Ikonický britský zpěvák zemřel v roce 2016 po prodělané nemoci rakoviny jater. Ještě před svou smrtí stihl přesně na své šedesáté deváté narozeniny vydat rozlučkové album Blackstar, dva dny na to zemřel. Ale protože byl Bowie postavou natolik originální a umělecky hodnotnou (jak každý fanoušek ví, nejednalo se jen o nějakého „popového zpěváka“), jeho odkaz světu vládne dál a vydělává jeho rodině peníze i po smrti.
Bowie pořád dokola a přesto pokaždé jinak
Zpěvák před svou smrtí údajně posvětil společnosti Parlophone přesné pořadí a časový rozestup nosičů, které budou vycházet. Také se zasadil o to, které to budou a co se na nich bude odehrávat. Zkrátka hudební génius každým coulem, který se zasadil o to, aby i po svém skonu překvapoval a těšil své posluchače. Ono i poslední hudební album Blackstar bylo spíše uměleckým dílem, než jen běžnou nahrávkou. Bowie se na něm loučil se svými posluchači na první poslech těžko stravitelnými písněmi, které ale naplno dozrály až časem. A není divu, že i tato deska vydělala hodně, vždyť smutná zpráva o jeho smrti vynesla albu až první příčky britských albových hitparád.
Reedice, výběry, nová hudba
Kdekdo by řekl, že po zpěvákově smrti nemůže spatřit světlo světa žádná nová muzika, ale ani to není úplně pravda. Samozřejmě že se na tvorbě materiálu nepodílel ze záhrobí, ale několik měsíců po Bowieho smrti vyšlo minialbum No Plan, na kterém se objevily tři dříve neslyšené písně. Ty ale vznikly v době nahrávání desky Blackstar, jen se konečně dočkaly mixu a mohly být vpuštěny do světa.
Samozřejmě že se objevila i pořádná best of kompilace, která zmapovala ty největší hity od úplných začátků zpěvákovy kariéry. Dvojalbum Legacy se pyšní tím, že se na ní objevily opravdu ty nejzdařilejší a nejikoničtější písně, nic zbytečného nebo nežádoucího. Ono by to ani nešlo, vybrat z téměř třiceti řadových alb pouhé dvě hodiny hudby byl určitě i tak nadlidský úkol.
Velmi očekávané a ceněné jsou však několikadiskové boxy, které zrevidované a zremasterované mapují Bowieho kariéru za určité časové období. Do dnešního dne vyšly zatím čtyři pod názvy Five Years, Who Can I Be Now?, A New Career In a New Town a Loving the Alien, každé obsahuje všechny řadová alba z daného období, a další nahrávky, které tou dobou vyšly (nebo měly vyjít), přes koncertní záznamy, demo nahrávky písní nebo různé remixy. Opravdová lahůdka pro všechny, kteří chtějí mít vše pohromadě. Logicky se ale nejedná o nic levného, ono třeba 12 CD disků nebo pětadvacet vinylů něco stojí. Těm, kteří by si chtěli některý z těchto boxů (nebo všechny) pořídit, pomůže nějaká půjčka od společnosti Ferratum.
Co zajímavého se ještě objevilo?
Ve zmíněných boxech našly místo i záznamy z koncertů, které ve své době vyšly buď pouze jako video záznam (a dá se do dnešních dní sehnat na VHS kazetách nebo DVD), nebo nevyšly vůbec. Ty jsou ze všech nových nosičů nejzajímavější, protože nám dávají nahlédnout, v jaké formě v průběhu let Bowie byl a jakou podobu si jednotlivé písně v průběhu let získaly.
- Live in Santa Monica 72: Koncert z turné z legendárního období okolo Ziggyho Stardusta vyšel původně jako neoficiální živák, až se nakonec dočkal svého oficiálního vydání. Představuje kapelu v té nejlepší formě v období svého největšího a nejdelšího turné.
- Live Nassau Colliseum 76: Jedno z nejlepších Bowieho alb Station to Station představuje zpěváka zkroušeného pod vlivem závislosti na kokainu. Následné turné bylo natolik úspěšné, že se dočkalo i zvukového záznamu. Ten dříve vyšel jako bonus k reedici právě desky Station to Station, nedávno ale vyšel samostatně na dvou cd.
- Cracked Actor (Live Los Angeles 74): Také turné po fenomenálním albu Diamond Dogs se dočkalo záznamu. Tohle zachycuje Bowieho uprostřed cesty ve změně z rockového mesiáše v soulový experiment, který následně vyvrcholil deskou Young Americans.
- Welcome to the Blackout (Live London 78): V sedmdesátých letech se Bowie přestěhoval do Berlína, kde natočil své tři nejexperimentálnější desky. Po vydání Low a Heroes se vydal na turné, které bylo zachyceno na albu Stage. V Londýně však předvedl koncert, který byl nahráván pro plánovaný video film. Z toho nakonec sešlo, protože zpěvák nebyl s výsledkem spokojený. V loňském roce však vyšel alespoň jako audio nosič. Seznam písní je téměř totožný s dříve vydaným Stage, kvalitativně se ale jedná o mnohem povedenější koncert.
- Glastonbury 2000: V roce 2000 se stal Bowie hlavním vystupujícím na legendárním britském festivalu Glastonbury. Celý fenomenální koncert, který zhlédlo asi 150 tisíc lidí a který je dodnes považován ze jeden z nejlepších v historii festivalu, vyšel vloni na dvd s obrazovým záznamem i na CD nebo vinylech jako zvuková stopa. Představuje Bowieho v nejlepší formě, nutnost pro každého!
Ohodnoťte tento článek:
