Zajímalo vás někdy, podle čeho v nakladatelstvích vybírají obálky nových knižních titulů? Co rozhoduje o tom, jestli zůstane obálka v původní verzi, nebo navrhnou vlastní? A pokud se přece jen rozhodnou vytvořit nový design, jak taková práce vypadá? TOPZINE.cz se zeptal několika nakladatelů a o své malé tajemství se s námi podělili.
Anglickou obálku české nekladatelství nepřevzalo. Zdroj: sxc.hu
A můžeme začít u knihy, jejíž obálky zná pravděpodobně každý. Řeč je o světoznámém bestselleru z pera J. K. Rowlingové Harry Potter. O české vydání se postaralo nakladatelství Albatros, které nepřevzalo původní, tedy anglickou obálku, nýbrž americkou.
„Pro obálky knižní série Harry Potter bylo předem určeno použití amerických obálek nakladatelství Scholastic. Chtěli jsme, aby českou verzi vytvořila česká výtvarnice, což se povedlo díky Galině Miklínové, která vykreslila originální „dějové“ mapy na předsádce první knihy,“ vysvětlil programový ředitel Albatrosu Ondřej Műller, který malého čaroděje pro český trh objevil.
Padesát odstínů šedi ve stejném kabátu
Naopak u erotické ságy Padesát odstínů od E L James převzalo nakladatelství XYZ původní obálku. Knížka u nás totiž byla známá ještě předtím, než spatřilo světlo světa v českém jazyce.
I v dnešní době se na knihy uplatňuje cenzura. Zdroj: Nakladatelství XYZ
„Série Fifty Shades se na rozdíl od mnoha jiných knih nekupovala jako „pouhá“ kniha, ale spíše už jako pop-kulturní fenomén, který v době českého vydání znal celý svět. A většina světa jej znala již pod tímto vizuálem, který doprovázel většinu zahraničních vydání,“ vysvětluje programový ředitel nakladatelství Petr Tychtl a dodává: „Naše úvaha tudíž byla poměrně jednoduchá. Bylo by asi nesmyslné jít vlastní českou cestou.“
Stejně nakladatelství postupovalo například u aktuálního vydání bestselleru Bridget Jonesová: Láskou šílená.
Děláme si všechno sami
Na druhou stranu existují také nakladatelství, která obálky knih zásadně nepřebírají a vytvářejí své vlastní verze. Patří mezi ně například Kniha Zlín, kde všechny obálky tvoří speciálně pro české vydání.
Obálka Levharta od Jo Nesbøa. Zdroj: Nakladatelství Kniha Zlín
„Občas uděláme výjimku, například v oblasti umění. Pokud chce nakladatel knihu vydat, měl by si hlídat celkový design nakladatelství, nebo edice. Tvoří si svoji obálku se svou poetikou a nemůže se ohlížet na cizí grafiku. Buduje přece vizuálně soudržnou ediční řadu, tvář svého nakladatelství. Kdyby přebíral cizí obálky, tak by to vizuálně nedělalo moc dobrý dojem,“ objasňuje stanovisko Marek Turňa.
Jak zaujmout čtenáře a čtenářky?
Když se TOPZINE.cz zeptal, na co nakladatelé sázejí nejvíce, když uvádí na trh úplně neznámou knihu, ukázalo se, že každý má svůj vlastní recept.
Kniha Zlín například sází na jednotnou a originální úpravu, v Albatrosu se zase soustředí na cílovou skupinu. Josef Žák z Albatrosu alespoň nastínil, že není nějaký univerzální koncept, protože každá kniha oslovuje jinou skupinu čtenářů. „Čtenáře by měla obálka především oslovit. Zároveň je naším cílem danou knihu nějakým způsobem odlišit, aby v záplavě jiných na pultech a regálech zákazníka zaujala,“ uvedl Žák z Albatrosu.
Fungují na vás knižní obálky? Anebo na vás zapůsobí spíše anotace knihy? Napište nám svůj názor!
