4 fotky 
Velká spousta knih Stephena Kinga se dočkala více nebo méně úspěšného zpracování, a tak se stalo, že audiokniha vydavatelství Tympanumbyla už třetím zpracováním jeho dost možná nejslavnější povídky Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank, se kterým jsem měl tu čest se setkat.
Jedna z nejznámějších povídek Stephena Kinga jako audiokniha. Zdroj: Tympanum
Zdaleka nejsem jediný, kdo se nechal unést psaním „mistra hororů“, Stephena Kinga. Ne nadarmo je jedním z nejúspěšnějších autorů současnosti a jeho knihy vycházejí v nákladech, o kterých si spousta ostatních autorů nechává zdát jen v těch nejdivočejších snech. A velké množství rozmanitých titulů, které Stephen King napsal – od povídek, přes novely až k románům na pokračování – mě nikdy nenechá na holičkách, když sháním dárek pro svého bratra – Kingova věrného čtenáře.
Oldřich Kaiser na křtu audioknihy Vykoupení z věznice Shawshank Foto: Barbora Bednaříková, Topzine.cz
Růže mezi bodláčím
Filmová adaptace se zkráceným názvem Vykoupení z věznice Shawshank se řadí na první místa všemožných diváckých žebříčků a pokud si můžu dovolit hodnotit, tak celkem oprávněně. Ale to u Kingových knih zdaleka není pravidlem.
Audioknihu Vykoupení z věznice Shawshank si za 355,-Kč můžete koupit zde, držitelé karty ISIC budou mít 10% slevu
Tento autor je přímo modelovým důkazem, že dobrá knižní předloha neznamená automaticky dobrý film. Skoro by se chtělo říct, že opak je pravdou. A tak se vedle klenotů kinematografie jako jsou filmy Zelená míle, legendární Osvícení a v neposlední řadě právě „Vykoupení“ objevují i zpracování ne-li přímo špatná, tak alespoň průměrná.
Ale přesuňme se k audioknihám, jak je to s nimi? U zkrácených verzí – tj. knih, které jsou před nahráváním proškrtány a zkráceny – bude zákonitě kvalita kolísat podle konkrétního zpracování. Avšak verze nezkrácené jsou přece doslovnou kopií knihy a z logiky věci by tak mohlo vyplývat, že bude tedy právě tak dobrá, jako její předloha.
Dovolte mi svěřit se. Nemám rád audioknihy. Snad je to tím, nakolik mi připomínají rozhlasové dramatizace, takže pak nevím, jestli ke knize přistupovat jako k rozhlasové hře, nebo klasické knize papírové. Takže když jsem se chystal pustit do poslechu této, byl jsem připraven jen na to nejhorší a utěšoval se tím, že pro zpravení nálady si budu moci pustit Vykoupení z věznice Shawshank jako film.
Stephen King Zdroj: stephenking.com
Kaiser sedí za vraždu!
Ani fakt, že je kniha načtena Oldřichem Kaiserem, mi na klidu nepřidával, přeci jen jsem ho měl zažitého jako komika a jako vypravěče Kingovy povídky jsem si ho dokázal představit jen stěží.
Je však nutné zmínit jednu důležitou věc, která na věc vrhá zcela nové světlo – povídka je napsaná jako vyprávění jednoho z vězňů Shawshanku. Takže to, co mi u (audio)vyprávění ve třetí osobě vadilo – totiž fakt, že roli abstraktního vypravěče zastává reálná osoba z masa a kostí – se tady naopak stalo nejsilnější zbraní v boji o posluchačovu přízeň.
A když se Kaiser položil do vyprávění, poznával jsem sice jeho hlas, ale vůbec jsem v něm nepoznával kolegu Jiřího Lábuse z Ruské rulety, nebo pořadu Možná přijde i kouzelník. Stal se z něj ostřílený vězeňský veterán, který s velkým nadhledem okořeněným špetkou cynismu, vypráví příběh o svém spoluvězni Andy Dufresnovi, a já mu naslouchám.
I občasné hudební vložky, nebo spíše jakési znělky v podání hrubého, až trochu neumělého brnkání kytary a teskného tónu foukací harmoniky, mě přibližovaly drsné atmosféře věznice a zároveň rozezněly i melancholickou strunu a dokreslily tak zabarvení celého vyprávění.
Dojetí bez patosu
Nevím, jestli má cenu blíže představovat příběh té nejznámější z Kingova souboru povídek Čtyři roční doby. Podtitul povídky je Příběh o věčné naději, což je charakteristika naprosto přesná. V bezútěšném a tvrdém prostředí věznice žijí své životy desítky vězňů a každý má svá přání a naděje, každý nějakým způsobem existuje ve společnosti ostatních zločinců. A někdy, jako v případě Andyho Dufresna i nevinných.
Rita Hayworthová Zdroj: commons.wikimedia.org
Čím více je příběh vyprávěn realisticky, s nadhledem a bez zjevného patosu, tím více působí na útlocit čtenáře – čím méně se okatě podbízí čtenářově přízni, tím více se čtenář vyprávění otevře a nechá jej na sebe působit. Více vám neřeknu, jestli příběh povídky znáte, určitě víte, o čem mluvím a jestli ne, je nejvyšší čas doplnit mezery ve vzdělání. A pokud se vám nechce číst, Oldřich Kaiser vám za čtyři a půl hodiny knihu převypráví.
