Americká spisovatelka Mary Eberstadtová si do článku, zabývajícího se mimo jiné dětmi vyrůstajícími v devadesátých letech, vypůjčila citát jedné z ikon stylu grunge, zpěváka Pearl Jam Eddieho Veddera: „Generace, která má za vzory mě nebo Kurta Cobaina, musí bejt pěkně zkurvená.“ Co to vlastně tyto nepovedené děti poslouchaly?
Počátky
Grunge vznikl zhruba v polovině 80. let 20. století ve státě Washington, zejména bývá spojován se Seattlem a tamní nezávislou nahrávací společností Sub Pop. Jeho kořeny zasahují do hardcore punku, heavy metalu i indie rocku. Mezi jeho předchůdci bychom mohli najít tak rozdílné hudebníky, jakými jsou třeba The Stooges, Melvins, Sonic Youth nebo Black Flag.
Za první grungeovou kapelu je považována Green River. Existovala sice jen několik let, ale její členové stáli později u zrodu mnohem slavnějších skupin; Mudhoney, Temple of the Dog a Pearl Jam. Ohledně názvu tohoto hudebního proudu panují nejasnosti. Bývá připisován Marku Armovi z Mudhoney, podle této teorie vznikl ze slangového slova grungy a znamená špinavý, roztrhaný. Jiná legenda ale tvrdí, že jeden novinář přirovnal sound seattleských kapel ke zvuku znějícímu při leštění parket a podle značky jedné leštěnky se začalo říkat grunge.
Špinavý zvuk, staré oblečení
Po hudební stránce se grunge vyznačuje tradičním složením kapely (elektrická kytara, basa, bicí, zpěv), zašpiněným zvukem kytar (často se používají různé efekty a ruchy) a silnými riffy. Na rozdíl od punku se ale objevují i složitější harmonie a instrumentace nebo pomalejší tempo skladeb. V textech se mísí vztek a apatie, jsou často velmi ponuré. Mezi nejčastější motivy patří odcizení, touha po svobodě a deprese. Nevyhýbají se ani dříve tabuizovaným tématům, jakými jsou drogy nebo sebevražda.
I vzhledově je grunge dobře rozpoznatelný. Přestože styl oblékání, jaký známe zejména z klipů Pearl Jam (staré oblečení, kostkované flanelové košile, roztrhané džíny, tenisky Converse), byl okolo Seattlu kvůli chladnému podnebí běžně rozšířený, díky grunge se z něj stala móda. S nevýrazným oblékáním je spojena i nechuť k pompézním představením. Grungeové koncerty byly (a jsou) nabité energií, sílu jim dávalo hlavně propojení publika s kapelou, nepotřebovaly žádné úžasné kostýmy, světelnou show a efekty.
Grunge’s not dead!
Vrcholu popularity dosáhl grunge na počátku devadesátých let, a to hlavně díky albu Nevermind od Nirvany a debutu Pearl Jam s názvem Ten. Další významné kapely jsou například Alice in Chains, Soundgarden nebo Stone Temple Pilots. Po sebevraždě Kurta Cobaina v roce 1994 začal grunge sice postupně upadat, ale díky Pearl Jam, Chrisu Cornellovi, Foo Fighters a dalším přeživším přežívá (alespoň částečně) i tato hudba zkurvené generace.
