!Profil režiséra! Darren Aronofsky je režisér, který dokáže vytvořit extatický filmový zážitek z příběhu baletky i zápasníka. Nyní se chystá na filmový oceán vypustit Noemovu archu s kormidelníkem Russellem Crowem.
Aronofsky točí filmy, které vás pohltí. Zdroj: AČFK
Kdyby za vámi přišel člověk s námětem na film o nejpopulárnější matematické konstantě, neváhali byste a rovnou byste vytahovali šekovou knížku? Intuice říká, že byste spíš zvedali telefon a volali na matfyz, zdali jim neutekl někdo z chovanců. Psal-li by se rok 1998 a tím nekonvenčním dotyčným by byl Darren Aronofsky, znamenalo by to pro vás osudovou chybu. Zbavili byste se totiž možnosti stát u zrodu jednoho z největších jmen současného filmového světa.
Aronofsky se narodil 12. února 1969 v New Yorku. Už jako malý zbožňoval televizi a později v době puberty maloval graffiti. Když se rozhodoval, co studovat po střední, vybral si Harvard a animaci a hraný film. Jedním z jeho studentských počinů byl i film s Lucy Liu. A pak přišel jeho celovečerní debut.
První číslo
Snímek Pí, o kterém je řeč, dokázal s rozpočtem pouhých šedesáti tisíc dolarů vydělat více jak padesátkrát víc a okamžitě zaujmout filmovou kritiku. Už zde se projevil režisérův cit pro vizuální magii podmanivosti, která diváka odtrhne od jeho vlastního já, aby po dobu stopáže filmu přijal identitu hlavního hrdiny a spolu s ním sdílel jeho emoce zprostředkované nejen obrazem, ale taktéž silně atmosférickou hudbou.
Jedním z jeho věrných kompliců, kteří s ním, počínaje tímto filmem, začali spolupracovat, je filmař Matthew Libatique, který se i nyní podílí na vizuální stránce režisérových projektů. Aronofsky se netají tím, že se při Pí nechal výrazně inspirovat komiksovou sérií Franka Millera Sin City, o níž říká, že jde v podstatě o pouhé minimalistické “bílé škrábance na černém inkoustu“.
To, že jste paranoidní, ještě neznamená, že po vás nejdou! Zdroj: distributor filmu
Druhým ze jmen, které se často v médiích párují s Aronofskym, je hudebník Clint Mansell, který se po rozpadu své kapely Pop Will Eat Itself začal věnovat skládání hudby pro film. Právě hudba k Pí byla jeho soundtrackovým debutem a počínaje jím pak Mansell vytvářel hudební doprovod ke všem Aronofskyho výtvorům.
Vše může být drogou
S podobně složeným týmem se po úspěchu svého debutu na filmovém festivalu Sundance pustil do dalšího projektu, tentokrát již s milionovým rozpočtem, a to snímku Reqiuem za sen. Film, ačkoliv ho spousta recenzentů označovala jako další film o heroinu, však podle režisérových slov není filmem o drogách. Jak sám říká: “Nikdy jsem nechtěl dělat film o feťácích, shledávám je nudnými a nezajímavými.“
Co Aronofskyho na knize Huberta Selbyho Jr., podle které byl film natočen, zaujalo? „Vše se může stát drogou – nemusí to být heroin, může to být televize, kafe, čokoláda, jídlo, naděje, láska. To, že stejný vnitřní monolog ve vás probíhá, ať už se snažíte přestat s kouřením či shodit 20 kilo, to bylo fascinující.“
[youtube_660]http://www.youtube.com/watch?v=lgo3Hb5vWLE[/youtube_660]
Zatímco díky černobílé kazové atmosféře obrazu v Pí jste mohli s hlavním hrdinou sdílet všudypřítomnou paranoiu, zde Aronofsky posouvá hranici únosnosti až na samou její mez. Některé sekvence zobrazující aplikaci drog, abstinenční příznaky či jiné nemilé okamžiky závislých jsou opravdu jen pro povahy se silným žaludkem. Spolu se sugestivní hudbou, kvůli které se opět naladíte na emoční vlnu hrdinů, se někdy úroveň znechucení může blížit té z exploitation hororů.
V době po Requiem se fanoušci třásli nadšením, když byl jako další Aronofskyho projekt oznámen pátý filmový Batman. Na něm měl spolupracovat spolu se zmíněným komiksovým velikánem Frankem Millerem, se kterým se taktéž podílel na scénáři k neuskutečněnému Roninovi. Stejně jako pozdější Nolanův Batman začíná, mělo jít o reboot celé série, něco kompletně odlišného. A také zde byl Christian Bale pro tuto práci tím vyvoleným.
Otázka života a smrti
Z batmanovského projektu nakonec padlo, a tak jeho dalším autorským snímkem, po mezidobí, kdy napomáhal se scénářem a produkcí hororu Hlubina, byla až crossoverová záležitost Fontána, která v sobě míchá prvky romantického dramatu s filozofickou fantasy.
Vizuální orgie Darrena Aronofskyho. Zdroj: Bontonfilm
Film, ve kterém září Hugh Jackman a v té době režisérova manželka Rachel Weisz, je stejně jako ostatní Aronofskyho počiny stěží zaškatulkovatelný. Sám režisér ho v jednom interview označil za převyprávění nejstaršího příběhu lidstva, který je zaznamenán například ve Starém zákoně či Eposu o Gilgamešovi – příběhu o lidském boji se smrtelností.
Kráska a zvíře
Aronofsky je autorským typem režiséra, který se sice o dalším projektu rozhoduje spontánně, avšak přihrádka pro náměty v jeho hlavě skrývá náměty staré i dekádu. Sám se tak vyjadřoval o Wrestlerovi i o Černé labuti.
Ve Wrestlerovi se odchýlil od fantasmagorických vizí své předchozí tvorby až skoro k dokumentární syrovosti. Beztriková kamera dodává autenticitu příběhu o zápasníkovi, pro kterého je ring jediným skutečným světem. Role wrestlera dokonale padla jednomu z největších filmových drsňáků Hollywoodu – Mickeymu Rourkovi.
[youtube_660]http://www.youtube.com/watch?v=61-GFxjTyV0[/youtube_660]
Wrestler a Černá labuť měli být původně jeden velký projekt o lásce mezi zápasníkem a baletkou, později si však začali žít své vlastní životy. Aronofsky však tvrdí, že jde stále o silně propojená díla. „Zatímco wrestling je považován za nízké umění – jestli vůbec –, balet je považován za nejvyšší sféru umění. Co mě ale zaujalo, bylo, jak jsou si umělci z obou světů podobní. Oba používají svá těla jako nástroj sebevyjádření. “
Po nás přijde potopa
A co čeká režiséra v budoucnu? V roce 2014 hodlá vypustit do kin epický náboženský kousek postavený na námětech ze Starého zákona. Bude se jmenovat Noah, a jak název napovídá, půjde o klasický příběh Noemovy archy, kde se role samotného Noema chopí Russell Crowe v doprovodu Jennifer Connelly jako jeho ženy.