4 fotky 
2. ročník festivalu Divadelní svět Brno byl slavnostně zahájen v sobotu 28. května v Městském divadle Brno opravdu neobvyklým a ojedinělým projektem brněnských divadel a promítáním dokumentu o patronovi letošního ročníku, Peteru Brookovi.
Národní divadlo Brno předvedlo shakespearovskou zkratku Za vším vězí kočička? Zdroj: archiv Divadelního světa Brno
Ačkoli začal festival již v pátek 27. května rozpustilou Kejklířskou nocí, slavnostní zahajovací večer proběhl až následující den. Nepříznivé počasí bohužel překazilo původní plány organizátorů uspořádat tuto ceremonii na nádvoří hradu Špilberk a zahnalo herce i diváky na Činoherní scénu Městského divadla Brno. Škoda, protože jsem se opravdu těšila na nevšední scénu a atmosféru otevřeného alžbětinského divadla.
Sedm různých divadel na jednom jevišti
Přesun na činoherní scénu sice ubral večeru na starobylém alžbětinském rázu, ale i tak si zachoval punc jedinečnosti a neopakovatelnosti. A co že bylo tak neobvyklé? Už jste někdy viděli na jednom pódiu, v rámci jedné jediné inscenace, pod taktovkou jednoho režiséra, sedm různých brněnských divadelních souborů? Díky festivalu se konkurenční divadla spojila a vzdala hold Shakespearovi a divadlu samotnému.
Hra Sen noci shakespearovské je tedy jakousi koláží, sestavenou z deseti osmiminutových výstupů jednotlivých divadelních spolků. Každý soubor si v předběžném draftu vylosoval tři z osmatřiceti Shakespearových her a podle vlastního uvážení jednu, dvě anebo všechny tři převedl do jemu odpovídající formy a stylu. Jednotlivé výstupy oddělovaly alžbětinské písně, zpívané sólisty opery Národního divadla Brno za doprovodu orchestru Městského divadla Brno.
Nádherné kostýmy Divadla Radost v zábavném Jak se vám líbí kupec benátský?
Za osm minut se toho ze Shakespeara opravdu moc předvést nedá. Spíše než parafrázování, shrnutí stěžejních částí děje nebo hlavních myšlenek odkazu nejslavnějšího dramatika všech dob, shledávám v této hře důležitější význam: pro mě byl Sen noci shakespearovské řezem skrze brněnské divadlo, jakýmsi průnikem, který umožňuje rychlé, ale přesto detailní obeznámení se s jednotlivými scénami, s jejich chápáním a procítěním divadla a vztahu k němu.
Při sledování této inscenace jsem si skutečně uvědomila, jak moc je brněnská divadelní scéna různorodá a bohatá. Národní divadlo soustředící se spíše na klasické provedení hry. BURANTEATR a Městské divadlo opírající se především o humor a nadsázku. Svěží a hravé Divadlo Polárka, loutkové Divadlo Radost zaměřující se na detail a půvabné kostýmy. Experimentální až absurdní Divadelní fakulta JAMU. Zádumčivá a ironická Husa na provázku či tísnivé a sarkastické HaDivadlo.
Ponurá atmosféra Bláznů na provázku v podání Divadla Husa na provázku
Po rozmanité a poněkud nesourodé inscenaci Sen noci shakespearovské, jejíž režie se ujal Stano Slovák (režisér Městského divadla Brno), následoval proslov ředitelky festivalu Sylvie Pospíšilové, primátora města Brna Romana Onderky a ředitele CEDu Petra Oslzlého. Jejich projev završil videopozdrav, který pro festival natočil sám Peter Brook, jemuž byl věnován závěr slavnostního večera, a to ve formě intimního dokumentu o něm samotném.
