Dejvické divadlo oslavilo dvacet let existence. Prošlo vývojem od alternativního studentského spolku až k divadelnímu souboru, jenž se skládá ze zvučných hereckých jmen. Dejvické divadlo startuje další dekádu své existence několika premiérami v příštím roce.
Úspěšných dvacet let na scéně. Dejvické divadlo má co slavit. Zdroj: dejvickedivadlo.cz
V roce 1992, přesněji 14. října, uvedl studentský soubor alternativní a loutkové tvorby pražské DAMU inscenaci Johanes doktor Faust. Pod taktovkou Jana Borny, který se stal v roce 1993 uměleckým šéfem Dejvického divadla, působil tento soubor ještě čtyři další roky.
Ve stejném roce se Dejvickému divadlu podařilo získat statut profesionálního divadla od Ministerstva kultury. První studentský soubor nebyl jediným, kdo se na vývoji profilu divadla podílel. Po čtyřech letech se celý herecký ansámbl i s Janem Bornou přestěhoval do Divadla v Dlouhé. Nový umělecký šéf a režisér Miroslav Krobot opět vsadil na studenty pražské DAMU.
Bratři Karamazovi a hlavní hvězdy inscenace Martin Myšička a Ivan Trojan
Po začátcích s absolventskými představeními se soubor změnil. Repertoár divadla postupně doplňovaly inscenace od známých domácích a zahraničních autorů a do souboru přibývali herci zvučných jmen. Jednou z nejvýraznějších hereckých osobností je v současnosti Ivan Trojan. Za roli v Gogolově hře Revizor si vysloužil nominaci na Cenu Thálie.
Za hlavní roli v adaptaci Gončarova románu Oblomov už Trojan Cenu Thálie slavnostně převzal. Thálie však není jediné ocenění, které Dejvické divadlo stačilo za dvacetiletou existenci nasbírat. Miroslav Krobot za roli Otce v Příbězích obyčejného šílenství dostal Cenu Alfréda Radoka 2001 za Talent roku. V roce 2011 si připsalo Dejvické divadlo na konto čtvrtého Radoka za Divadlo roku. V ten samý rok získala inscenace Muž bez minulosti hned dvě Radokova ocenění, a to za nejlepší inscenaci a David Novotný za mužský herecký výkon.
Oblomov v Trojanově podání si zasloužil Cenu Thálie
U příležitosti oslav 20. výročí pořádalo Dejvické divadlo výstavu a vydalo fotoalbum monitorující dvě dekády působení na české scéně. Do dalšího roku vstupuje divadlo se zajímavými premiérami. Hned 1. prosince se představí třetí hra Petra Zelenky, napsaná přímo pro Dejvické divadlo, Dabing Street. Půjde o komedii v Zelenkově specifickém podání týkající se dabingové společnosti.
V současnosti se hraje:
Brian (a. Miroslav Krobot, r. Miroslav Krobot)
Ucpanej systém (a. Irvine Welsh, r. Michal Vajdička)
Wanted Welzl (a. Karel František Tománek, r. Jiří Havelka)
Dealer’s Choice (a. Patrick Marber, r. Jiří Pokorný)
Modrovous/Suovordom (a. Petra Tejnorová, Karel František Tománek, r. Petra Tejnorová)
Muž bez minulosti (a. Aki Kaurismäki, r. Miroslav Krobot)
39 stupňů (a. John Buchan a Alfred Hitchcock, r. David Ondříček)
Idiot (a. F. M. Dostojevskij / Miroslav Krobot, r. Miroslav Krobot)
Černá díra (a. Doyle Doubt, r. Jiří Havelka)
Spříznění volbou (a. Johann Wolfgang Goethe, r. Jan Antonín Pitínský)
Teremin (a. Petr Zelenka, r. Petr Zelenka)
Oblomov (a. I. A. Gončarov, r. Miroslav Krobot)
Bratři Karamazovi (a. F. M. Dostojevskij, r. Lukáš Hlavica)
Čas radosti, čas veselosti (a. Zuzana Cílová, r. Zuzana Cílová)
Klasické Čechovovo drama Racek, jehož adaptace bude mít premiéru příští rok 21. března, zrežíruje Michal Vajdička. Koncepce hry se nezaměřuje na příběh, ale spíše na vnitřní rozpoložení a charaktery postav. V Rackovi si zahrají Miroslav Krobot, Ivan Trojan nebo Klára Melišková.
Dejvické divadlo dává prostor i autorské spolupráci. Černá díra je toho důkazem
Dejvické divadlo si za svou existenci dokázalo získat pevné místo na pražské kulturní scéně. Je výrazným divadlem díky uměleckému souboru a rozmanitosti repertoáru. Dává prostor jak klasickým literárním hrám, tak původním českým i zahraničním předlohám či sází na autorskou spolupráci. Jako například ve hře Černá díra režiséra Jiřího Havelky. Díky širokému žánrovému záběru má Dejvické divadlo šanci úspěšně vkročit do další dekády svého působení.