6 fotek 
Inscenace 32 hodin mezi psem a vlkem je adaptací stejnojmenné knihy Jana Tichého. V osmdesáti minutách se před vámi odehraje krutá událost června roku 1945, která měla za následek devět mrtvých Němců na náměstí v Boru u České Lípy. Činoherní studio Ústí nad Labem vytvořilo mrazivě působivou rekonstrukci …
Koncem druhé světové války, v létě 1945, zavládl v několika českým městech divoký odsun Němců. Popravy, které měly za následek stovky mrtvých mužů, žen a dětí, byly hlavní výstrahou Němcům, aby dobrovolně opustili česká města a odešli do vůdcovy říše. Jan Tichý vyslechl několik pozůstalých svědků události a na základě těchto informací vytvořil propletený příběh reálných i fiktivních postav.
Hans, Petr, Willy a Marta – děti na hranici dospělosti, které po válce doufají v nový začátek a naději přinášející mír a klid do jejich životů. Před neštěstím se všichni zabývají svými vlastními zájmy. Hans, syn primáře, se rozhoduje, co bude studovat. Po vzoru otce být doktorem však nechce, protože nemá rád krev a mnohem více jej zajímá stavitelství.
Mladý Petr, který se poprvé v životě zamiluje do dívky Heide, narukuje do obnovené Československé armády. Marta, poštovní úřednice, má plno starostí se svatbou své kamarádky Marie, Němky, která si bere Čecha, a Willy, ten prožívá nevinnou dětskou lásku s malou Grétkou. Všechny tyto postavy jsou konfrontovány s realitou krutého dne, kdy každý bojuje s jiným osudem a ztrátou ideálů.
Kniha versus divadlo
Po skončení divadelního představení ústeckého činoherního studia jsem seděla v naprostém tichu, které trvalo několik vteřin, než se diváci vzpamatovali a začali tleskat. Tato hra ve vás zanechá zvláštní dojem, je téměř nepopsatelný a hlavně velmi subjektivní. Druhý den jsem si knihu pana Tichého vypůjčila v knihovně a pilně prostudovala. Důvodem bylo silné téma, které se na divadle málokdy vidí a vzbuzuje respekt vůči dramaturgii Vladimíra Čepka i režii Filipa Nuckollse, protože měli odvahu vypustit takové téma na jeviště.
2. června 1945 bylo zastřeleno před radnicí osm obyvatel Nového Boru, Sloupu a Janova
Dějová linie obou ztvárnění (kniha i divadlo) je zcela rozdílná, ale přitom velmi srovnatelná. Tichý popisuje děj jednoduše a jasně očima čtyř postav, které se na jevišti pohybují jednotlivě ve svém prostředí, ale také se kříží s prostředím ostatních postav. Vzájemně na sebe nenavazující monology postupně vytváření dojem děje, který se zde však nekoná. Pomocí rekvizit, šatů a obleků na hácích, které symbolizují týrané a popravené oběti nesmyslné pomsty, se pracuje s fantazií diváka. Mrazivé ticho v sále signalizuje úctu k události tak dávné, ale přesto tak citlivé.
Herecký záchranný kruh
32 hodin mezi psem a vlkem je hrou nejen téměř postrádající děj, plnou melancholie až místy nevyhnutelné deprese, ale také možnou variantou, jak si na ní herecky zlámat vaz. Ústeckému divadlu se však tato černá vidina nestala. Možnosti zdejších herců jsou omračující a celé představení stojí na jejich osobitosti a kreativitě.
Willi (Jiří Maryško), Hans (Jan Plouhar), Marta (Nataša Gáčová)
Bez takových hereckých charakterů jakými jsou Nataša Gáčová (Marta), Kryštof Rímský (Petr), Jan Plouhar (Hans) a především Jiří Maryško (Willi) by představení bylo jen marným pokusem o dramatizaci knihy, která zdánlivě zdramatizovatelná vůbec není. Přeměna herců ze svých postav do vedlejších, neznámých, které doplňují hranou situaci a zase transformace zpět do svého hraného těla, je fascinující, i když pro diváka místy lehce matoucí.
Mainstream za žádnou cenu
Divadelní návštěvníky můžeme rozdělit do několika skupin. Jsou takoví, kteří se jdou do divadla pobavit, uvolnit a odreagovat. Pro tyto diváky hra není určena. 32 hodin mezi psem a vlkem je náročné divadelní představení nejen díky svému tématu, ale hlavně díky svému zpracování. Neustále se musíte soustředit co kdo říká, proč to říká, abyste vše mohli uchopit a vytvořit si ucelený obraz o osudech jednotlivých postav i celého města, které se změnilo za jeden jediný den.
Doporučuji především divákům, kteří znají samotnou knihu, protože je divadelní dvojče překvapí svou originalitou v jednotlivých detailech Tichého vyprávění. Pokud knihu neznáte, nemusíte se bát, že byste děj nepochytili a byli mimo. Inscenaci doporučuji především po herecké stránce, ale také pro nezvyklost samotné choreografie jednotlivých mikropříběhů, které vyústí do jednotného obrazu.
32 hodin mezi psem a vlkem
Činoherní studio Ústí nad Labem
Režie: Filip Nuckolls
Hrají: Kryštof Rímský, Jan Plouhar, Jiří Maryško a Nataša Gáčová, Matúš Bukovčan
Hodnocení: 4****
Další představení: více na www.cinoherak.cz
