5 fotek 
„No co, držím sice dietu, ale pro jednou se to nezblázní,“ říkáte si, když procházíte kolem cukrárny. Ano, všechny chceme zhubnout, ale co když u někoho může mít jeden malý dortík fatální následky? Řeč není o hubnutí, ale o cukrovce.
Cukrovka je poruchou metabolismu, kdy nedochází ke správné přeměně látek v organismu na energii. Tělo diabetika nedokáže přeměnit cukr v krvi (glukózu) na energii nebo ho nedokáže správně zpracovat.
Inzulín je hormon tvořený β-buňkami slinivky břišní, který má na starosti přesun glukózy do buněk, které dodávají organismu potřebnou energii. Glukóza, která se nepřeměnila na energii, se v krvi hromadí a díky tomu nedochází ani ke správnému využití ostatních živin.
MUDr. Weiss z 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze říká: „Cukrovka je narušení regulace látkové přeměny cukru, ale i bílkovin a tuků. Jsou zde vlivy dědičné, imunitní i výživy.“ Nedá se úplně vyléčit, ale léčbou se dají tlumit nežádoucí účinky nemoci.
Cukrovkou 1. typu trpí asi 7% populace
Nemocným cukrovkou 1. typu se netvoří inzulín vůbec. Cukrovka se u nich objeví většinou už v dětství nebo v období dospívání. Ojediněle se může objevit i kolem 30 roku, té se pak říká LADA a probíhá pomaleji. Většinou se objeví u lidí, kteří k tomu mají genetické předpoklady.
Ale může vzniknout i důsledkem infekce. Tělo pak po zničení cizorodých buněk začne napadat své vlastní β-buňky. Cukrovka se pak většinou projeví až v době, kdy už je zničeno 90% buněk produkujících inzulín.
Průběh pak bývá dramatický – rychlý úbytek hmotnosti, nechutenství nebo naopak nadměrný příjem potravy, zvracení, velká žízeň, únava, časté močení. Pokud pacient včas nerozpozná, že se jedná o cukrovku, přidají se bolesti břicha, v extrémních případech může upadnout do bezvědomí. Protože v těle nezbyl žádný inzulín, musí se dodávat celoživotně injekčně.
Petra (29) trpí cukrovkou 1. typu už od dětství. V jejich rodině přitom nikdo cukrovku neměl. Že má cukrovku zjistila přibližně ve čtyřech letech: „Moc si toho nepamatuju, jen vím, že jsem jela sanitkou, táta mě vzal k doktorovi a ten mě poslal do nemocnice. Pak jsem si musela začít píchat injekce a chodit na kontroly. Projevovalo se to tím, že jsem byla unavená, hubla jsem, měla jsem často žízeň a často jsem chodila na záchod.“ Žádné zvláštní problémy s tím neměla, než se dostala do puberty. „V pubertě jsem si připadala trochu jiná než ostatní děti a dávala jsem to za vinu tomu, že jsem nemocná.“
Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz
Doby se změnily
Jsou pryč ty časy, kdy jsme znali jen to, že diabetici si musí každý den píchat injekce s inzulínem. „Když jsem byla malá, vařili jsme moč kvůli obsahu glukózy a vyvařovali kovové jehly. Byla to hrůza,“ vzpomíná Petra. „Dnes mám k dispozici inzulínovou pumpu, glukometr, navštívila jsem i některé edukační programy pro diabetiky, existují inzulínová pera a hodně druhů inzulínů. Doktoři můžou každému nabídnout odpovídající léčbu,“ dodává.
Cukrovkou 2. typu trpí většina diabetiků
Objevuje se ve středním věku, u starších osob a u osob s nadváhou nebo obezitou. Tito pacienti mívají buď správné množství inzulínu, nebo dokonce přebytek. Ovšem tělo ho neumí správně využívat. Dochází ke špatné citlivosti tkání na inzulín nebo ke špatnému uvolňování inzulínu ze slinivky. Protože nástup nemoci není tak náhlý, rozpozná se většinou až v době, kdy má pacient nějaké potíže.
Genetické předpoklady sice hrají určitou roli, ale může se vyskytnout u lidí s vysokým tlakem, vysokou hladinou kyseliny močové v krvi nebo vysokým cholesterolem. Nepravidelná strava, stres, únava, rozmazané vidění, suchá a svědivá kůže, špatné hojení ran, málo pohybu, to všechno může vypovídat o tomto onemocnění.
