3 fotky 
Edice Literární akademie představuje nejlepší texty, jež vznikají na stejnojmenné vysoké škole pod patronátem známých osobností české literární scény. Ve druhém svazku vychází dvě prózy autorek Warany Psavomorecké a Lucie Kukačkové.
Prvotiny nadějných spisovatelek uhodí na tu správnou strunu. Zdroj: nakladatelství Beletris
Při prvním pohledu na obal útlé knížečky doplněné nenápadnými ilustracemi každého nejspíš napadne, jak tyto dvě prózy, tak odlišné i svými názvy – Čtyřstrunný kvartet a Číča Avara – mohou mít něco společného. A mají vůbec?
Číča versus kvartet
Mají. Pod bělostnou obálkou knižní publikace se skrývají dvě prvotiny autorek, které absolvovaly Literární akademii Josefa Škvoreckého. Oním pomyslným pojítkem se stává možná nevýrazný, ale přesto postřehnutelný motiv cirkusáctví, manéže a teatrálnosti. V Číče Avaře je zastoupen tématem maturitního plesu a ve Čtyřstrunném kvartetu příjezdem komediantů v různobarevných maringotkách, které na první čtení nemohou nepřipomínat Bassův úvodní obraz z románu Cirkus Humberto.
Pojítek mezi oběma prózami najdeme při důkladném čtení mnohem víc. Kromě rámcového motivu cirkusové manéže je to i problém vztahu mezi lidmi, a to nejen na úrovni rodiny.
V Číče Avaře je jím pocit beznaděje po ztrátě blízkého člověka, otce, s nímž se hlavní hrdinka sice tolik nevídá, ale přesto je jeho smrt hlubokým zásahem do života osmnáctileté maturantky, která se ocitla na prahu dospělosti, s níž neví, co si má tak úplně počít.
Vztahy mezi lidmi
Ve Čtyřstrunném kvartetu jsou rodinné vztahy zastoupeny prostřednictvím čtyř hlavních postav: Annou a Jenem a Jitkou a Vítkem. Ač je Jitka sestrou Anny a matkou Vítka, vztah sestry a matky není ani zde průzračně bezproblémový. Po odchodu matky jsou si sestry vzdáleny, ač fyzicky stojí blízko sebe.
Edice Literární akademie představuje nejlepší texty vznikající pod patronátem známých osobností české literární scény. Zdroj: nakladatelství Beletris
Zatímco próza Lucie Kukačkové Číča Avara může být považována za vyzrálou povídku mladé autorky zachycující stav a úpadek hodnot dnešní společnosti, se Čtyřstrunným kvartetem to tak jednoduché nebude.
Tato trochu postmoderní povídka se zprvu tváří jako nenápadná próza o vztahu čtyř lidí, ale některými návratnými motivy (Jen se převléká do huňatého veverčího kožíšku, přišedší postava Zefýra hrajícího na harmoniku upoutá pozornost nejen svým zvláštním zvukomalebným jménem) vytrhuje z obvyklého způsobu čtení a čtenáře a čtenářky musí nutně trápit pocit, zda je to reálná skutečnost, nebo spíše snová představa.
Imaginativní próza?
I jazyk obou próz je dobře rozlišitelný. Próza Lucie Kukačkové je strohá svým pocitem beznaděje ze smrti, po níž přichází jen pocit úplné prázdnoty, a místo člověka se nedá jednoduše zaplnit, snovost kvartetu Warany Psavomorecké je prodchnuta i neobvyklým jazykem, který může připomínat některé z Vančurových obratů imaginativní prózy, tak jak ji známe například z Rozmarného léta (potit se jako lívanec na plotně, pomerančové nebe).
Ve Čtyřstrunném kvartetu ožívají věci všední potřeby a žijí plnohodnotným životem, předměty jsou personifikovány (prasátko s nastřádanými drobnými se hřeje u topení), hra v šachy vytváří svůj vlastní 3D svět. Celou povídkou je prodchnuta zvláštní senzualita vůní, pachů i chutí (vůně štrúdlu prostupuje kuchyňskými skříňkami ke zdi, aby rozhlodala její základy).
Věž se pomalu mění v nedobytnou tvrz. Koně se brodí v hradním příkopu; netuší, že o kus dál je svah, po kterém sjedou i se svými veliteli do větší hloubky a rozbředlého bahna.
Zařazení obou próz na první, letmý pohled, nedává valný smysl, ale po přečtení už jistě pochyby nejsou na místě. Jste-li příznivci a příznivkyněmi současné české moderní prózy, není nač čekat. Obě díla mladých a talentovaných autorek rozhodně slibují vidinu světlých zítřků alespoň na poli literárním.
Název: Čtyřstrunný kvartet, Číča Avara. Autorky: Warana Psavomorecká, Lucie Kukačková. Vydalo nakladatelství Beletris, Praha 2012, 76 stran. Doporučená cena: 100 korun.
Hodnocení: 90 %
