2 fotky 
U českých knihkupců se objevily Ztracené deníky Adriana Molea! Objevila je Sue Townsendová, a tak bylo zapotřebí deníky přeložit. Toho se chopila Veronika Volhejnová, deníky pak vydalo nakladatelství Mladá fronta. A my vám teď umožníme nahlédnout do toho, co Adrian dělal v několika chvílích roku 1999.
Ilustrační foto Zdroj: en.wikipedia.org
Pátek 26. listopadu 1999, 14.30
Wisteria Walk, Ashby de la Zouch, Leicestershire
Nepsal jsem si deník od chvíle, co mi požár zničil dům, nábytek, šaty, knihy a celoživotní úspory. Žhářka Eleanor Floodová žije momentálně v detenčním ústavu a dodělává si titul Magistra umění. Její dizertace se jmenuje Fénix – mýtus nebo metafora? Vím to, protože mi občas píše. Stěžoval jsem si u vedení ústavu, ale tam jí nejsou schopni ty dopisy zarazit, protože ven je zřejmě pašuje podplacený dozorce. Když ležím ve tmě a poslouchám, jak jen kousek ode mě na palandě dýchají moji synové, sedmiletý William a třináctiletý Glenn, často myslím na Eleanor Floodovou a závidím jí. Ona má aspoň svůj vlastní pokoj a má čas přemýšlet a psát.
23.00: Dneska večer jsem vzal chlapce do Leicesteru podívat se, jak se Santa spouští po stěně Debenhams do své jeskyně. William byl celý nadšený z pohledu na Santu houpajícího se na laně, ale Glenn se pořád s obavami rozhlížel po davu diváků. Prohlásil: „Jestli mě tady uvidí někdo ze školy, tak je po mně, tati.“ Ve frontě před jeskyní stálo aspoň sedmdesát lidí. Táhla se skrz oddělení hraček a ložního prádla až k malým elektropřístrojům. Asi proto, aby nás uchlácholili, k tomu v Debenhams pouštěli Otčenáš, který Cliff Richard zpíval na melodii Auld Lang Syne. Stařík s pravnučkou zavrčel: „Nebojoval jsem ve dvou válkách proto, aby si Cliff Richard mohl sprostě namastit kapsu na Otčenáši.“ Skot za ním souhlasil: „Jo, a navíc to zvíře morduje Auld Lang Syne.“ Nechal jsem kluky ve frontě a šel jsem do lékárny koupit si Nurofen a bonbony Starburst (na obojím jsem mírně závislý).
Když jsem míjel obchod s loveckými potřebami, zahlédl jsem tlustého elfa, jak kouří cigaretu. Přistoupil jsem k němu a zeptal se: „Promiňte, ale nepatříte k Santovým pomocníčkům?“ Zamračil se a řekl: „Mám pauzu. Co chcete?“ Vysvětlil jsem mu, jaká je v Debenhams fronta, a požádal jsem ho o pomoc s tím, že Glenn má poruchu pozornosti. Když jsme se vraceli do fronty, obtloustlý elf se mi svěřil, že ho zrovna vyhodili z místa zástupce manažera u NatWest. Prohlásil, že dělat rozjásaného elfa pro něj není jednoduché – není mu totiž zrovna veselo. Soucítil jsem s ním. „Možná bychom mohli někdy zajít na skleničku,“ řekl. Podíval jsem se na jeho slabošské oči a na pivní břicho, které mu přetékalo přes zelené přiléhavé kalhoty, a dal jsem mu falešné telefonní číslo. Tlustý elf nás odvedl na začátek fronty a přitom vykřikoval: „Místo, udělejte místo pro tuhle tragédií postiženou rodinu!“ Fronta se rozestoupila za všeobecných spekulací o tom, kdo z nás tří je smrtelně nemocný. Santa byl pro ostudu: vousy mu padaly a na nohou měl tenisky Reebok, které se ani nesnažil schovávat. William se ale nechal dostatečně oklamat a přál si Barbie kadeřnický salon.
Sobota 27. listopadu
Wisteria Walk, Ashby de la Zouch, Leicestershire
Svatební koláž, Zdroj: Marián Luha, Topzine.cz
Moje matka se dnes počtvrté vdala. Je na nejlepší cestě stát se místní Elizabeth Taylorovou. Bohužel její nastávající, Ivan Braithwaite, navštěvuje večerní kurzy tvůrčího psaní a jeho učitel mu poradil, aby napsal Svatební obřad pro nové tisíciletí. Musel jsem se dívat jinam, když se obrátil k mé matce a prohlásil: „Pauline, moje budoucí manželko, přísahám, že tě budu milovat citově, duchovně i fyzicky na věky věků a ještě o den déle.“ A když moje matka odpověděla: „Ivane, můj budoucí manželi, přísahám, že tě budu podporovat ve tvých životních rozhodnutích, že budu brát ohled na tvé skryté slabosti a že si budu plně vědomá tvých sexuálních potřeb,“ tak jsem z té oddací síně málem utekl. Svoje Ano ovšem matka vlastně neřekla, protože jí právě v té chvíli vletělo do krku peříčko z klobouku a ona dostala takový záchvat kašle, že se div neudusila. Znamená to, že je manželství neplatné? Pevně v to doufám.
Dvě ráno: Pracuju na Bílé dodávce, na té své komedii o masovém vrahovi pro BBC. Jde to docela pěkně na svět.
Středa 1. prosince
Wisteria Walk, Ashby de la Zouch, Leicestershire
Dnes ráno jsem našel v matčině posteli plechovku Obřích domácích klobás. Byl to dost nepříjemný pohled; ani nevím proč, ale připomnělo mi to mou jedinou návštěvu Amsterodamu. Měl jsem v úmyslu ji překvapit a vyprat povlečení, než se vrátí z líbánek v Pompejích. Za těchto okolností jsem se ale omezil na to, že jsem srovnal přikrývku a natřásl polštář.
