2 fotky 
Frazémy zažívají nebývalý rozkvět. Význam některých z nich sahá až k antice, jiné připomínají národní historii. Při nesprávném použití však může dojít ke komunikačnímu šumu.
Frazém je ustálené spojení alespoň dvou slovních prvků. Má jedinečný a nezaměnitelný význam. Nejznámějšími typy frazémů jsou například pořekadla, rčení a přísloví.
Frazémy také můžeme najít pod jazykovými stereotypy. To je označení pro známé a ustálené kombinace slov.
Idiom je ustálené spojení slov typické pro určitý jazyk. Může to být například dialekt.
Jak vznikají frazémy
K pochopení významu některých frazému je nutná všeobecná znalost historie, psychologie, cizích jazyků a dalších vědních oborů.
Populární jsou dnes zvláště latinské výrazy (de facto – vlastně, de iure – dle práva, status quo – stav v daném okamžiku apod.). Frazémy často čerpají z křesťanské i antické mytologie.
Při vyřčení málo známého frazému může dojít k nedorozumění, Zdroj: sxc.hu
Největší podíl na vzniku národních ustálených slovních spojení má historie. Důležité události v minulosti ovlivnily nejen celé dějiny, ale i dnešní mluvu.
Na své si přišly i známé osobnosti. Běžně dnes používáme spojení: dopadli jak sedláci u Chlumce, Pyrrhovo vítězství nebo kecá jak Palackej.
Známé frazémy
Být čertovo kvítko – mladý, temperamentní člověk
Jít cugrunt – chátrat, zhoršovat se
Zachovat (společenskou) formu – dodržet konvenční pravidla slušnosti
Mít fortel – výborně něco umět, mít praxi
Být na huntě – být zcela vyčerpaný
Sahat po hvězdách – mít úžasné, ale nereálné cíle
Být korouhvička – být prospěchář
Smrdět korunou – být chudý
Spolknout hořkou pilulku – smířit se s nepříjemným faktem
Mít na někoho pifku – být proti někomu zaujatý
Frazémy vznikají také z etymologie. Jedná se o nauku o změnách významu slov a zákonitostech jejich vývoje. Například Mateřídouška. Pověst, kterou u nás proslavil K. J. Erben, vypráví o duši zesnulé matky převtělené do květiny. Z latinského matris animula se mateřídouška překládá jako matky dušička.
Čertova kvítka, Zdroj: topzine.cz
V neposlední řadě hraje při vzniku frazému roli fonologie. Intonace mu dává význam. Bez jejího zásahu by ztratil smysl. Například ze správně vyřčeného „to zrovna!“ či „to tak!“ čiší dávka ironie.
Frazémy dnes
Idiomatika a frazeologie stále rozšiřuje své pole působnosti. Hojně je vidíme například v publicistice. Dochází k průniku jiných vědeckých oborů do mladé lingvistické vědy. Ovlivňují ji obory jako logika, antropologie nebo etnografie.
Při užití slovních spojení je však dobré si dát pozor na známost jejich významu. Pokud si nejsme jisti, zda s frazémem uspějeme, raději se mu vyhněme. Zároveň je dobré mít na mysli, že větší užití frazému může také znamenat, že autor nemá moc fantazie a není kreativní.
