé, neschematické figury a nadčasová témata, která lze zevšeobecnit a přenést i na dnešní dobu,“ říká Havel.
Název díla si Pierre Lemaitre vypůjčil z dopisu na rozloučenou Jeana Blancharda, zastřeleného pro výstrahu spolu s pěti dalšími vylosovanými druhy 4. prosince 1914 u vesnice Vingré. Popravení byli roku 1921 rehabilitováni. Jak Pierre Lemaitre uvádí v závěru románu, „jeho myšlenky patří padlým všech národností v letech 1914–1918.“
Goncourtova cena je nejvýznamnější francouzské literární ocenění. Vznikla na základě závěti spisovatele, literárního kritika a nakladatele Edmonda de Goncourta, v níž ustanovil zřízení desetičlenné akademie (l’Académie Goncourt), která od roku 1903 každoročně vybírá nejvýznamnější román francouzské literatury. Cenu vyhlašují členové akademie po skončení oběda v pařížské restauraci Drouant, kde doživotně vlastní příbor.
Hodnotící porota pracuje ve složení devíti spisovatelů a jednoho recenzenta. Každý literát může cenu získat pouze jednou za život. Jedinou výjimkou je autor Romain Gary, který ocenění obdržel za knihu Les Racines du ciel (1956) a podruhé pod pseudonymem Émile Ajar za La Vie devant soi (1975). Finanční odměna je zanedbatelná. Činí pouhých 10 euro. Přesto díky prestiži ocenění zajišťuje laureátovi značné zvýšení prodeje jeho děl a vydání v mnoha zemích.
