Bohuslav Balbín prý kdysi prohlásil, že neexistuje jediné humanistické naučné dílo, které by nebylo přeloženo, vydáno či alespoň vytištěno Danielem Adamem z Veleslavína. Také to, že byl podle Veleslavína pojmenován časový úsek, ve kterém působil, nám dává jasnější představy o jeho výjimečnosti.
Je pravděpodobné, že Veleslavín v nočních hodinách horlivě pracoval, Zdroj: sxc.hu
Daniel Adam se narodil v Praze roku 1546. O jeho mládí nemáme bohužel konkrétnější informace, víme však, že navštěvoval pražskou městskou školu, na kterou nevzpomínal s příliš velkým nadšením. Jeho rodiče si s největší pravděpodobností nemohli dovolit zaplatit mu vzdělání za hranicemi, například v Německu nebo Itálii, kam jezdili studovat chlapci ze šlechtických rodin. I přes tyto obtíže dosáhl ve svých dvaadvaceti letech (r. 1568) bakalářského titulu na artistické fakultě v Praze.
V literárních příručkách se dlouho držel starý údaj, podle něhož vytiskl Veleslavín za svého života 32 výtisků. To je ale ve skutečnosti pouze jedna třetina z celé jeho vydavatelské produkce.
Již o rok později se stal Mistrem. Bylo to poté, co obhájil svou tezi, podle které jsou filosofická studia spojená s výmluvností obci nejen užitečná, ale přímo nezbytná. Už tyto myšlenky naznačují pozdější Veleslavínův program. Mezi zkoušejícími mladého Daniela byl například věhlasný historik Prokop Lupáč z Hlaváčova, jenž později uvolnil univerzitní místo právě Veleslavínovi. Ten se díky svým důkladným znalostem stal na univerzitě velmi váženou osobností. Uznejte, že znalost historie nejen na roky, ale také dny a hodiny (!) je skutečně obdivuhodná.
Vlastenecký historik i vydavatel
Je pravděpodobné, že pro svůj Kalendář historický sbíral Veleslavín materiály ještě za svého působení na univerzitě a dost možná jej tady také dokončil. Dílo vyšlo poprvé roku 1578 a později 1590. Autor zde seřadil významné události podle posloupnosti dní celého roku. Kalendář se zajímá o velké osobnosti (spisovatele, politiky, umělce), ale také o významné události (bitvy, mezinárodní smlouvy, povodně). Z pozdějších zápisků na konci knihy vzešla nová podoba Kalendáře, která shrnuje události od 1. ledna 1311 do 30. června 1934. Sám autor své dílo věnoval pražským šlechticům a městu, protože věřil, že vděčnost k zemi stojí výše než vděk k matce nebo otci.
Daniel Adam z Veleslavína ztvárněný Janem Vilímkem, Zdroj: wikipedia.org
Protože společenské postavení učitelů nebylo finančně výhodné, vyplatil se Danielovi sňatek s Annou Melantrichovou z Aventýna roku 1576. Jejím prostřednictvím se dostal do středu proslulé Melantrichovy tiskárny, proslavané řadou obsahově a typograficky význačných děl. Jeho tchánem byl majitel tiskárny, Jiří Melantrich, s nímž společně vedli podnik až do roku 1580, kdy Melantrich zemřel. Poté se tiskařem a vydavatelem stal Veleslavín.
Původně se v tiscích objevovalo jméno Daniel Adam nebo Daniel Pražský, teprve později i se šlechtickým přídomkem z Veleslavína. Vnějším výrazem tohoto přídomku je šlechtický erb, na němž je vyobrazen pegas stojící na zadních nohou, nad ním je rytířská přilbice a šesticípá hvězda mezi rozepjatými křídly.
Přestože Veleslavín tiskárnu s knihkupectvím spravoval, nebyl jejich zákonným majitelem. Tím byl jeho švagr Jiří Melantrich, který se velení ujal počínaje svým osmnáctým rokem (1584). Nepodědil však otcovy podnikatelské schopnosti, a proto stihl tiskárně udělat spoustu dluhů, než o dva roky později v důsledku nemoci zemřel (1586). Poté probíhaly další tři roky spory o Melantrichův majetek, přičemž tiskárnu nadále řídil Veleslavín a nebylo tomu jinak až do jeho předčasné smrti. Zemřel 18. října roku 1599 ve věku 53 let na horečnaté, snad morové onemocnění.
Veleslavínův přínos české kultuře
Můžete si bezpochyby myslet, co chcete. Avšak skutečnost, že byl Daniel Adam mimořádnou osobností českého humanismu a že měl vliv na celou řadu autorů pozdějších období, nevyvrátíte. Dokonce i Antonín Koniáš, který označil několik Danielových děl za kacířská, musel přijmout fakt, že patří k naprosté menšině. O Veselavínově osobnosti a dílu se pozitivně vyjádřili například František M. Pelcl, Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a další obrozenci, kteří považovali veleslavínovu dobu za vrchol literárního i jazykového vývoje.
Daniel byl známý i pro své slovníkové práce, Zdroj: sxc.hu
Na Danielovy slovníkové práce navázal v druhé polovině 19. století Jan Amos Komenský v nedochovaném slovníku. Existuje nespočet dalších jmen, která jsou spojena se jménem Daniela Adama z Veleslavína. Bohužel zde není prostor na to je všechny vyjmenovat. Veleslavín byl skutečným jazykovým průkopníkem, talentovaným překladatelem, vydavatelem a historikem, učitelem a vlastencem. Můžeme bez váhání říci, že byl nejznámějším a nejlepším kodifikátorem humanistické češtiny.