4 fotky 
Nintendo hry nejsou jen zábavou pro děti a videomaniaky; leccos se z nich dá vykřesat i pro hudební sound nulté dekády. Své vám o tom poví Crystal Castles, duo z Ontaria, které se baví tím, že posouvá hranice elektronické hudby.
Zdroj: sickoftheradio.com
Duo Crystal Castles (jinak taky Ethan Kath a Alice Glass) v roce 2008 přišlo s novým pojetím retro produkce – pro inspiraci sáhli (mimo jiné) k videohrám 90. let, respektive k jejich digi zvukům, které producent Ethan Kath nejprve házel do svého laptopu jako sólo umělec, než pochopil, že jeho tvorbě schází zásadní element. Ten našel ve zpěvačce tehdejší noise-punkové kapely Alice Glass, která do jeho tanečních mixů zanesla hlas/zpěv/řev/jekot, či jak tomu chcete říkat.
Termíny, se kterými od začátku operují a na kterých vystavěli svoji osobitost: lo-fi jako zákon zvuku homemade produkce, punk jako názor, že konvence jsou od toho, aby se bouraly a 8-bit a noise jako nástroje, kterými to všechno vykřičet do světa. Výborným vzorkem právě řečeného je song Alice Practise, později první oficiální singl z eponymní debutové desky. Za jeho vznikem stojí pouhá zkouška mikrofonu, během které Ethan ze svých krabiček vyluzoval jakousi digi smršť a Alice do toho nazlobeným vokálem nařvala, co ji zrovna napadlo. Ani jeden netušil, že chlápek ze studia to celou dobu nahrával. Nakonec jim tak ušetřil práci, v nezměněné podobě singl o pár týdnů později vyšel na vinylech a z pultů zmizel rychleji, než kdo předpokládal.
První nahrávky CC padly do noty i vyhlášenému noiseovému projektu HEALTH, kteří se skupinou dali dohromady novou singlovou verzi tracku Crimewave (z eponymního debutu HEALTH). Ta se v Británii svého času dostala až na 9. místo v singlové hitparádě.
Debutové album CC vyšlo v roce 2008 a diskuze kolem něj na okamžik jakoby zastavily čas v hudebním dění. Jedni desku titulovali největším objevem alternativní scény, pěli ódy na novátorství a originalitu dua, druzí skupině předvídali status projektu jednoho alba. Věc, která se na celé kauze debutu však nedá zpochybnit, je to, že CC přišli na unavenou taneční scénu s neokoukaným a jasným rukopisem, kterým se od té doby spousta dalších projektů toužila naučit psát, ale který se jeví tak zakódovaně a přesně, že na něj skupina už teď má nepsaný copyright. Jeden příklad za všechny; Heartsrevolution, kteří mají s CC na kontě dokonce jeden split, přitom na debutovou desku se už pár let čeká.
Zdroj: student-direct.co.uk
Se svými tendencemi se však skupina zároveň pustila na tenký led. Po úspěchu debutu bylo jasné, že s dalším krokem stejným směrem by sami sebe potopili a jen nakrmili všechny pochybovače. V tomhle případě však zafungoval plán B, a tak je tu eponymní album č. 2 (googlovatelné jako Crystal Castles II), opracovanější a poslušnější bratříček debutu.
Od května tohoto roku jsou CC popem. Ne v tom pejorativním slova smyslu, protože v tomhle případě to neznamená krok zpět, ale pouze příklon k písničkám. Celé album je tak mnohem víc synth-pop a 8-bit se dostává do pozadí. Poprvé tak CC přichází s čistou kolekcí tracků s potenciálem singlů, aniž by se jejich kouzlo vytrácelo. Alice víc zpívá než ječí, Ethanovy syntezátory vydávají víc melodií než chaotických zvuků, a to všechno tak, že ani zatvrzelý fanoušek debutu neztrácí nit. Díky tomu můžeme s jistotou říct, že dva roky staré nepříznivé predikce se nepotvrdily a teď spíš poraženě padají do zapomnění…
A jelikož je duo vyhlášené svými energickými koncerty, můžete se o funkčnosti nových (i starých) tracků přesvědčit třeba v termínu 8. až 10. července na slovenském festivalu Bažant Pohoda v Trenčíně.
Zdroj: stereogum.com
