Menažerie mikroskopického života, skutečné zoologické zahrady s mimořádnou rozmanitostí, se ukrývají v obyčejném prachu v domácnosti. A vědci nyní zjišťují, že se tyto mikrokomunity mohou jedna od druhé nesmírně lišit v závislosti na tom, kde daný člověk žije, jaké má domácí mazlíčky, a kolik členů domácnosti jsou muži a kolik ženy.
Zdroj: Shutterstock.com
„Naše domy jsou ekosystémy,“ říká spoluautor studie Noah Fierer, mikrobiální ekolog Coloradské univerzity. „Žijeme s úžasně rozmanitými mikroorganismy, které ale nevidíme,“ citoval jej zpravodajský server Live Science.
Fierer a jeho kolegové nejprve zkoumali mikrobiální ekosystémy, které jsou v půdě a rostlinách. „A pak jsem začal přemýšlet o prostředí, kde trávíme většinu svého času – a to je domov,“ poznamenal Fierer. „Jaký druh mikrobů se dá najít v našich domech, a jak se od sebe liší?“
Vědci s pomocí stovek dobrovolníků nasbírali a poté v laboratoři analyzovali prach sesbíraný z vnitřku i venkovních prostor zhruba 1200 domů v kontinentální části Spojených států. Díky tomu pokryli několik různých klimatických pásem.
Protože různé druhy bakterií a plísní mohou pod mikroskopem vypadat stejně, vědci použili sekvenování DNA, aby přesně identifikovali druhy nalezené ve vzorcích prachu.
„Rozsah mikrobiální diverzity, jaký jsme v domovním prachu objevili, byl skutečně obrovský,“ řekl Fierer. Dohromady objevili více než 125.000 typů bakterií a 72.000 typů plísní.
Plísně, které lidé mají v domech, se poměrně předvídatelným způsobem lišily v závislosti na klimatických a geografických oblastech kvůli takovým faktorům, jako je teplota a vlhkost. „Kde žijete, rozhoduje o tom, jaké plísně budou žít uvnitř vašeho domu,“ dodal Fierer.
Naopak bakterie, které lidé uvnitř svých příbytků mají, více závisejí na počtu a druhu obyvatel domu. „Hlavním faktorem je, zda v domě žije pes nebo kočka,“ uvedl Fierer. „Když si pořídíte psa nebo kočku, přivedete si nejen roztomilé, chundelaté zvířátko, ale také mikroby, kteří jsou s tímto zvířetem spojeni. Pokud jde o psy, většina z nich pravděpodobně pochází z jejich tlamy.“
Zajímavé je, že se bakteriální komunity uvnitř domů mohou také lišit podle počtu mužů a žen, kteří v nich bydlí. Tento rozdíl může být způsoben jednak odlišnostmi biologie kůže, a možná také hygienou mužů a žen, dodali vědci.
Většina z mikrobů nalezených v domech je neškodná – a někteří z nich mohou dokonce být užiteční. „Existují důkazy, že přítomnost psů a koček v domácnosti může děti uchránit před alergiemi,“ uvedl Fierer. „Lidé by se plísní a bakterií ve svém domě neměli děsit. Dávno už víme, že tam jsou. Jsou jednoduše součástí života.“
Autor ČTK
