Deprese je nemoc. Fakt, který v dnešní době opakovaně slýcháme ze všech stran. Fakt, kterému většinou nevěnujeme pozornost. Fakt, kterému – bohužel – někteří z nás nevěří. Fakt, který bude několikrát zopakován i v následujícím článku, jenž se pokusí stručně vysvětlit, co je to deprese, čím je způsobena, jak se léčí a jak můžeme nemocnému pomoci.
Špatná nálada ještě není deprese, Foto: Tereza Ticháčková, Topzine.cz
Všichni jsme někdy zažili stav, kdy nám nebylo dobře a vše vypadalo černě. Občas se stává, že lidé takové situace pojmenovávají slovem depka, někdy použijí i výraz deprese. Ve skutečnosti ale o depresi rozhodně nejde. Ján Praško, významný český psychiatr a psychoterapeut, říká:
„Lidé si často neuvědomují, jak hluboce se mýlí, když o nárazově špatné náladě hovoří jako o depresi. Takoví lidé si těžko uvědomují, co deprese je. Třešničkou na dortu je, pokud zlehčují utrpení ostatních (pacientů s depresí, pozn. red.), protože se domnívají, že o něm něco vědí a že si jím údajně prošli. Rady a zkušenosti od těchto lidí nemají pro člověka trpícího depresí naprosto žádnou váhu.“
Deprese je závažné psychické onemocnění, které se řadí mezi poruchy nálady (afektivní poruchy). Nejedná se o špatnou náladu, melancholii ani o smutek.
Jak vzniká deprese
Přesnou příčinu vzniku deprese dosud neznáme. Víme pouze o některých faktorech, které se mohou na vzniku deprese podílet.
Odborníci předpokládají, že hlavní příčinou je nedostatek některých neurotransmiterů (chemických sloučenin, pomocí nichž se předává signál z jedné nervové buňky na druhou) v mozku, konkrétně serotoninu, noradrenalinu a také dopaminu.
Svou roli hraje rovněž genetika (riziko onemocnění je vyšší, pokud se deprese vyskytuje u příbuzného), dlouhodobý stres, trauma (například úmrtí blízkého, rozvod), typ osobnosti, výchova v rodině (především nadměrné nároky a kritika ze strany rodičů), týrání či zneužívání v dětství, problémy se vztahy k jiným lidem.
Deprese může být způsobena onemocněním či poškozením mozku, poruchou činnosti žláz s vnitřní sekrecí (kupříkladu snížená funkce štítné žlázy) či léky (samozřejmě včetně těch, které spadají do škatulky drog).
Foto: Martin Koubek, Topzine.cz
Hlavními příznaky deprese jsou pocity beznaděje a zoufalství, hluboký smutek, oslabení vůle, úzkosti a obavy, snížené sebevědomí, pocity viny a výčitky. Nemocný ztrácí schopnost radovat se, a to i z věcí, které jej dříve těšily.
Jak se deprese projevuje?
Je unavený (energii mu nepřináší ani spánek), nedbá o sebe, o svou práci, přátele i rodinu. Ztrácí chuť k jídlu (nebo je ta naopak zvýšená), zájem o sexuální život, spánek je narušen. Obvyklé jsou bolesti (především bolesti hlavy, zad, pocit tlaku, tíže a bolesti na hrudi) a zažívací obtíže.
Nebezpečným a častým příznakem jsou myšlenky na sebevraždu. Jsou vyvolány pocity zoufalství, beznaděje a přesvědčením nemocného, že situace nemá řešení. Stále je možné setkat se s názorem, že člověk, který sebevraždou vyhrožuje, ji ve skutečnosti nespáchá. To je mýtus; zmínka pacienta o jeho myšlenkách na ukončení života může být (a bývá) voláním o pomoc, kterému je nutno věnovat pozornost.
Čtěte také: Jak vypadá těhotenská deprese?
Pro diagnostikování deprese je nutné, aby výše uvedené příznaky trvaly déle než dva týdny, a to po každý den a po většinu dne.
Podle závažnosti onemocnění rozlišujeme tři typy. Mírnou depresi charakterizuje pokles nálady a ztráta radosti, ale nemocný je schopný s určitým přemáháním pokračovat ve svém běžném životě, zvládá obvyklé denní aktivity. Při střední depresi má jedinec výraznější problémy s denními aktivitami.
Těžká forma deprese se projevuje pocity beznaděje, hlubokým poklesem sebevědomí, přesvědčením o vlastní vině (a hrozícím neštěstí, které přijde jako trest za pacientovo provinění), naprostým nezájmem o okolí, odmítáním jídla, výraznou ztrátou energie a v neposledním řadě myšlenkami na sebevraždu, která se jeví jako jediné řešení.
Deprese, sebevražda, Foto: Martin Koubek, Topzine.cz
Základním předpokladem úspěšné léčby jakéhokoli onemocnění je správná diagnóza. To může být v případě deprese problém, obzvlášť proto, že pacient si příznaky vykládá jako slabost a osobní selhání.
Čtěte také: Víme, jak zvládat deprese.
Ve většině případů postačí ambulantní léčba. Při těžké depresi je někdy vhodná (a občas nutná) hospitalizace, a to především kvůli hrozícímu nebezpečí sebevraždy.
Alternativou klasické léčby (či jejím doplňkem) je například fototerapie (léčba jasným světlem) či elektrokonvulzivní terapie (známá pod zavádějícím pojmem elektrošoky). Je důležité vědět, že deprese se až u poloviny pacientů i po úspěšném vyléčení opakuje. V tom případě je nutný dlouhodobý dohled psychiatra, který příznaky nastupující depresivní epizody včas rozpozná a zabrání dalšímu rozvoji nemoci.