Zatímco diabetici s cukrovkou 1. Typu musí celoživotně brát inzulín, u cukrovky 2. typu někdy stačí jen úprava stravování, více pohybu nebo změna životního stylu. Pokud to nestačí, pacienti užívají tablety na zlepšení citlivosti tkání na inzulín nebo tablety, které podporují jeho uvolňování.
Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz
3-5% žen postihla cukrovka v období těhotenství
V těhotenství placenta produkuje hormony, které jsou důležité pro jeho správný průběh. Tyto hormony působí opačně než inzulín a navíc nároky matky a plodu jsou zvýšené. Tím dochází ke zvýšení hladiny cukru v krvi matky i plodu. Plod pak roste rychleji, což komplikuje porod a musí se rodit císařským řezem.
Dítě si po porodu špatně zvyká, může mít novorozeneckou žloutenku a později u něj hrozí vznik cukrovky. Těhotenskou cukrovkou jsou ohrožené převážně ženy ve věku nad 30 let, které mají přímé příbuzné trpící cukrovkou, jsou obézní, mají zvýšenou hladinu cukru v moči už na počátku těhotenství nebo mají za sebou potrat nebo porod mrtvého plodu.
Pokud se vyskytne těhotenská cukrovka u rodičky, je důležité v první řadě upravit stravování a pravidelně si měřit glykémii. Inzulín se podává až v případě, že se nedaří regulovat množství cukrů v krvi změnou jídelníčku. Stav matky se většinou po porodu vrátí do normálu, ale žena by přesto měla být sledována lékařem.
Petra si zjišťovala, co je potřeba sledovat u diabetika, kdyby chtěla otěhotnět a jaký vliv by mohla mít cukrovka na dítě: „Doktor říkal, že během těhotenství musím mít vyrovnané glykémie pokud možno jako u zdravého člověka. Dědičnost cukrovky u dětí je o něco vyšší, když matka je diabetička než kdyby mělo oba zdravé rodiče. Pokud mají oba rodiče cukrovku, je dědičnost asi 30%, což už je hodně.“
Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz
Dieta a pohyb jsou základem léčby
Pokud lékař zjistí, že máte cukrovku, budete muset pravidelně jíst a dodržovat diabetickou dietu. Dostanete tabulky s obsahem sacharidů v potravinách. K dietě by se měl přidat i pohyb. Když toto nestačí, musí se podávat inzulín.
To potvrzuje i Petra: „Musím pravidelně jíst, musím umět odhadnout kolik sacharidů je v každém jídle, kontrolovat si glykémii, měla bych pravidelně sportovat a nesmím pít alkohol.“
Zvlášť opatrné by měly být rodičky, které musí být sledované doktorem v průběhu celého těhotenství, aby se včas odhalil zrychlený růst plodu. U některých rodiček, které prodělaly těhotenskou cukrovku, se může objevit cukrovka 2. typu po dalších 15-20 letech. Zabránit tomu můžete zdravým stravováním, pohybem a snahou udržet si normální hmotnost.
MUDr.Weiss říká: „Dieta patří mezi základní pilíře léčby a nelze ji v žádném případě podceňovat. Část pacientů se domnívá, že pokud jsou léčeni např. tabletami, inzulínem apod., že dieta se jich netýká. Jejich názor je ale zcela nesprávný. Pokud pacient dietu nedrží, může být léčen i těmi „nejdražšími léky“, ale výsledek je neuspokojivý.“
Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz
Sledujte informace na obalech
U cukrovky 1. typu se kromě diety musí dodržovat dávky inzulínu a tělesná aktivita. Inzulín je většinou podáván před každým jídlem a na noc injekčně. Jídelníček se moc neliší od jídelníčku zdravých lidí, jen jídla musí být rozdělena do několika menších porcí. Měli by se vyvarovat slazených marmelád, kompotů a cukrovinek.
Protože cukrovka 2. typu je většinou vyvolána obezitou, je potřeba nejdříve snížit hmotnost. Tím se sníží i příznaky cukrovky a klesne hladina cukrů v krvi. Lidé s cukrovkou 2. typu by měli omezit přísun sacharidů, včetně pečiva a příloh, a tuků, včetně mléčného tuku a tuku v uzeninách. Důležité je zvýšit přísun zeleniny a vlákniny. Maso smí konzumovat pouze rybí a drůbeží.
Oproti tomu vhodné jsou potraviny slazené aspartamem. Přestože některé potraviny jsou slazené umělými sladidly nebo fruktózou, obsahují velké množství tuku, a proto je nutné číst informace na obalech produktů.
